Řád přátelství patří k nejvzácnějším československým dekoracím z období socialismu. Řád byl zřízen v roce 1976 a do roku 1989 bylo uděleno pouze 96 kusů. Řád mohl být udělován pouze cizincům.
Řád patří mezi sběrateli k neprávem opomíjeným dekoracím. Řada z nich dokonce prohlašuje, že tento řád do sbírky dokonce “vůbec nechtějí”. Je pravdou, že řád nepatří k tomu nekrásnějšímu, co bylo kdy stvořeno, ale je otázkou, do jaké míry se na tom skutečně podílí design dekorace a do jaké finanční náročnost jeho pořízení. V současné době se v českých aukcích či nabídkách internetových obchodníků objevují neudělené dekorace pocházející z aukcí puncovního úřadu a o to za cenu okolo 160.000 tis. Kč.
Původní do zahraničí udělené dekorace jsou v České republice téměř nesehnatelné. Před několika roky byla ve Spojených státech amerických nabízena dekorace udělená generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Turecka, avšak pouze jako součást rozsáhlé skupiny dalších vyznamenání. V posledních dvou letech bylo dále možné zachytit výskyt 3 dekorací v aukcích zahraničních aukčních domů. V září letošního roku byla v Německu dražena dekorace č. 22, udělená dlouholetému ministru státní bezpečnosti Německé demokratické republiky, a jednomu z nejmocnějších a nejobávanějších představitelů státní moci v NDR, Erichu Mielkemu.
Životní a kariérní dráha Ericha Mielkeho nechť je připomenutím skutečnosti, koho komunistický režim považoval za vhodného příjemce vysokého státního vyznamenání.
ŽIVOTOPIS:
Erich Fritz Emil Mielke se narodil 28. prosince 1907 v Berlíně v dělnické rodině. Jeho rodiče patřili v roce 1918 k zakladatelům Komunistické strany Německa. Sám Erich Mielke vstoupil v roce 1921 do Komunistického svazu mládeže a v roce 1925 do komunistické strany.
V letech 1928 – 1931 působil jako místní reportér komunistických novin „Rothe Fahne“ a byl příslušníkem stranické paravojenské ozbrojené složky strany T-Apparat. Dne 9. srpna 1931 Erich Mielke a jeho stranický spolubojovník Erich Wichert ze zálohy zastřelili policisty Puala Anlaufa a Franze Lenka.
Erich Mielke následně uprchl do Sovětského svazu, kde v letech 1932 a 1936 prodělal politické a vojenské vzdělání na Leninově škole. V letech 1936 až 1939 bojoval pod krycím jménem Fritz Leissner ve španělské válce jako příslušník mezinárodních brigád. Zde dosáhl hodnosti kapitána a jako politický důstojník byl kromě jiného zodpovědný i za realizaci stalinských čistek v těchto jednotkách.
Po skončení občanské války se skrýval pod jménem Richard Hebel (jako údajný Lotyš) v Belgii a Francii, od března 193í do května 1940 byl spolupracovníkem novin Neue Rheinische Zeitung, od roku 1940 byl činný pro informační listy belgické emigrace.
Od května 1940 do dubna 1941 byl internován ve Francii, poté byl do prosince 1943 činný v jižní Francii. V letech 1940 až 1943 se podílel na ilegálním vedení komunistické strany ve Francii. V prosinci 1943 byl zatčen a (pod svou lotyšskou identitou) byl od ledna do prosince 1944 totálně nasazen u Todtovy organizace. Od ledna do května 1945 se zdržoval na území pozdější francouzské a americké zony.
Po skončení druhé světové války se Erich Mielke vrátil do Berlína a stal se velitelem policejní inspekce Berlin-Lichtenberg. Kromě toho mu byly v Ústředním výboru Komunistické strany Německa svěřena funkce vedoucího oddělení pro policii a justici. Od července 1946 byl viceprezidentem Německé správy vnitra, předchůdce Ministerstva vnitra. Při zřízení Ministerstva státní bezpečnosti v roce 1950 se Erich Mielke stal jedním ze státních tajemníků ministerstva.V roce 1957 byl Erich Mielke pověřen vedením ministerstva a tuto funkci vykonával až do 7. listopadu 1989. V letech 1958 – 1989 byl poslancem parlamentu. Od roku 1971 byl kandidátem a od roku 1976 členem politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Německa. V letech 1960 až 1989 byl členem Národní rady obrany, od roku 1980 měl hodnost armádního generála.
V roce 1993 byl odsouzen za vraždu policistů z roku 1931 k šesti letům odnětí svobody, v roce 1995 byl podmínečně propuštěn ze zdravotních důvodů. Je příznačné, že původní policejní spisy z roku 1931 byly nalezeny v jeho soukromém trezoru při domovní prohlídce. Zemřel 21. května 2000 ve věku 92 let.
Erich Mielke patřil k nejmocnějším, nejobávěnějším a nejnenáviděnějším představitelům představitelům komunistického režimu v NDR. V posledních 20 letech byl formálně mužem č. 2 v NDR, údajně byl přezdíván “malý Erich” (“velkým Erichem” byl pak Erich Honecker). Lze si jen domýšlet, jakými informacemi za dobu svého více jak třicetiletého šéfování tajné policii disponoval, včetně kompromitujících údajů na své politické protivníky, lze tento termín vůbec použít. Jeho bezohlednost a špiclování všech a všude připomíná vedoucího řísského bezpečnostního úřadu nacistické režimu Reinharda Heydricha.
Erich Honecker a Erich Mielke aneb “Malej a Velkej” – Erich Honecker gratuluje Erichu Mielkemu při příležitosti 30. výročí Ministerstva státní bezpečnosti.
Dekorace byla vydražena zájemcem z České republiky. Tato skutečnost je potěšující, protože v posledních letech lze vysledovat trend, kdy se cenné dekorace po letech jejich vývozu začínají vracet zpět do České republiky, aby se staly součástí tuzemských sbírek. Doufejme, že tato situace vydrží a nebudeme svědky dalšího výprodeje cenných vyznamenání do zahraničí, tentokrát na východ.
Díky laskavému svolení majitele může autor těchto stránek přinést podrobnější popis vydražené dekorace. Dle informací zveřejněných aukčním domem pochází řád z pozůstalosti Ericha Mielkeho a dle sdělení Archivu Kanceláře Prezidenta republiky byl Řád přátelství č. 22 skutečně udělen Erichu Mielkemu, a to rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 17.12.1982 (na návrh ministerstva vnitra).
Průměr medailonu 41,8 mm, tloušťka 4,5 mm. Závěs s nápisem ČSSR o rozměrech 26,7 x 7,3 mmm. Hmotnost dekorace se stuhou je 28,3 g.
