Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky je jedním z nejvzácnějších vyznamenání ČSSR. Dle údajů matriky Archivu Kanceláře prezidenta republiky bylo v letech 1960 – 1989 uděleno pouze 31 těchto titulů. Hvězda s číslem 32 byla po listopadu 1989 darována Národnímu muzeu v Praze.
V minulosti jsme na našich stránkách již publikovali fotografie zlaté hvězdy udělené sovětskému maršálu Moskalenkovi. V těchto dnech se nám podařilo získat snímek další z těchto extrémně vzácných vyznamenání a sice zlaté hvězdy udělené bývalému ministru zahraničí Vladimíru Clementisovi.
JUDr. Vladimír Clementis, slovenskýkomunistický politik, publicista a diplomat se narodil 20.září 1902 v obci Tisovec, okres Rimavská Sobota.
Vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od počátku studií se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisti. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ).
V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění.
V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků (Milan Hodža, Štefan Osuský, Jan Pauliny-Tóth) o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v londýnském rozhlasovém vysílání pro Československo jako žurnalista a hlasatel pod jménem Peter Hron.
V roce 1945 byl opět přijat do KSČ a stal se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Od smrti Jana Masaryka v březnu 1948 do března 1950 byl ministrem tohoto rezortu. Na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen za člena Ústředního výboru (ÚV) strany. Zůstal jím do roku 1951. V té době řídil „repatriace“ maďarského obyvatelstva ze Slovenska.
V lednu 1951 byl na základě vykonstruovaného obvinění z pokusu o protistátní spiknutí zatčen. Roce 1952 byl v rámci tzv. Procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. V roce 1963 byl rehabilitován.
Dne 29. dubna 1968 mu byl in memoriam udělen titul Hrdina Československé socialistické republiky. V matrice Archivu Kanceláře prezidenta republiky je zapsán pod č. 3.
Na níže uvedeném snímku je zachycena Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky č. 3 udělená 29. dubna 1968 in memoriam Vladimíru Clementisovi. Hvězda se nachází ve sbírkách Slovenského národného múzea – historického múzea v Bratislavě, které nám během naší návštěvy umožnilo pořídit její fotografie. Původní etuji nemá muzeum k dispozici.
Ve sbírkách SNM – historického múzea se nacházejí i další vyznamenání Vladimíra Clementise a sice Československý válečný kříž 1939 a Československá vojenská medaile za zásluhy.
