Kolana Řádu Bílého lva je nejkrásnější a bezporu nejmajestátnější československé vyznamenání. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat . Současně patří, s ohledem na počet udělení a okruh příjemcům k nejvzácnějším dekoracím vůbec.

Přiznejme si, přátelé, většina z nás [...]]]>

Kolana Řádu Bílého lva je nejkrásnější a bezporu nejmajestátnější československé vyznamenání. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat . Současně patří, s ohledem na počet udělení a okruh příjemcům k nejvzácnějším dekoracím vůbec.

Přiznejme si, přátelé, většina z nás kolanu viděla pouze v knížkách, za sklem ve Vojenském historickém muzeu nebo na výstavách (Výstava řádů prezidentů republiky, Krása evropské faleristiky, Výstava Řádů a vyznamenání v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu). Kolik z nás mělo možnost se jí dotknout či si snad prohlédnout zblízka provedení jednotlivých článků či dokonce značku výrobce na jejím rubu? Odpověď zní – „velmi málo“.

Doplnění Řádu Bílého lva o řetěz proběhlo dodatečně v roce 1924. Řetěz jako součást I. třídy mohl být udělen buď současně s ostatními znaky I. třídy nebo později zvláště a to především hlavám cizích států a v mimořádně pozoruhodných případech i jiným příslušníkům cizích států. Udělením řetězu byla zdůrazněna zvláštní pocta při udělení řádu vyhrazená hlavám a představitelům států.

Řetěz sestával z dvaceti článků spojených navzájem na obvodě řetězu vždy dvěma řetízky. Ve středu byl článek závěsový, tvořící monogram z iniciálek “ČSR”, po obou jeho stranách se střídaly články, na nichž je lev ze státního znaku, s články z iniciálek “ČSR”. Článků se lvem je deset, článků s monogramem “ČSR” spolu s článkem závěsovým taktéž deset.

Článek závěsový určený k zavěšování řádového odznaku má celkem tvar pravidelného lichoběžníku. Je vyplněn monogramem “ČSR” v bílém smaltu se zlatou facetovou obrubou, podloženým vzdušnou ratolestí vavřínu, smaragdově zeleně smaltovanou. Okraje a zadní strana článku jsou zlaté, leštěné. Síla článku je 2 mm. Článek je na zadní straně opatřen záponkou k zavěšení řádového odznaku.

Článek se lvem má podobu čtverce o základně 24 mm dlouhé. Ve středu je připevněn na červeně smaltované desce, vroubené zlatým kruhem o průměru 18 mm, stříbrný lev ze státního znaku. Kolem desky je vyřezávaný zlatý nápis “Pravda vítězí”, dělený dvěma lípovými listy a zevně vroubený zlatým kruhem o průměru 24 mm. Rohy článku jsou vyplněny vzdušnou lípovou ozdobou, rovněž zlatou. Okraje a zadní strana článků jsou zlaté, leštěné; síla článku je 2 mm.

Článek s iniciálkami “ČSR” má tvar pravidelného lichoběžníku, jehož základna tvoří část zevního obvodu řetězu. Utvořen je zlatým plastickým monogramem “ČSR” s lesklou facetou, podloženým vzdušnou zlatou vavřínovou ratolestí. Okraje a zadní strana hladká, zlatá. Síla článku 2 mm.

Spojovací řetízky jsou zlaté a skládají se ze tří čtyřhranných článků s otupenými rohy, na přední straně plastických, lesklých, na zadní straně plochých. Články jsou navzájem spojeny oválovými zdobenými kroužky a s články řetězu zdobenými kroužky připájenými na tyto články.

V souvislosti se změnou názvu státu v roce 1961 došlo i u řetězu k drobným úpravám, kdy iniciálky„ČSR“ byly nahrazeny „ČSSR“, a použit byl nový lev ze státního znaku (bez koruny na hlavě a s pavézou na prsou namísto původního štítku se slovenským dvojkřížem).

Kolany byly udělovány (alespoň po r. 1961) v šestihranných rudých etujích bez státního znaku (narozdíl od etují k ostatním řádovým odznakům). Zajímavé je, že jednotlivé kolany měly rozdílné průměry, takže i vybrání v etujích byly přizpůsobovány jednotlivým řetězům, t.j. vyráběny kus od kusu.

Snímky kolany (model do roku 1960) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:

Snímky kolany (model po roce 1961) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:

Snímky kolany (model po r. 1961) z výstavy Československé řády a vyznamenání v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu (2009-2010):

Řetězy k československým Řádům Bílého lva jsou prostě nádherné. Současný model Řádu Bílého lva České republiky už není to pravé “řetězové”, i když může to být samozřejmě věc názoru. Inu, posuďte sami:

Snímky kolany (model po roce 1993) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:

Díky ochotě spolupracovníků Archivu Kanceláře prezidenta Republiky a zejména díky laskavé spolupráci vedoucího archivu pana PhDr. Pavla Zemana, kterému autor touto cestou ještě jednou srdečně děkuje, je možné zpřístupnit seznam nositelů řetězů Řádu Bílého lva od r. 1924 do současnosti:

Seznam je do značné míry odrazem politického vývoje státu a jeho zahraničně-politické orientace. Množství diktátorů, zločinců a teroristů (Jásir Arafat v r. 1989) je zarážející.

Přehled zahrnuje jak období Československa tak i samostatné České republiky. Z přehledu vyplývá, že v letech 1925 – 1960 bylo uděleno 35 řetězů, v letech 1961-1990 celkem 33 řetězů a 34. byl darován Národnímu muzeu. Zde již má autor těchto stránek předběžně přislíbenu ) možnost pořízení fotodokumentace kolany. S ohledem na plánovanou rekonstrukci a stěhování v muzeu se však tato možnost naskytne až počátkem příštího roku.

Počty udělení a okruh nositelů (představitelé a hlavy cizích států) činí kolanu Řádu bílého lva pro soukromé subjekty a sběratele prakticky nedostupnou a to jak cenově tak i fakticky. Přesto je autorovi známo, že v České republice by se v soukromých sbírkách mělo nacházet několik málo exemplářů řetězů Řádu bílého lva. Jeden z nich je zachycen na níže uvedeném snímku (model ČSSR). Foto nepřekypuje kvalitou, ale lepší prostě není:

]]> http://www.vyznamenani.net/?feed=rss2&p=1053 0 http://www.vyznamenani.net/?p=1018 http://www.vyznamenani.net/?p=1018#comments Thu, 29 Apr 2010 20:04:23 +0000 admin http://www.vyznamenani.net/?p=1018 V těchto dnech proběhla na aukčním portálu www.aukro.cz v sekci faleristika aukce dokumentu označeného jako “Řád Klementa Gottwalda – udělovací dekret”. V rámci podrobnějšího popisu bylo uvedeno “Udělovací dekret řádu Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti- uděleno Revolučnímu odborovému hnutí . Podpis presidenta Antonína Novotného. Velikost 62 x 52 cm. v [...]]]> V těchto dnech proběhla na aukčním portálu www.aukro.cz v sekci faleristika aukce dokumentu označeného jako “Řád Klementa Gottwalda – udělovací dekret”. V rámci podrobnějšího popisu bylo uvedeno “Udělovací dekret řádu Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti- uděleno Revolučnímu odborovému hnutí . Podpis presidenta Antonína Novotného. Velikost 62 x 52 cm. v zaskleném rámu.”

Dokument je zachycen na níže uvedeném obrázku.

Dokument byl vydražen za  neuvěřitelných 5.101,– Kč. Neuvěřitelných proto, že se ve skutečnost vůbec nejedná o originální udělovací dekret k Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti, nýbrž o pouhou reprodukci. V minulých letech se podobný dokument již na aukru nejméně 1x dražil a autor tohoto příspěvku byl tehdy telefonicky kontaktován s dotazem ohledně autenticity dokumentu, kterou musel popřít.

Budiž tedy s konečnou platností napsáno následující:

Revolučnímu odborovému hnutí byl udělen Řád Klementa Gottwalda č. 24.  Zřejmě v rámci řádného propagandistického využití udělení řádu byly vyhotoveny barevné reprodukce dekretu, na kterých je vedle samotného dekretu zachycena i barevná podoba řádu. Tyto reprodukce byly často umísťovány do síní tradic či jednacích místností odborů.

U těchto reproukcí se však v žádném případě o dekret k Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti. ORIGINÁLNÍ DEKRETY ŽÁDNÉ VYOBRAZENÍ ŘÁDU NEOBSAHOVALY. Víc snad není třeba dodávat.

Čestný titulu Hrdina práce byl zřízen nařízením vlády č. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951, kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu “Hrdina práce”. Dne 20. května 1959, kterým se upravuje udělování čestného titulu “Hrdina socialistické práce”.  Ústavním zákonem č.  100/1960 Sb. ze dne 11. července 1960 byla [...]]]>

Čestný titulu Hrdina práce byl zřízen nařízením vlády č. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951, kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu “Hrdina práce”. Dne 20. května 1959, kterým se upravuje udělování čestného titulu “Hrdina socialistické práce”.  Ústavním zákonem č.  100/1960 Sb. ze dne 11. července 1960 byla přijata nová Ústava Československé socialistické republiky, kterou byl kromě jiného deklarován i nový název státu – Československá socialistická republika.

Matrika Čestného titulu Hrdina socialistické práce uložená v Archivu kanceláře prezidenta republiky čísluje udělené tituly od č. 1 a počíná běžet rokem 1960.  Původní tituly “Hrdina práce” byly zřejmě několikrát uděleny, neboť např. katalog  k výstavě vyznamenání prezidentů republiky z roku 2000 v přehledu vyznamenání udělených jednotlivým prezidentů zmiňuje udělení čestného titulu “Hrdina práce” prezidentu Klementu Gottwaldovi v roce 1951 a prezidentu Antonínu Zápotockému v roce 1953.

V minulých dnech obdržel autor tohoto příspěvku od jednoho z tuzemských sběratelů unikátní fotografie jedné z hvězd Hrdiny socialistické práce udělené v roce 1960 včetně udělovacích dokumentů. Z fotografií je jasné, že přinejmenším po zavedení titulu “Hrdina socialistické práce” v roce 1859 namísto “Hrdiny práce” byly vyrobeny nové etuje s novým názvem, avšak stále ještě s původním státním znakem (titul již byl “socialistický”, republika ještě ne).  Hvězdy udělené v roce 1960 tak měly na rubu uvedena jetšě písmena “ČSR”, na horním závěsném rameni měly pouze dvě podélné rýhy.

V pozdějších letech již byly udělovány hvězdy se zkratkou “ČSSR” avšak stále ještě se dvěma podélnými rýhami na závěsu (min. ještě v roce 1973), přinejmenším roce 1975 (zřejmě po vyčerpání zásob) již pak byl udělován poslední typ dekorací.

Se souhlasem majitele kompletu zveřejňuje autor fotografie udělené  Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce z roku 1960 a udělovacích dokumentů. Zajímavý je výskyt malého průkazu (vedle velkého dekretu), který měl podle stanov titulu existovat, autor příspěvku zatím jeho výskyt nezaznamenal:

Velký dekret k titulu Hrdina socialistické práce z roku 1960:

Malý průkaz k titulu Hrdina socialistické práce z roku 1960:

Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky je jedním z nejvzácnějších vyznamenání ČSSR. Dle údajů matriky Archivu Kanceláře prezidenta republiky bylo v letech 1960 – 1989 uděleno pouze 31 těchto titulů. Hvězda s číslem 32 byla po listopadu 1989 darována Národnímu muzeu v Praze (autoru těchto stránek byla již předběžně přislíbena možnost pořízení a [...]]]>

Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky je jedním z nejvzácnějších vyznamenání ČSSR. Dle údajů matriky Archivu Kanceláře prezidenta republiky bylo v letech 1960 – 1989 uděleno pouze 31 těchto titulů. Hvězda s číslem 32 byla po listopadu 1989 darována Národnímu muzeu v Praze (autoru těchto stránek byla již předběžně přislíbena možnost pořízení a zveřejnění jejích fotografií, jen co bude mít čas, fotografie se tu objeví).

Originální dekorace byla vyrobena ze zlata o ryzosti 986 (s výjimkou upínací jehly, která je o ryzosti 750) a je prakticky nedostupná. Dle informací autora se originál hvězdy doposud nikdy neobjevil na veřejném trhu a jeho skutečnou cenu lze tak jen pouze odhadovat.

Důvodem je zejména nízký počet udělení a dále skutečnost, že z celkových 31 exemplářů jich bylo 14 uděleno do Sovětského svazu (3 hvězdy generálnímu tajemníkovi UV KSSS Leonidu Iljiči Brežněvovi, 8 hvězd maršálům Sovětského svazu a 3 hvězdy sovětským kosmonautům, příslušníkům posádek kosmického letu Vladimíra Remka). Tento fakt činí tuto dekoraci ještě vzácnější, neboť téměř polovina hvězd byla udělena do zahraničí a šance na jejich objevení či dokonce návrat do vlasti jsou takřka minimální.

Autoru těchto stránek se však přesto naskytla zcela mimořádná příležitost pořídit fotodokumentaci jedné z těchto “ztracených” hvězd a sice hvězdy č. 10, udělené v roce 1969 maršálu Sovětského svazu Kirilu Semjonoviči Moskalenkovi.

Kiril Semjonovič Moskalensko se narodil 28. dubna (11. května) 1902 ve vsi Grišino na Ukrajině. V Rudé armádě sloužil od r. 1920 jako velitel dělostřeleckých jednotek. V letech Velké vlastenecké války od dubna do srpna 1941 jako velitel 1. dělostřelecké motorizované protitankové brigády, jako velitel střeleckého sboru (srpen - září 1941, jako velitel jezdeckého sboru (únor – březen 1942 a jako velitel 38. armády (březen – červenec 1942. V období červenec – srpen 1942 velel (tehdy jako generálmajor) Moskalenko 1. tankové armádě, do října 1942 1. gardové samostatné armádě, do října 1943 40. armádě a poté až do konce války 38. armádě.

Po druhé světové válce byl velitelem Přikarpatského vojenského okruhu, Moskevské vojenské oblasti, byl velitelem raketových vojsk a náměstkem ministra obrany SSSR, hlavním inspektorem ministerstva obrany a poté generálním inspektorem skupiny generálních inspektorů ministerstva obrany SSSR. 16. srpna 1948 mu byla udělena hodnost plukovníka, dne 4. června 1940 generálmajora, 19. června 1943 byl jmenován generálporučíkem,  19. září 194 generálplukovníkem, dne 3. srpna 1953 byl jmenován armádním generálem a konečně 11. března 1955 byl jmenován maršálem Sovětského svazu (tato hodnost byla udělena pouze 41 osobám). 26. června 1953 velel skupině generálů a důstojníků sovětské armády, která na žádost Nikity Chruščova zatkla Lavrentije Pavloviče Beriju, lidového komisaře vnitra, jednoho z hlavních vykonavatelů Stalinových čistek.  Maršál Moskalenko zemřel 17. června 1985 a je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.

Maršál Moskalenko se významnou měrou podílel na osvobození Československa. Jako velitel 38. armády se podílel zejména na velení v Karpatsko-Dukelské operaci a na Ostravské operaci. Pod jeho veleni spadaly i jednotky 1. československého armádního sboru.

Maršál Moskalenko byl dvojnásobným držitelem titulu Hrdina Sovětského svazu, které mu byly uděleny  23.10.1943 (hvězda č. 2002) a  21.02.1978 (hvězda č. 105). Kromě toho byl maršál Moskalenko vyznamenán 7 řády Lenina, Řádem říjnové revoluce, 5 Řády rudé zástavy,  2 Řády Suvorova I. stupně, 2 Řády Kutuzova I. stupně, Řádem Bohdana Chmelnického I. stupně, Řádem Velké vlastenecké války I. stupně, Řádem Za službu vlasti v ozbrojených silách SSR III. stupně, 15 medailemi SSSR a 29 řády a medailemi dalších států.  V roce 1968 mu byla předána Čestná zbraň se zlatým vyobrazením státního znaku SSSR, což byla zvláštní šavle udělená příslušníkům nejvyššího a  nejužšího velitelského sboru sovětské armády při příležitosti 50. výročí vzniku Sovětské armády.

Na připojeném snímku jsou zachyceny i některé československé dekorace a sice velkokříž Řádu bílého lva vojenské skupiny (nesprávně nošen, kříž by měl být zavěšen na velkostuze, podobný způsob nošení lze však nalézt i u ostatních sovětských generálů a maršálů), Řádem bílého lva za vítězství (vydání Spink) a hvězdou Československého vojenského řádu “Za svobodu”. Ze zveřejněné matriky Řádu přátelství pak lze zjistit, že v roce 1982 byl maršálu Moskalenkovi udělen Řád přátelství č. 18.

Po smrti maršála Moskalenka v roce 1985 byly veškeré jeho sovětské i zahraniční řády ukradeny či ztraceny a dodnes (t.j. po více jak 20 letech) nebyly nalezeny. Výjimkou je jedna jediná dekorace, jejíž osud zůstal znám, a to právě Zlatá hvězda hrdiny Československé socialistické republiky. Pro českou či slovenskou faleristiku to lze označit snad jen za zázrak.

Právě tato zlatá hvězda je zachycena na níže uvedených fotografiích.  Hvězda je zajímavá tím, že má výrazně zkrácenou stuhu, a sice jejím přeložením a přišitím na rubu (dobře patrné na snímku vpravo). Zkrácení stuhy je patrné i na fotografii stuhy v etuji, kde je patrné původní výrbcem připravené vybrání pro hvězdu. Co bylo přesným důvodem této úpravy se již zřejmě nikdy nedozvíme a lze tak pouze spekulovat.

Při pohledu na fotografie maršála Moskalenka je patrné, že Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR opravdu nosil spolu se svými ostatními řády. Maršál Kiril Semjonovič Moskalenko byl kromě jiného i dvojnásobným hrdinou SSSR. Tento titul a jeho nositelné požívali v Sovětském svazu mimořádné, až posvátné, úcty. Lze proto předpokládat, že nebylo vhodné, aby hvězda hrdiny cizího státu byla ve srovnání s hvězdami Hrdiny SSSR příliš veliká a tyto hvězdy svou velikostí zastiňovala. S ohledem na množství řádů a vyznamenání navíc zjevně každý volný centimetr místa na uniformě přišel vhod.

Sešitím (mírně se zužující) stuhy se na jejím líci utvořila uprostřed výrazná prohlubeň, která je patrná i na snímcích, na nichž má maršál Moskalenko připnuty své řády – viz. např. publikace Maršálové Sovětského svazu (v orig.  Маршалы Советского союза) vydaná v roce 1996 Institutem vojenských a vlastenecko-historických problémů a výzkumů v Moskvě (ISBN 5-7656-0012-3) . U této dekorace je tak na první pohled (vedle matričního čísla hvězdy) zřejmé, že  jedná o maršálovi udělenou a jím nošenou dekoraci.

Hmotnost dekorace se stuhou je 39,4 g.  Celá dekokrace s výjimkou závěsné jehly je vyroben ze zlata o ryzosti 986. Na závěsné liště i ráhnu lze nalézt označení ryzosti “986, značku výrobce – Ústředí uměleckých řemesel zlatý punc určený pro větší výrobky. Na závěsné jehle vyrobené z tvrdšího zlata o ryzosti 750 se nachází obdobná kombinace značek “750″, značka výrobce a zlatý punc. Samotná hvězda a závěsné ouško není žádnou značkou opatřeno. Na spodní části závěsného ráhna (těsně nad závěsným ouškem) je ručně vyryto číslo dekorace.

Z matriky vyplývá, že v letech 1978 – 1989 bylo uděleno pouze 96 exemplářů řádu. Matriku je možné nalézt zde: http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/index.cfm?event=clanek.detail&id=9

Je škoda, že archiv v přepisu uvádí pouze minimum údajů. [...]]]> Na stránkách Archivu Kanceláře prezidenta republky byl v minulých dnech zveřejněn přepis další matriky řádů a vyznamenání z období před rokem 1989 a sice Řádu přátelství.

Z matriky vyplývá, že v letech 1978 – 1989 bylo uděleno pouze 96 exemplářů řádu. Matriku je možné nalézt zde: http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/index.cfm?event=clanek.detail&id=9

Je škoda, že archiv v přepisu uvádí pouze minimum údajů. Zejména u Řádu přátelství by bylo fajn, pokud by bylo uvedeno, kým nebo čím přesně vyznamenaný byl. U většiny vyznamenaných (cizí státní příslušníci) tak badateli pravděpodobně zůstane utajeno,  kým příjemce byla a jakou funkci zastával.

I mezi dekoracemi firmy Spink lze [...]]]> Kříž Řádu bílého lva za vítězství patří k velmi vzácným československým vyznamenáním. Dle názoru autora se jedná o jednu z nejkrásnějších dekorací. Kříže existují ve dvou provedeních, výrobky britské firmy Spink and Son a výroby pražské firmy Karnet a Kyselý, které se liší v některých detailech.

I mezi dekoracemi firmy Spink lze nalézt drobné odlišnosti. Na níže uvedených snímcích je např. patrný rozdíl ve velikosti šupinek v ramenech kříže, kteér jsou u pravé dekorace výrazně jemnější. Při výrobě zřejmě bylo používáno více forem pro kovové části ramen kříže.

Řád přátelství patří k nejvzácnějším československým dekoracím z období socialismu. Řád byl zřízen v roce 1976 a do roku 1989 bylo uděleno pouze 96 kusů. Řád mohl být udělován pouze cizincům.

Řád patří mezi sběrateli k neprávem opomíjeným dekoracím. Řada z nich dokonce prohlašuje, že tento řád do sbírky dokonce “vůbec [...]]]>

Řád přátelství patří k nejvzácnějším československým dekoracím z období socialismu. Řád byl zřízen v roce 1976 a do roku 1989 bylo uděleno pouze 96 kusů. Řád mohl být udělován pouze cizincům.

Řád patří mezi sběrateli k neprávem opomíjeným dekoracím. Řada z nich dokonce prohlašuje, že tento řád do sbírky dokonce “vůbec nechtějí”. Je pravdou, že řád nepatří k tomu nekrásnějšímu, co bylo kdy stvořeno, ale je otázkou, do jaké míry se na tom skutečně podílí design dekorace a do jaké finanční náročnost jeho pořízení. V současné době se v českých aukcích či nabídkách internetových obchodníků objevují neudělené dekorace pocházející z aukcí puncovního úřadu a o to za cenu okolo 160.000 tis. Kč.

Původní do zahraničí udělené dekorace jsou v České republice téměř nesehnatelné.  Před několika roky byla ve Spojených státech amerických nabízena dekorace udělená generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Turecka, avšak pouze jako součást rozsáhlé skupiny dalších vyznamenání. V posledních dvou letech bylo dále možné zachytit výskyt 3 dekorací v aukcích zahraničních aukčních domů. V září letošního roku byla v Německu dražena dekorace č. 22, udělená dlouholetému ministru státní bezpečnosti Německé demokratické republiky, a jednomu z nejmocnějších a nejobávanějších představitelů státní moci v NDR, Erichu Mielkemu.

Životní a kariérní dráha Ericha Mielkeho nechť je připomenutím skutečnosti, koho komunistický režim považoval za vhodného příjemce vysokého státního vyznamenání.

ŽIVOTOPIS:

Erich Fritz Emil Mielke se narodil 28. prosince 1907 v Berlíně v dělnické rodině. Jeho rodiče patřili v roce 1918 k zakladatelům Komunistické strany Německa. Sám Erich Mielke vstoupil v roce 1921 do Komunistického svazu mládeže a v roce 1925 do komunistické strany.

V letech 1928 – 1931 působil jako místní reportér komunistických novin „Rothe Fahne“ a byl příslušníkem stranické paravojenské ozbrojené složky strany T-Apparat. Dne 9. srpna 1931 Erich Mielke a jeho stranický spolubojovník Erich Wichert ze zálohy zastřelili policisty Puala Anlaufa a Franze Lenka.

Erich Mielke následně uprchl do Sovětského svazu, kde v letech 1932 a 1936 prodělal politické a vojenské vzdělání na Leninově škole. V letech 1936 až 1939 bojoval pod krycím jménem Fritz Leissner ve španělské válce jako příslušník mezinárodních brigád. Zde dosáhl hodnosti kapitána a jako politický důstojník byl kromě jiného zodpovědný i za realizaci stalinských čistek v těchto jednotkách.

Po skončení občanské války se skrýval pod jménem Richard Hebel (jako údajný Lotyš) v Belgii a Francii, od března 193í do května 1940 byl spolupracovníkem novin Neue Rheinische Zeitung, od roku 1940 byl činný pro informační listy belgické emigrace.

Od května 1940 do dubna 1941 byl internován ve Francii, poté byl do prosince 1943 činný v jižní Francii. V letech 1940 až 1943 se podílel na ilegálním vedení komunistické strany ve Francii. V prosinci 1943 byl zatčen a (pod svou lotyšskou identitou) byl od ledna do prosince 1944 totálně nasazen u Todtovy organizace. Od ledna do května 1945 se zdržoval na území pozdější francouzské a americké zony.

Po skončení druhé světové války se Erich Mielke vrátil do Berlína a stal se velitelem policejní inspekce Berlin-Lichtenberg. Kromě toho mu byly v Ústředním výboru Komunistické strany Německa svěřena funkce vedoucího oddělení pro policii a justici. Od července 1946 byl viceprezidentem Německé správy vnitra, předchůdce Ministerstva vnitra. Při zřízení Ministerstva státní bezpečnosti v roce 1950 se Erich Mielke stal jedním ze státních tajemníků ministerstva.V roce 1957 byl Erich Mielke pověřen vedením ministerstva a tuto funkci vykonával až do 7. listopadu 1989. V letech 1958 – 1989 byl poslancem parlamentu. Od roku 1971 byl kandidátem a od roku 1976 členem politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Německa. V letech 1960 až 1989 byl členem Národní rady obrany, od roku 1980 měl hodnost armádního generála.

V roce 1993 byl odsouzen za vraždu policistů z roku 1931 k šesti letům odnětí svobody, v roce 1995 byl podmínečně propuštěn ze zdravotních důvodů. Je příznačné, že původní policejní spisy z roku 1931 byly nalezeny v jeho soukromém trezoru při domovní prohlídce. Zemřel 21. května 2000 ve věku 92 let.

Erich Mielke patřil k nejmocnějším, nejobávěnějším a nejnenáviděnějším představitelům představitelům komunistického režimu v NDR. V posledních 20 letech byl formálně mužem č. 2 v NDR, údajně byl přezdíván “malý Erich” (“velkým Erichem” byl pak Erich Honecker). Lze si jen domýšlet, jakými informacemi za dobu svého více jak třicetiletého šéfování tajné policii disponoval, včetně kompromitujících údajů na své politické protivníky, lze tento termín vůbec použít. Jeho bezohlednost a špiclování všech a všude připomíná vedoucího řísského bezpečnostního úřadu nacistické režimu Reinharda Heydricha.

Erich Honecker a Erich Mielke aneb “Malej a Velkej” – Erich Honecker gratuluje Erichu Mielkemu při příležitosti 30. výročí Ministerstva státní bezpečnosti.

Dekorace byla vydražena zájemcem z České republiky. Tato skutečnost je potěšující, protože v posledních letech lze vysledovat trend, kdy se cenné dekorace po letech jejich vývozu začínají vracet zpět do České republiky, aby se staly součástí tuzemských sbírek. Doufejme, že tato situace vydrží a nebudeme svědky dalšího výprodeje cenných vyznamenání do zahraničí, tentokrát na východ.

Díky laskavému svolení majitele může autor těchto stránek přinést podrobnější popis vydražené dekorace. Dle informací zveřejněných aukčním domem pochází řád z pozůstalosti Ericha Mielkeho a dle sdělení Archivu Kanceláře Prezidenta republiky byl Řád přátelství č. 22 skutečně udělen Erichu Mielkemu, a to rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 17.12.1982 (na návrh ministerstva vnitra).

Průměr medailonu 41,8 mm, tloušťka 4,5 mm. Závěs s nápisem ČSSR o rozměrech 26,7 x 7,3 mmm. Hmotnost dekorace se stuhou je 28,3 g.

Jedná se o vzácnou hvězdu první výrobní série s menší hmotností (ca o 10g lehčí než pozdější hvězdy). Stříbro a smalt, značeno na rubové upínací jehle “KK” a 2x “c”

Velmi vzácné.

Hvězda Řádu bílého lva za vítězství II. stupně, londýnské vydání firmy SPINK AND SON. Mimořádně vzácné

Dekorace byla popsána v článku Josefa Kounovského v [...]]]> Na aukci České numismatické společnosti v prosinci 2002 byl pod položkou č. 2197 dražen Řád republiky, I. typ ČSR s odlišným provedením rubové strany. Namísto běžného označení výrobce “KK” byla dekorace označena písmeny “KŠ” a opatřena pouze jednou číslicí “5″ namísto běžného tříciferného číslovače.

Dekorace byla popsána v článku Josefa Kounovského v Numismatických listech č. 5/2003 na str. 142-143, ze kterého vyplynulo, že se jedná o jeden z devíti prototypů vyhotovený pro vládní komisi, která v roce 1951 projednávala a schvalovala návrhy nových státních vyznamenání. Díky laskavému svolení majitele dekorace bvlo autorovi umožněno pořídit a uveřejnit snímky tohoto vzácného prototypu.

Řád socialismu byl založen vládním nařízením č. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951, kterým kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu “Hrdina práce”. Řád Socialismu se měl propůjčovat za zcela výjimečné zásluhy o vítězství socialismu v Československé republice, získané v budování, v boji [...]]]> Přidána nová stránka o Řádu socialismu:

Řád socialismu byl založen vládním nařízením č. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951, kterým kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu “Hrdina práce”. Řád Socialismu se měl propůjčovat za zcela výjimečné zásluhy o vítězství socialismu v Československé republice, získané v budování, v boji s reakcí nebo při obraně státu.

Shora uvedeným nařízením byl kromě jiného zřízen i čestný titul Hrdina práce. Shora uvedené nařízení a stanovy stanovily, že hrdinovi práce, jehož zevním označením je zlatá hvězda Hrdiny práce, propůjčí president republiky zároveň Řád Socialismu.
 
Řád Socialismu propůjčoval na návrh vlády president republiky. Zároveň s řádem měl vyznamenaný dostat diplom a řádovou knížku jako doklad k nošení řádu.
 
Řád Socialismu tvoří vavřínový věnec o průměru 37 mm se stuhou, jejíž volné konce jsou shrnuty pod jeho dolní částí. Uvnitř věnce je v dolní polovině panorama Hradčan. Na modře smaltované obloze vybíhá za Hradčany pět paprsků, které zčásti přesahují věnec; na středním paprsku spočívá rudá pěticípá hvězda. Kolem věnce mezi paprsky je vsazeno 20 českých granátů. Na rubu řádu je srp a kladivo, pod nimi vavřínová ratolest a matriční číslo. Řád socialismu je ražen ze zlata, panorama Hradčan je z bílého zlata. Zlatým závěsem, vytvořeným lipovými ratolestmi a stužkou s písmeny ČSR, je zavěšen na stuze 38 mm široké a 55 mm dlouhé; stuha je rudá s 15 mm širokým tmavorudým pruhem uprostřed. Řád Socialismu se nosil na levé straně prsou přede všemi československými řády a vyznamenáními. Nosila-li se pouze stužka řádu, byla napjata na pravoúhlé liště 10 mm široké a 38 mm dlouhé.
 
Řád socialismu bylo možné propůjčit i po smrti; v takovém případě se řád a doklady měly doručit rodině vyznamenaného. Zemřel-li vyznamenaný, ponechal se řád a doklady jako památka jeho rodině; nikdo z rodiny je však nesměl nosit. Nebylo-li nikoho z rodiny zesnulého, měl být Řád socialismu a doklady vráceny úřadu předsednictva vlády.
 
Dopustil-li se vyznamenaný jednání, které ho činí nehodným  řádu nebo vyšly-li dodatečně najevo skutečnosti, svědčící o tom, že mu byl řád propůjčen nezaslouženě, řád ztrácel. Úřadu předsednictva měl být Řád socialismu a doklady vráceny rovněž v případě při odsouzení ke ztrátě čestných práv občanských, vyslovené soudem. V případě ztráty, odcizení a pod. mohl úřad předsednictva vlády vydat náhradní řád za úhradu, kterou sám stanovil. Ztrátu a odcizení byl vyznamenaný povinen ohlásit neprodleně úřadu předsednictva vlády.
 
Řád socialismu byl nezcizitelný.
 
Řád bylo možné propůjčit i a) souboru osob, které tvořily pracovní nebo jiný kolektiv. K převzetí řádu nebo vyznamenání a dokladů měl kolektiv zvolit ze svého středu delegaci; b) vojenskému útvaru, útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo jinému podobnému útvaru. K převzetí řádu nebo vyznamenání a dokladů mělo určit delegaci velitelství útvaru; dekorování se mělo provádět před nastoupeným útvarem; c) podnikům, ústavům a státním orgánům nebo jejich symbolům. K převzetí řádu nebo vyznamenání a dokladů měl delegací určit příslušný orgán.
 
Věci Řádu socialismu měl podle stanov spravovat předseda vlády.

Řád socialismu byl udělen pouze několikrát. Od roku 1953 byl nahrazen Řádem budování socialistické vlasti a od roku 1955 pak Řádem Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti.  Formálně byl Řád socialismu zrušen až nařízením vlády č. 34/1959 Sb. s účinností k 18. červnu 1959.

Na níže uvedených snímcích je zachycen jeden z návrhů Řádu socialismu ze soukromé sbírky v České republice. Dle informací jeho majitele se má jednat o jeden z exemplářů připravených pro výběrovou komisi.

V níže uvedené příloze k vládnímu nařízení zveřejněné ve sbírce zákonů je zachycena oficiální podoba Řádu socialismu:

Dále byly přidány obrázky dekretů z let k čestnému titulu Hrdina socialistické práce z [...]]]> Na stránkách ohledně čestného titulu Hrdina socialistické práce byly přidány nové snímky Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce č. 34 udělené v roce 1972 a Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce č. 279 udělené v roce 1988.

Dále byly přidány obrázky dekretů z let k čestnému titulu Hrdina socialistické práce z roku 1983 a 1988.

Na stránce ohledně Řádu bílého lva za vítězství byly aktualizovány snímky kříže III. stupně londýnského vydání Spink.

1.) Český šlechtický kříž

2.) Řád bílého lva ČSR 

Vystavena bylo kromě jiného i kolana Řádu bílého lva s dekorací civilní [...]]]> V únoru letošního roku se v prostorách Hrzánského paláce v Praze konala výstava řádů a vyznamenání členských států Evropské unie. Věřejnost i sběratelé měli mimořádnou příležitost prohlédnout si některé skvosty a to zejména následující:

1.) Český šlechtický kříž

2.) Řád bílého lva ČSR 

Vystavena bylo kromě jiného i kolana Řádu bílého lva s dekorací civilní skupiny. Jedná se o jedno z nejkrásnějších dekorací vůbec. 

3.) Řád bílého lva ČSSR

Vystavena byla rovněž kolana Řádu bílého lva – model z období 1960-1989. Ve dvou vitrínách tak bylo možné vidět oba modely řádové kolany (plus současnou kolanu Řádu bílého lva České republiky. Vystaveny byly rovněž řádové hvězdy a dekorace III. stupně vojenské a civilní skupiny.

4.)  Ŕád bílého lva ČSFR

Autor těchto stránek, nemaje výraznějšího výtvarného talentu, upřímně obdivuje kohokoliv, kdo dokáže něco nakreslit, namalovat, vymodelovat čijinak vytvořit.  Přes tento respekt si stojím za tím, že ač je prvorepublikový Řád bílého lva možné považovat za jeden z nejkrásnějších řádů vůbec, je to, co se mělo udělovat v letech 1990-1992 ostuda a hnus. Níže uvedený snímek snad není třeba dále komentovat.

5.) Řád bílého lva České republiky

Oproti federálnímu modelu Řádu bílého lva jednoznačný posun k lepšímu (hezčí je cokoliv), ale ve srovnání s prvorepublikovým a dokonce i socialistickým modelem působí řád příliš moderně a stroze a trochu “plastově”. Jak provedení jednotlivých dekorací tak i řádového řetězu prostě není ono.  Zejméa u kolany lze namísto do detailu jemně provedených článků nalézt moderní mohutné součástky připomínající spíše soukolí převodovky než jemnou klenotnickou práci.

Koupím kolanu Řádu bílého lva, model do roku 1960 nebo model z období 1960-1989 a dekorace Řádu bílého lva – model z let 1960-1989, kterýkoliv model. Cena dohodou, diskrétní jednání. Kontakt 603 492 329 nebo info@vyznamenani.net

Stuha londýnského vydání má mírně odchylné rozměry a vykazuje jemnější tkaní.

Na stránce ohledně Československého válečného kříže 1939 byly doplněny snímky dekorace pražského vydání 1945-1946.

Matriky řádů a vyznamenání udělených do roku 1989 jsou, alespoň co se týče civilních řádů a vyznamenání, uloženy v Archivu Kanceláře prezidenta republiky na Pražském hradě. Jak již bylo zmíněno v několika příspěvcích, přístup archivu ohledně poskytování údajů z matrik je více než zdrženlivý. V posledních letech není umožněno nahlížení do matrik a [...]]]>

Matriky řádů a vyznamenání udělených do roku 1989 jsou, alespoň co se týče civilních řádů a vyznamenání, uloženy v Archivu Kanceláře prezidenta republiky na Pražském hradě. Jak již bylo zmíněno v několika příspěvcích, přístup archivu ohledně poskytování údajů z matrik je více než zdrženlivý. V posledních letech není umožněno nahlížení do matrik a v posledních měsících někdy nejsou vyřizovány ani některé emailové dotazy ohledně udělený jednotlivých dekorací a to s odkazem na plánované (avšak stále více zdržované) zveřejnění matrik na internetu.

Archiv nemá ve svém držení matriky vojenských řádů a vyznamenání. V archivu KPR se nenachází ani matriky některých civilních řádů – např. Matrika Řádu 25. února 1948. Dle sdělení paní Mgr. Evy Jarovské z Archivu Kanceláře prezidenta republiky měla být tato matrika původně v držení ministerstva vnitra a měla by proto být v držení Národního archivu ČR.

Autorovi je však známo, že tato matrika se přinejmenším několik let nachází v soukromých rukách. V nedávné době mi umožněno prohlédnutí této matriky a proto rád přináším několik informací, které jsou jinak širšímu okruhu osob nedostupné.

Matrika obsahuje 13.969 položek, z nichž však některé z nich nejsou obsazeny. Zatímco matriky většiny řádů a vyznamenání obsahují poměrně dost údajů (zpravidla číslo dekorace, jméno a příjmení, datum narození nebo bydliště či funkci vyznamenaného a datum předání), je matrika Řádu 25. února 1948 na údaje výrazně skoupější. Obsahuje číslo matriky, jméno a příjmení vyznamenaného, číslo jednancí spisu  a poznámku (např. údaje o odejmutí řádu apod.).

Ačkoliv Řád 25. února 1948 měl 3 stupně (hvězda, stříbrná medaile a bronzová medaile) nejsou tyto třídy v matrice rozlišeny. Nelze proto zjistit, jaký stupeň byl konkrétní osobě udělen.

V úvodu matriky je (bez uvedení čísla matriky) uvedeno 55 osob, kterým byl řád udělen pod č. spisu 0001-0003. Jedná se o tehdejší předstdavitele komunistického režimu. Prvním v pořadí je uveden sám Klement Gottwald, dále zde nalezneme jména jako Václav David, Karel Bacílek, Josef Frank (později popraven v procesu s Rudolfem Slánským, ještě později vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny ČSSR),  Božena Machačová-Dostálová, Josef Smrkovský, Antonín Zápotocký, Viliam Široký, Zdeněk Fierlinger, Jaromír Dolanský, Vladimr Clementis (rovněž později popraven a ještě později in memoriam “odměněn” Zlatou hvězdou hrdiny ČSSR), Ludvík Svoboda, Václav Nosek, Prof. Zdeněk Nejedlý, Václav Kopecký, Karel Šmidke, Gustav Husák a další.

Matrika dále po několika stranách poněkud nelogicky pokračuje od čísla matriky 33 (Bedřich Reicin). Následuje Čeněk Hruška, gen. Zdeněk Novák, gen. Jan Satorie, gen. František Janda, gen. Šimon Drgač, gen. Karel Klapálek, gen. Drnec, gen. Škvařll a gen. Bulandr, vše pod číslem spisu 0004. Položky 043 – 050 matriky jsou prázdné.

Od čísla 51 jsou již zápisy víceméně kontinuální, i když jsou zde výjimky. Např. mezi položkami 1300-1500 je řada mezer, na některých stránkách je třeba polovina kolonek nevyplněná. U položek matriky č. 2801-2890 jsou naopak pod každým čísem uvedeni dva různí nositelné řádu.

Mezi nositeli lze nalézt jména jako Vítězslav Nezval (089), Viliam Šalgovič (100), Jindřich Honzl (109), E.F. Burian (110), Jindřich Plachta (111), Bruno Köhler (171), Ivan Olbracht (295) nebo Eduard Manďák, kterému byl téměř o 40 let později udělen Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti.

Řád byl udělen i útvarům – např. Útvar 9600 SNB (191), Osadní lidová milice obce  Libá, okr. Cheb (946), Závodní milice stanice Mariánské Lázně (946), Jednotka lidové milice ze závodu “Rüttgera” n.p. Ostrava-Zábřeh (948), Příslušníkům LM továrňa na výrobu Jehel, n.Č. Budějovice (3197).

V poznámkách lze nalézt zejména zápisy o nedoručení dekretu či vydání dvou dekretů, ale jsou tu např. i následující jiné zajímavé zápisy:

č.. matriky 186 – Jaroslav Lindauer: “Jmenovaný obdržel Řád 25. února I. stupně. Dekret II. stupně vrácen, viz. spis strana 49“,

č. matriky 267 – Dr. Václav Vacek: “Vzhledem k tomu, že jde o dva dekrety stejného čísla matr., nebyl tento dekret doručen”,¨

č. matriky 270 – Oskar Valeš: “Dekret odňat na základě soudního rozsudku.”

č. matriky 317 – Josef Goldmann – “Dekret nebyl doručen, protože jmenovanému byl doručen dekret č. matr. 95 I. stupně (Josef Goldmann je skutečně uveden v matrice i pod. č. 95)

č. matriky 967 – Ján Schlosser: “V důsledku rozsudku vrchního vojenského rozsudku v Bratislavě byl zbaven českých práv občanských”,

č. matriky 983 – Jaroslav Dočekal: “1.4.65 nákup. povolení na miniaturu – sv. 875/07-65″

č. matriky 1245 – Josef Půček: “Byl mu omylem vystaven dekret I. stupně. Po opravení byl doručen dekret II. stupně a dekret I. stupně  byl vrácen. Viz. spis strana 50″

č. matriky 1353 – Otomar Nevyjel: “doplněo při vydání náhradní miniatury dne 18.1.1968″

č. matriky 1744 -  Vladislav Sedláček: “vydáno nákupní povolení na stužku s miniaturou sv. – 999/07-65″

č. matriky 1977 – Jaroslav Beran: “President republiky dnem 6.1.1971 zrušeno rozhodnutí o odnětí Řádu 25. února 1948 – II. stupeň – KPR 8450/70-65 6.1.1971″

č.matriky 2223 Eduard/Josef Frank: “Byl vystaven nový dekret a opraven z Josefa na Eduarda. Starý dekret byl rácen. Viz. spis strana 51″

č.matriky 9780 Vladimír Klein: “Dle telef. hovoru ÚV-KSČ nebyl jmenovanému doručen dekret”.

č.matriky 11.851 – Vojtech Smolák / Jan Anděra: “Oba mají č.matr. 11.851. Se spisu není možné zjistit č.matriyk Vojtecha Smoláka a Jana Anděry.

Přehled obsahuje informace o číslu dekorace, vyznamenané fyzické či [...]]]> Neuvěřitelné se stalo skutečností. Archiv Kanceláře prezidenta republiky zveřejnil první matriku udělených vyznamenání, a to matriku Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti. Matrika nebyla digitalizována, nýbrž byl zveřejněn její částečný přepis ve formátu pdf. Soubor je možné získat na stránkách archivu http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/index.cfm?event=clanek.detail&id=9.

Přehled obsahuje informace o číslu dekorace, vyznamenané fyzické či právnické osobě, u fyzických osob datum narození a rok udělení.

Je škoda, že oproti nebyla zvolena metoda kompletní digitalizace, neboť z vlastní zkušenosti vím, že matriky obsahují řadu dalších zajímavých informací, např. informace o odejmutí či vrácení řádů či informace o funkci či postavení vyznamenaných. Řada jmen z matrik dnešnímu badateli nic neříká a tak vlastně není jasné, o koho se vlastně jednalo.

Je poněkud zarážející,i když s ohledem na dosavadní přístup archivu snad ani ne zase tak překvapivé,  že soubor ve formátu pdf je zamčený a proto ho po stažení např. není možné ani vytisknout. Tento problém je ovšem řešitelný. Na internetu lze relativně snadno během několika minut nalézt návody, jak takový soubor vytisknout resp. odemknout – např. pomocí programu “Freeware PDF Unlocker”, který je volně ke stažení na http://www.slunecnice.cz/sw/freeware-pdf-unlocker/ . Nevíte-li si s tím rady, napište mi na info@vyznamenani.net

Na stránce věnované Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti byly doplněny některé informace o počtu udělených řádů a jejich nositelích.

dle sdělení Archivu Kanceláře prezidenta republiky byl řád udělen v roce 1989 a jeho nositelkou byla generální tajemnice Strany kongresu nezávislosti Madagaskaru paní Gisele Rabesahala:

Na rozdíl od v současné době nabízených exemplářů ze státních zásob pocházejících z aukce Puncovního úřadu [...]]]> Řád přátelství č. 87 – cena 160.000,– Kč

dle sdělení Archivu Kanceláře prezidenta republiky byl řád udělen v roce 1989 a jeho nositelkou byla generální tajemnice Strany kongresu nezávislosti Madagaskaru paní Gisele Rabesahala:

Na rozdíl od v současné době nabízených exemplářů ze státních zásob pocházejících z aukce Puncovního úřadu se jedná o jeden z udělených exemplářů. Tyto jsou velmi vzácné a jen velmi obtížně sehnatelné, neboť řád byl udělován poměrně krátkou dobu a výlučně cizincům nebo do ciziny. V tuzemsku je proto téměř nesehnatelný.

Nádherný snímek zaslal pan Mgr. Květoslav Growka, kterému touto cestou ještě jednou děkuji.

- přidána stránka o Československém válečném kříži 1914-1918,

- přidána stránka o Československé medaili za chrabrost před nepřítelem,

- přidána stránka o Pamětní medaili československé armády v  zahraničí,

- podstatně rozšířeny stránky o Čs. válečném kříži 1939 a doplněny snímky některých variant.

Stuha je 100 [...]]]> . V minulých dnech proběhla na internetovém portálu aukro.cz další aukce dekorace udělené vojenskému útvaru opatřenou velkou stuhou k připevnění na bojovou zástavu a sice Medaile za upevňování přátelství ve zbrani II. stupně udělená dne 9. května 1986 2. samostatnému raketometnému oddílu. Autor těchto stránek měl možnost si tuto dekoraci prohlédnout. 

Stuha je 100 mm široká a 950 mm dlouhá. Na jedné straně je opatřena ozdobným střapcem, na druhém konci pak mašlí a zlatými tkaničkami pro přivázání k bojové zástavě. Dekret má rozměry  425 x 297 mm
 

Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 22,2 g. Hvězda je opatřena následujícími značkami:

a) na horním závěsu hvězdy: punc AU “kohoutek 3″, [...]]]> Na stránce http://www.vyznamenani.net/?page_id=9 byly přidány nové fotografie kZlaté hvězdy hrdiny socialistické práce č. 178 udělené v roce 1983 sestávající ze zlaté hvězdy a původní etue:

Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 22,2 g. Hvězda je opatřena následujícími značkami:

a) na horním závěsu hvězdy: punc AU “kohoutek 3″, výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel (detaily bohužel nezřetelné)

b) na připínací jehle: “P” + výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″, značka ryzosti 750,

d) na závěsném kroužku: jehle: výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″, značka ryzosti 750,

d) na závěsném oušku hvězdy: “kohoutek 3″.

Provedení etuje je typické pro etuje z druhé poloviny sedmesátých a první poloviny let osmdesátých. Etuje o rozměrech 138x92x30 mm je temně rudá se zlatým státním znakem na vrchní straně. Narozdíl o starších etují již nenese nápis “Hrdina socialistické práce”.

Od 1. ledna 2009 by tak měly být na internetu dostupné přinejmenším některé matriky řádů a vyznamenání uložené v Archivu kanceláře prezidenta republiky.

S [...]]]> Ze strany Kanceláře prezidenta republiky mi k mému dotazu ohledně digitalizace matrik bylo sděleno, že k 1.1.2009 se plánuje zprovoznění nových internetových stránek Pražského hradu a v jejich rámci i nových stránek archivů.

Od 1. ledna 2009 by tak měly být na internetu dostupné přinejmenším některé matriky řádů a vyznamenání uložené v Archivu kanceláře prezidenta republiky.

S odkazem na plánované zveřejnění již také v současné době nejsou vyřizovány dotazy ohledně udělení řádů a vyznamenání prostřednictvím emailu, na které pracovníci archivu doposud odpovídali víceméně obratem.

Jedna z takových dekorací – Řád bílého lva IV. třídy, vojenské skupiny je vyobrazena na níže [...]]]> Jedním z nejbližších spojenců Československé republiky byla od jejího vznikú až do druhé světové války Francie. Tato skutečnost se projevila v i tom, že českolovenský stát odměňoval příslušníky a zástupce svého spojence dekoracemi Řádu bílého lva.

Jedna z takových dekorací – Řád bílého lva IV. třídy, vojenské skupiny je vyobrazena na níže uvedených snímcích. Dekorace je opatřená závěsem typicky užívaným právě ve Francii a z Francie byla do České republiky také dovezena.

Dle puncovních značky by se mělo jednat o dekoraci uvedenou do oběhu po 1. lednu 1929:

  Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 21,8 g. Hvězda je opatřena následujícími puncovními značkami:

a) na [...]]]> Autor těchto stránek děkuje za možnost zveřejnit snímky další Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce – č. 173 udělené v roce 1983. Nositelem dekorace byl člen předsednictva ÚV KSČ a 1. tajemník ÚV KSS Josef Lenárt:

 
Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 21,8 g. Hvězda je opatřena následujícími puncovními značkami:

a) na horním závěsu hvězdy: výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″ a punc AU “kohoutek 3″,

b) na připínací jehle: “P” + výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″, značka ryzosti 750,

d) na závěsném kroužku: na připínací jehle: výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″, značka ryzosti 750,

d) na závěsném oušku hvězdy: “kohoutek 3″.

Adresa:Ing.Ivan Chyla, P.O.BOX 29, 

763 31 Brumov – Bylnice 1

Tel.:+421 32 6491 649 ,mob.+421 905 308 601 

Obbov Alexandr Christov, náměstek předsedy bulharské vlády, 6.5.1947 Dimitrov Georgi, předseda bulharské vlády, 23.4.1948 Kolarov Vasil, bulharský ministr zanraničních věcí, 23.4.1948

Trajkov Georgi, bulharský ministr zemědělství, 23.4.1948

Červenkov Vlko, předseda komitétu pro vědu a umění, Bulharsko, 23.4.1948

Mitovski Zdravko, bulharský ministr práce [...]]]> Dle sdělení Kanceláře prezidenta republiky byly v letech 1945-1961 uděleny do Bulharska následující velkoříže Řádu bílého lva, civilní skupiny:

Obbov Alexandr Christov, náměstek předsedy bulharské vlády, 6.5.1947
Dimitrov Georgi, předseda bulharské vlády, 23.4.1948
Kolarov Vasil, bulharský ministr zanraničních věcí, 23.4.1948

Trajkov Georgi, bulharský ministr zemědělství, 23.4.1948

Červenkov Vlko, předseda komitétu pro vědu a umění, Bulharsko, 23.4.1948

Mitovski Zdravko, bulharský ministr práce a sociální péče, 23.4.1948

Simov Stefan, bulharský vyslanec v Praze, 23.4.1948

Ganev Dimitru, bulharský ministr zahraničního obchodu, 19.4.1949

Nikolaev Nenčo, bulharský vyslanec v Praze, 19.4.1949.

Dekorace byla získána z Bulharska, údaje o nositeli zatím nejsou známy.  Níže uveřejňujeme několik prvních snímků [...]]]> V minulých dnech byl tuzemským sběratelem do České republiky ze zahraničí dovezen velkoříž Řádu bílého lva, civilní skupiny, vyrobený firmou Karnet a Kyselý. Podle puncovních značek se pravděpodobně jedná o dekoraci vyrobenou po druhé světové válce.

Dekorace byla získána z Bulharska, údaje o nositeli zatím nejsou známy.  Níže uveřejňujeme několik prvních snímků kompletu, který byl svým majitelem pojmenován s ohledem na zemi původu ”Kosťa”:

Velkokříž Řádu bílého lva patří k jedněm z nejkrásnějších a nejvzácnějších dekorací. Je proto potěšující, že dřívější praxe výprodeje vzácných vyznamenání do ciziny je stále častěji nahrazována snahou tuzemských sběratelů či obchodníků dovážet naopak dekorace z ciziny zpět do České republiky a vzácné komplety se po dlouhých letech vracejí tam, kam patří, tedy do tuzemska.

V příštích dnech či týdnech by měla být k dispozici podrobnější fotografická dokumentace, kterou rádi uveřejníme.

Autorovi těchto stránek se [...]]]> Nastolení totalitního režimu v Československu po roce 1948 s sebou přineslo i zásadní změnu v systému řádů a vyznamenání. V průběhu několika let byl zaveden systém civinlních i vojenských vyznamenání kopírující do jistné míry sovětské řády (viz. např. i názvy jako “Řád rudé hvězdy”, “Řád rudé zástavy” apod.

Autorovi těchto stránek se podařilo získat fotografie dekorací vyrobených ve firmě Karnet a Kyselý v dosud nezjištěném období. Podle dostupných informací se jedná o (naštěstí nerealizované) návrhy Řádu bílého lva.

Jak je ze snímků patrné, jedná se skutečně o komunistickou symboliku nejhružšího zrna, dle které lze usuzovat na padesátá léta.  Inspirace sovětskými řády je skutečně silná, ať již se jedná o provedení závěsné stuhy či samotného závěsu se srpem a kladivem.

Návrh zřejmě počítal s rozčleněním do nejméně tří řádových tříd – prostřední dekorace měla být pravděpodobně nošena na nákrční stuze.

Na zadní straně je v rubovém štítku umístěn nápis “ZA MÍR ZA VLAST ZA SOCIALISMUS”

Doposud se mi bohužel nepodařilo získat podrobnější informace. Za jakékoliv zprávy proto budu vděčný. Je-li Vám o těchto návrzích cokoliv známo, kontaktujte mě prosím na emailu info@vyznamenani.net

Kontakt:

Email: info@vyznamenani.net

Tel.: 603 492 329

Email: info@vyznamenani.net

Tel. 603 492 329

Děkuji.

Většina těchto informací je dostupná v Archivu Kanceláře Prezidenta republiky na Pražském hradě. V archivu jsou uložena matriky většiny civilních řádů – [...]]]> Často je kladen dotaz, zda resp. kde lze získat informace o udělených řádech a vyznamenáních, t.j. zejména, zda či kdy byl řád udělen, kdo byl nositelem řádu určitého čísla atd.

Většina těchto informací je dostupná v Archivu Kanceláře Prezidenta republiky na Pražském hradě. V archivu jsou uložena matriky většiny civilních řádů – např. matrika Hrdinů ČSSR, Hrdinů socialistické práce, Řádu Klementa Gottwalda, Řádu republiky, Řádu Vítězného února, Řádu práce, Řádu přátelství, Vyznamenání Za statečnost, Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, Za vynikající práci a jiné. Dostupné jsou rovněž informace o Řádu bílého lva.

V archivu KPR NEJSOU (!) uloženy matriky vojenských řádů a vyznamenání.

Kontakt na archiv (převzato z www.hrad.cz):

Archiv Kanceláře prezidenta republiky
119 08 Praha 1 – Hrad
tel. +420 224 373 367
e-mail: archivkpr@hrad.cz

badatelské hodiny: úterý – čtvrtek od 9.00 po dohodě

Jakub Doležal
tel. +420 224 373 682
e-mail: jakub.dolezal@hrad.cz
Mgr. Eva Javorská
tel. +420 224 373 367
e-mail: eva.javorska@hrad.cz
Mgr. Hana Jurková
tel. +420 224 373 304
e-mail: hana.jurkova@hrad.cz
PhDr. Pavel Zeman, Ph.D.
tel. +420 224 373 207
e-mail: pavel.zeman@hrad.cz

Pracovníci archivu obratem vyřizují emailové dotazy badatelů. Nahlížení do matrik či pořízování kopií není v současné době umožňováno. Při mé první návštěvě to nebyl problém, poté se situace změnila. Pořízení kopie bylo odmítáno nejprve s odkazem na ochranu osobních údajů nositelů vyznamenání, poté s odůvodněním, že “takhle najednou ve velkém množství by se infomrace asi poskytovat němly (sic!).” Emailové dotazy však byly i za těchto okolností vyřizovány obratem.

Protože mi už došla trpělivost, podal jsem v březnu tohoto roku písemnou žádost o pořízení kopie. Archiv kopie poskytnout zřejmě “prostě nechce”, protože (po písemné urgenci) sdělil, že lituje, ale s ohledem na špatný stav archiválií není nahlížení ani pořízení kopií možné, neboť archiválie, včetně matrik řádů a vyznamenání, procházejí procesem čistění, restaurování apod.

Tuto odpověď na straně jedné oceňuji, neboť využívá ustanovení zákona o archivnictví a je  z právního formálního hlediska velmi elegantním způsobem, jak se badatele zbavit. Na straně druhé je pro mě dosti neuspokojivá, neboť při mých posledních návštěvách byly matriky – alespoň z mého laického pohledu - ve výborném stavu.

Využil jsem proto možnosti podle zákona o archivnictví a podal žádost nadřízenému orgánu archivní a spisové služby (zde odbor archivní a spisové služby Kanceláře prezidenta republik), aby ve věci vydal rozhodnutí .

V tuto chvíli čekám na odpověď. Nebude-li postoj změněn, budu ve svém úsilí pokračovat, včetně případné žaloby ve správním soudnictví. Nechci pracovníkům archivu křivdit, ale z jejich dosavadního  postoje mám bohužel pocit, že se jedná o účelovou snazu vyhnout se pořízení kopie za každou cenu, čemuž prostě nerozumím.

Bude-li v této věci cokoliv nového, budu ctěné čtenáře informovat.

Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 22,2 g. Hvězda je opatřena následujícími puncovními značkami:

a) na horním závěsu hvězdy: [...]]]> Na stránky byly přidány nové fotografie kompletu Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce č. 279 udělené v roce 1988 sestávající ze zlaté hvězdy, původní etuje a velkého dekretu (slovenská verze):

Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 22,2 g. Hvězda je opatřena následujícími puncovními značkami:

a) na horním závěsu hvězdy: punc “750″ a punc AU “kohoutek 3″,

b) na připínací jehle: “P” + výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″, značka ryzosti 750,

d) na závěsném kroužku: na připínací jehle: “P” + výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “2″, značka ryzosti 750,

d) na závěsném oušku hvězdy: “kohoutek 3″.

Provedení etuje odlišné od etují z první poloviny 80. let. I zde je patrné neustálé snižování kvality u řádů a vyznamenání. Státní znak na etuji není pozlacen, je proveden ve stříbrné barvě. Etuje je sice členitější a má zavírací mechanismus, ale její povrch je celý matný (oproti alespoň lesklé rudé kožence v dřívějších letech) a vypadá velmi lacině. Rovněž vnitřek etue, v němž je uložena hvězda, není koženkový ale plyšový. Celkový dojem z etue je velmi laciný na můj vkus zcela neodpovídající faktu, že byla určena pro jedno z nejvyšších vyznamenání.

Snímky rubových stran dvou hvězd udělených v roce 1975:

Oproti jiným hvězdám je výrazně odlišné provedení linky lemující vnitřní [...]]]> V souvislosti s možností srovnání několika exemplářů Zlatých hvězd hrdiny socialistické práce si autor těchto stránek dovoluje upozornit na odchylné provednení rubové strany dekorací udělovaných v roce 1975, u nichž provedení rubové strany zlaté hvězdy vykazuje některé odlišnosti.

Snímky rubových stran dvou hvězd udělených v roce 1975:

Oproti jiným hvězdám je výrazně odlišné provedení linky lemující vnitřní okraj hvězdy mezi jejími rameny. Zatímco u všech ostatních (zatím autorem shlédnutých) hvězd – z let 1973, 1982, 1983, 1986 a 1988 včetně jednoho neuděleného exempláře, vytváří linka mezi rameny hvězdy části kružnice, u hvězd z roku 1975 kopíruje linka tvar hvězdy. Útvar, v němž je umístěno matriční číslo, je rovněž užší než u hvěz z jiných let.

Pro srovnání několik obrázků hvězd z jiných let:

Je možné, že podobné odchylné provedení vykazují i další hvězdy. Hvězda č. 40 udělená v roce 1973 však odpovídá ostatním dekoracím, stejně jako hvězda č. 67 vyobrazená v aukčním katalogu Aurea Praha z prosince 2007, která byla dle sdělení Archivu Kanceláře prezidenta republiky udělena v roce 1976.

Dekret z roku 1975 se liší svým zněním od dekretů z ostatních let. Namísto obvyklé formulace “Propůjčuji … prezident” bylo použito “President … propůjčuje” a dekret byl [...]]]> Na stránky byly přidány nové fotografie kompletu Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce č. 52 udělené v roce 1975 sestávající ze zlaté hvězdy, původní etuje a velkého dekretu:

Dekret z roku 1975 se liší svým zněním od dekretů z ostatních let. Namísto obvyklé formulace “Propůjčuji … prezident” bylo použito “President … propůjčuje” a dekret byl podepsán předsedou tehdejší federální vlády, Lubomírem Štrougalem. Jedná se již o druhý autorem dokumentovaný dekret z roku 1975.

Zlatá hvězda je vyrobena ze zlata o ryzosti 750. Hmotnost dekorace se stuhou je 20,8 g. Linka lemující vnitřní okraj rubu hvězdy má (podobně jako u další hvězdy z roku 1975) má odlišný tvar než dekorace z jiných let. Hvězda je opatřena následujícími puncovními značkami:

a) na závěsu hvězdy: punc “750″ a punc AU “kohoutek 3″,

b) na připínací jehle: “P” + výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “8″,

c) na závěsném kroužku: výrobní značka Ústředí uměleckých řemesel “8″,

d) na závěsné oušku hvězdy: punc “750″ a punc AU “kohoutek 3″..

Etuje je opatřena kovovým zavíráním, jak bylo obvyklé u etují z 2. poloviny 70. let (etuje z počátku 80. let již byly vyráběny ve zjednodušené formě, na lícové straně byl umístěn pouze státní znak, etuje neměly žádný zavírací mechanismus):