Stránky

Zlatá hvězda hrdiny socialistické práce z roku 1989

 

Po delší době máme opět možnost zpřístupnit snímky dalšího kompletu k čestnému titulu Zlaté hvězdy Hrdiny socialistické práce , tentokrát z roku 1989, tj. z posledního udělování tohoto čestného titulu. Komplet sestává z dekorace zlaté hvězdy, etuje, udělovacího dekretu a tuby, v níž byl předáván.

Zlatá hvězda svým provedením odpovídá exemplářům z předchozích let:

Zajímavé je provedení etuje, které se liší od etují předávaných o rok dříve, v roce 1989. Na vrchní straně je umístěn státní znak ČSSR ve zlatém provedení. Na přední straně etuje je zapínací mechanismus. Hvězda se pokládala na černý podklad bez jakéhokoliv výřezu. Na spodní straně etuje je umístěn štítek se jménem vyznamenaného:

 

Komplet je mimořádně zachovalý. Dochován je i štítek na tubusu od udělovacího dekretu se jménem vyznamenaného a pořadovým číslem udělení dekorace v daný den:

 

Vedle kompletu se dochovala i fotografie dokumentující předání dekorace vyznamenanému:

V rodině vyznamenaného byly uchovávány i exempláře denního tisku z roku 1989, kde byly zveřejněny krátké medailonky všech vyznamenaných:


 

Nové číslo časopisu Signum - prosinec 2013

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Obsah čísla:

Signum. Zpravodaj Klubu faleristů v Brně, VI. řada č. 4 (prosinec 2013)

 

Growka,Květoslav: Dekrety čs. státních vyznamenání (1918 – 1989) (161-166)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Armádní holdovací kříž z r. 1908 (167-169)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Odznak Ústavu šlechtičen ve Štýrském Hradci (169-170)

Lukš, Oldřich: Pamětní medaile královny Viktorie z r. 1900 (návštěva Irska)(Britské       korunovační a jubilejní medaile – 7. část) (171-172)

Growka, Květoslav: Projev odrakouštění aneb pryč s metály! (172 -173)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Život statečného vojáka 2/2 (Stříbrná pamětní medaile arc. Karla Ludvíka Rakouského k 50. výročí udělení velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie) (174-175)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Čestná medaile za 25letou záslužnou činnost na poli hasičském a záchranářském (176-179)

Growka, Květoslav: Císařské medaile dolnolipovským hasičům (179-181)

Jedlička, Roman: Uherská hasičská medaile z r. 1911 (181-184)

Tusek, Friedrich: Srovnání dekorací Řádu bílého lva „Za vítězství“ (184-186)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Pamětní kříže pro vysloužilé vojáky- veterány

(187-190)

Riedl, Miloš: Pamětní odznak odbojové skupiny „Nejvyšší rada vojáků a pracujícího lidu“ (2. doplněk) (190-194)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Námořní medaile křižníku S.M.S. Novara (194-198)

Tusek, Friedrich: Spona s Vojenským řádem Marie Terezie (198)

Kilian, Felix: Miniatura čs. pilotního odznaku (199)

Growka, Květoslav: Udělování odznaků za práci 1947 (200)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Pamětní jubilejní medaile 54. pěšího pluku (200-206)

Hrdý, Josef: Pamětní medaile k 200. výročí bitvy u Chlumce-Kulmu (206-208)

Kozoň, Vlastimil -Marciš, Pavol: Stretnutie záujemcov o faleristiku v Brně (208-210)

Tusek, Friedrich: Aukce firmy Rauch ve Vídni – říjen 2013 (210-211)

Mjalovský, Vladimír: Literatura (211)

Nové číslo časopisu Signum - září 2013

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Obsah čísla:

Signum. Zpravodaj Klubu faleristů v Brně, VI. řada č. 3 (září 2013)

 

Sedlák, Ladislav F. – Jedlička, Roman: Lipsko 1813 – ukradená historie (200. výročí „Bitvy národů“) (109-117)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Odznak Kolegiální kapituly sv. Martina v Bratislavě z r. 1831 (118-123)

Growka, Květoslav: Slezský medailér Hans Schwathe (124-128)

Growka, Květoslav: K problematice „nárokových“ medailí čs. legionářů (129-130)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Život statečného vojáka 1/2 (131-139)

Tusek, Friedrich – Kilian, Felix: Vojenský záslužný kříž I. tř. bulharského cara Ferdinanda (139-143)

Lukš, Oldřich: Jubilejní medaile z r. 1897 pro policii (Britské korunovační a jubilejní medaile – 6. část) (144-146)

Tusek, Friedrich: Doplněk k článku „Malé dekorace“ založené v r. 1908 (146-148)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Odznaky Čs. Červeného kříže ve Velké Británii 1940-1945 (148-150)

Kilian, Felix: Neobvyklý způsob upevnění řetízku komtura Řádu Františka Josefa (150)

Kilian, Felix: Odznak člena olympijského týmu 1936 v Berlíně (151)

Staněk, František: Pamětní medaile odbojové skupiny „Trávnice“- doplněk (152)

Karásek, Martin: Dekorácie partizánskej brigády Ščorsa (153-154)

Tusek, Friedrich: Služební odznak (154-155)

Kilian, Felix: Soudcovský odznak Justičního soudu v Alexandrii (155)

Redakce: Výsledek faleristického testu (155-156)

Redakce: 3. Mezinárodní konference SFS v Brně (156-157)

Growka, Květoslav: Mezi Východem a Západem faleristiky (158)

Tusek, Friedrich: Aukce řádů ve vídenském Dorotheu v květnu 2013 (158)

Sedlák, Ladislav F. – Jedlička, Roman: Dr. Martin Karásek – Slovenské vyznamenania a čestné odznaky 1938-1945 (159)

Zusammenfassung (160)

Zlatá hvězda hrdiny ČSSR ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně

Díky ochotě spolupracovníků Moravského zemského muzea v Brně zveřejňujeme snímky dalšího originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky ze sbírek tohoto muzea. Jedná se o neudělenou dekoraci s matřičním číslem 40, převedenou do muzea po roce 1989 Kanceláří prezidenta republiky:

Odznak Letec-Kosmonaut ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně

Díky ochotě spolupracovníků Moravského zemského muzea v Brně máme příležitost zveřejnit snímek dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR:

Nové číslo časopisu Signum

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Obsah čísla:

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Kříž Františka Josefa zvaný „Militantibus a latere meo“ (57-61)

Tusek, Friedrich: Hvězda Ř. sv. Štěpána se zvláštním puncováním (61-62)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Jubilejní Dvorní medaile z r. 1898 (63-71)

Sedlák, Ladislav F – Jedlička, Roman: Čestná medaile na paměť povýšení Rakouska na císařství zvaná Honori (71-74)

Lukš, Oldřich: Jubilejní medaile královny Viktorie z r. 1897 pro starosty a probošty (Britské  korunovační a jubilejní medaile – 5. část) (74-76)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: „Oplechovaní fešáci“ (77-83)

Kilian, Felix: Státní vyznamenání čs. partyzánů (84-90)

Growka, Květoslav: Ocenění Československého mírového hnutí (90-95)

Jedlička, Roman: Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací a brilianty v aukci (95-96)

Kilian, Felix: Unikátní spojka miniatur v klenotnici zámku Rosenburg (96-97)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Jubilejní kříž 1908 – zajímavá varianta (98)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Rakouské odznaky veteránů před r. 1849 – doplněk (98-101)

Jedlička, Roman:  Návrhy Řádu bílého lva IV a V. třídy (101-102)

Nejedlo, Pavel: Odznak dobrovolníka (102)

Redakce: Faleristický test (102-103)

Zprávy, výstavy, literatura (104 -108)

Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR a odznak Letec-Kosmonaut ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě

Díky ochotě spolupracovníků Slezského zemského muzea v Opavě máme příležitost zveřejnit snímek dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR a originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky (dekorace č. 36).

Nové číslo časopisu Signum - březen 2013

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Obsah čísla:

- Měřička, Václav: Řády generála A. A. Brusilova (1-14)

- Pandula, Attila: Zpôsoby vracania insignií Radu sv. Štefana (14-17)

- Growka, Květoslav: „Piis meritis“ kardinála Sommerau-Becka (18-20)

- Jedlička, Roman – Ladislav F. Sedlák: Odznak Ústavu šlechtičen v tyrolském Hall (20-21)

- Tusek, Friedrich: Vzácný Řád hvězdového kříže (22)

- Lukš, Oldřich: Jubilejní medaile královny Viktorie z r. 1887 (pro policii)

(Britské korunovační a jubilejní medaile – 4. část) (23-25)

- Jedlička, Roman – Ladislav F. Sedlák: Zlatá praporová medaile Latourových dragounů z r. 1791 -  doplněk (26-30)

- Tusek, Friedrich: Řádová spona bývalého rakouského ministra války sv. p. Alexandra Krobatina (31-32)

- Šefranko, Tomáš: Spomienkový odznak na zesnulého cisára a kráľa Františka Josefa I. (33-37)

- Growka, Květoslav: Medaile Československé společnosti pro mezinárodní styky (38-39)

- Sedlák, Ladislav F.- Jedlička, Roman: Medaile královny Dragy (39- 40)

- Sedlák, Ladislav F.- Jedlička, Roman: K článku „Odznak českého válečníka“ (41-42)

- Growka, Květoslav: Dodatečné převzetí Zlaté hvězdy hrdiny ČSSR (42-44)

- Riedl, Miloš: Branný sbor československých motoristů a jeho odznaky (44-47)

- Jedlička, Roman – Ladislav F. Sedlák: Pamětní medaile odbojové skupiny „Trávnice“ (48)

- Sedlák, Ladislav F.- Jedlička, Roman: Odznak sv. Huberta (49-51)

- Lukš, Oldřich: Byly RU medaile udělovány spolkům či korporacím? (51-53)

- Literatura, zprávy (53-55)

-Zusammenfassung (56)

Dekret k Řádu přátelství - Kurt Hager

V těchto dnech je na aukčním portálu www.aukro.cz nabízen dekret k Řádu přátelství udělený v roce 1987 prof. Kurtu Hagerovi. Cena požadovaná prodávajícím (přes 30 tis Kč) je více než přemrštěná a lze předpokládat, že za těchto podmínek se nenajde rozumný zájemce.

Dekret k Řádu přátelství

Řády Klementa Gottwalda udělené hlavnímu městu Praha

V březnu 2012 proběhla tuzemskými sdělovacími prostředky zpráva o ztrátě či odcizení Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti uděleného městu Bánská Bystrica. Udělení tohoto řádu městům bylo v jeho historii velmi vzácné. Z matriky řádu zveřejněné Archivem Kanceláře prezidenta republiky vyplývá, že takto byl Řád Klementa Gottwald kromě Bánské Bystrice (řád č. 141 v roce 1984) již pouze městu Praha a to dokonce dvakrát (řád č. 65 v roce 1965 a řád č. 98 v roce 1975).

Pátráním bylo zjištěno, že obě dekorace včetně udělovacích dekretů by se měly nacházet v Archivu hlavního města Prahy. Díky laskavé ochotě archivu a jeho spolupracovníků, zejména pak pana ředitele PhDr. Ledvinky, máme možnost zpřístupnit jejich snímky sběratelské veřejnosti.

Ze snímků udělovacích dekretů vyplývá (oproti přepisu zveřejněnému archivem KPR), že hlavnímu městu Praha byl udělen pouze druhý řád v roce 1975 a to za “významné politické a hospodářské výsledky”. První řád v roce 1965 nebyl udělen městu Praha, ale pracujícím hlavního města Prahy za hrdinství v boji proti okupantům, hrdinství v boji na barikádách a za zásluhy o vítězství pracujícího lidu nad buržoazií v roce 1948.

Je pozitivní zjištění, že na rozdíl od osudu řádu na Slovensku se řády udělené hlavnímu městu dochovaly.

Snímek udělovacího dekretu z roku 1965:

<

 

Snímek udělovacího dekretu z roku 1975:
<

 

Snímky udělených řádů:

 

Řád bílého lva za vítězství - hvězda I. stupně, výroba Spink and Son

Řád bílého lva za vítězství patří k vzácným československým vyznamenáním. Dekorace vyrobené firmou Karnet a Kyselý se v tuzemských aukcích objevují relativně často. Dekorace vyrobené firmou Spink and Son se objevují vzácněji, lze narazit na kříž III. stupně či hvězdu II. stupně. Hvězda I. stupně se vyskytuje velmi vzácně. Jeden exemplář byl po několika letech nabízen v listopadové aukci Galerie Nummismatique Lausanne jako položka 283.

Řády a vyznamenání prezidentů republiky

V roce 2000 se na Pražském hradě konala výstava Řády a vyznamenání prezidentů republiky, kde byly prezentovány tuzemské i zahraniční řády a vyznamenání náležejícím prezidentům Československé a České republiky. V minulých dnech se nám podařilo na inzerát získat katalog této výstavy, jehož součástí byl i seznam dekorací jednotlivých prezidentů. Protože jiný takto podrobný seznam obdobného druhu nám není znám, dovolujeme si ho touto cestou zpřístupnit sběratelské i širší veřejnosti. Seznam si nečiní nároky na úplnost ani na správnost (pouze doufáme, že nám některá položka nevypadla). Pokud bude seznam někdo citovat, bude více než milé, uvede-li zdroj, protože dalo fakt práci to opsat.

Protože katalog s ohledem na datum svého vydání již poněkud zastaral, měl být níže uvedený seznam doplněn o vyznamenání Václava Havla získaná po roce 2000 a o vyznamenání prezidenta Václava Klause. Bohužel od 08. listopadu 2012, kdy jsme kontaktovali Kancelář prezidenta republiky s žádostí o zaslání aktualizovaných údajů, jsme neobdrželi žádnou reakci, takže do doby, než se někdo ozve, budou u prezidenta Havla uvedeny pouze řády uvedené v katalogu a u prezidenta Klause nebude uvedeno nic.

Vyznamenání prezidenta Masaryka
 1898  Jubilejní medaile (Rakousko-Uhersko)
 1908   Jubilejní kříž (Rakousko-Uhersko)
 1919  Válečný kříž 1914-1918 (Československo)
 Revoluční medaile (Československo)
 Řád Sokola (Československo)
 1920  Řád hvězdy Karaďorděvičů (Jugoslávie)
 1921  Řád čestné legie (Franice)
 Řád svatého Mořice a Lazara (Itálie)
 1922  Medaile Vítězství (Československo)
 1923  Řád slávy (Tunisko)
 1927  Řád Karla I. (Rumunsko)
 Pamětní kříž za válku 1916-1919 (Rumunsko)
 Řád svatých Michala a Jiřího (Velká Británie)
 Řád Leopolda (Belgie)
 1924  Řád Karla III. (Španělsko)
 1925  Řád slona (Dánsko)
 Řád bílé orlice (Polsko)
 1926  Čestný odznak za zásluhy o republiku (Rakousko)
 1927  Řád Spasitele (Řecko)
 Řád tří hvězd (Lotyšsko)
 1928  Řád chryzantémy (Japonsko)
 Řád Muhammada Alího (Egypt)
 1929  Řád nizozemského lva (Nizozemsko)
 Řád Božího hrobu (Vatikán)
 1930  Řád Vytisova kříže (Litva)
 Řád bílé růže
 Vojenský řád svatého Jakuba s mečem (Portugalsko)
 1931  Řád orlího kříže (Estonsko)
 1935  Řád republiky (Španělsko)
 Řád bílého slona (Siam)
 1937  Řád Boyacá (Kolumbie)
 1947  Zborovská pamětní medaile (Československo)
 Pamětní medaile 5. střeleckého pluku Tomáše G. Masaryka (Československo)
 1948  Bachmačská pamětní medaile (Československo)
 Vyznamenání prezidenta Beneše
 1919  Válečný kříž 1914-1918 (Československo)
 1920  Medaile Vítězství (Československo)
 Řád svatého Sávy (Srbsko)
 1921  Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
 Řád čestné legie (Francie)
 Řád italské koruny (Itálie)
 1922  Revoluční medaile (Československo)
 Řád čestné legie (Francie)
 1923  Řád britského impéria (Velká Británie)
 Řád Leopolda (Belgie)
 Řád dubové koruny (Lucembursko)
 1924  Řád Karla III. (Španělsko)
 1925  Řád polského znovuzrození (Polsko)
 1926  Čestný odznak za zásluhy o republiku (Rakousko)
 1927  Řád tří hvězd (Lotyšsko)
 1928  Řád vycházejícího slunce (Japonsko)
 Řád Muhammada Alího (Egypt)
 1929  Řád bílého orla (Jugoslávie)
 Řád knížete Gedymina Velikého (Litva)
 1931  Řád orlího kříže (Estonsko)
 1932  Vojenský řád Krista (Portugalsko)
 1933  Vojenský řád svatého Jakuba s mečem (Portugalsko)
 Řád spasitele (Řecko)
 Řád Za zásluhy (Rumunsko)
 Řád danebrožský (Dánsko)
 1934  Řád svatého Karla (Monako)
 1935  Řád republiky (Španělsko)
 Řád bílého slona (Siam)
 Řád aztéckého orla (Mexiko)
 1936  Řád hvězdy Karaďorděvičů (Jugoslávie)
 Řád Jaspisu (Čína)
 Řád zemské obrany (Rumunsko)
 Řád bílého lva (Československo)
 1937  Řád Boyacá (Kolumbie)
 Řád Karla I. (Rumunsko)
 Řád Páhlaví (Persie)
 1938  Čestný baili (Řád maltézských rytířů)
 1945   Válečný kříž 1939 (Československo)
 Vojenská medaile Za zásluhy (Československo)
 Pamětní medaile československé armády v zahraničí (Československo)
 Medaile Za chrabrost před nepřítelem (Československo)
 Řád Slovenského národního povstání (Československo)
 Řád Za hrdinstvo v práci (Československo)
 Řád svatého Olafa (Norsko)
 Pamětní kříž československého dobrovolce 1918-1919 (Československo)
 1946  Vojenský řád bílého lva Za vítězství (Československo)
 Vojenský řád Za svobodu (Československo)
 Pamětní kříž československé obce dobrovolecké 1939-1945 (Československo)
 Velitelský řád Jana Žižky z Trocnova (Československo)
 1947  Řád blahodárných oblak (Čína)
 Odznak československého partyzána (Československo)
 Pamětní medaile druhé národního odboje (Československo)
 Zborovská pamětní medaile (Československo)
 Pamětní medaile 5. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile 4. střeleckého pluku (Československo)
 1948  Bachmačská pamění medaile (Československo)
 Sokolovská pamětní medaile (Československo)
 Vyznamenání prezidenta Háchy
 1918  Válečný kříž pro civilní službu (Rakousko-Uhersko)
 1938  Řád bílého lva (Československo)
 Vyznamenání prezidenta Gottwalda
 1916  Medaile za statečnost (Rakousko-Uhersko)
 1917  Železný záslužný kříž (Rakousko-Uhersko)
 Medaile za zranění (Rakousko-Uhersko)
 1918  Kříž Karla I. (Rakousko-Uhersko)
 1945  Řád Slovenského národního povstání (Československo)
 Pamětní kříž československého dobrovolce 1918-1919 (Československo)
 1946  Řád národního osvobození (Jugoslávie)
 Pamětní medaile československého dobrovolce (Československo)
1947  Řád obnovení Polska (Polsko)
 Válečný kříž 1939 (Československo)
 Vojenská medaile Za zásluhy (Československo)
 Pamětní medaile druhé národního odboje (Československo)
 Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
 1948  Pamětní medaile 11. střeleckého pluku (Československo)
 Řád 9. září (Bulharsko)
 Řád Za svobodu lidu 1941-1944 (Bulharsko)
 Pamětní medaile 9. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile dělostřelectva na Rusi (Československo)
 Pamětní kříž 1. jezdeckého pluku (Československo)
 Pamětní kříž 2. jezdeckého pluku (Československo)
 Řád bílého lva (Československo)
 Vojenský řád bílého lva Za vítězství (Československo)
 Velitelský řád Jana Žižky z Trocnova (Československo)
 Vojenský řád Za svobodu (Československo)
 Válečný kříž 1939 (Československo)
 Medaile Za chrabrost před nepřítelem (Československo)
 Odznak československého partyzána (Československo)
 Jánošíkova medaile (Československo)
 Pamětní medaile československé armády v zahraničí (Československo)
 Zborovská pamětní medaile (Československo)
 Bachmačská pamětní medaile (Československo)
 Sokolovská pamětní medaile (Československo)
 Pamětní medaile 30. střeleckého pluku (Československo)
 1949  Řád 25. února (Československo)
 Pamětní medaile strojírenské a dopravní roty (Československo)
 1951  Zlatá hvězda hrdiny práce (Českslovensko)
 Řád socialismu (Československo)
 Řád republiky (Československo)
 Řád práce (Československo)
 Medaile Za zásluhy o výstavbu (Československo)
 Medaile Za vynikající práci (Československo)
 Medaile Za statečnost (Československo)
 1953  Řád budování socialistické vlasti (Československo)
 1955  Řád státního praporu (Severní Korea)
 Vyznamenání prezidenta Zápotockého
 1918  Kříž Karla I. (Rakousko-Uhersko)
 1947  Válečný kříž 1939 (Československo)
 Pamětní medaile druhého národního odboje (Československo)
 1948  Řád 9. září (Bulharsko)
 1949  Řád 25. února (Československo)
 1950  Řád zásluh o Maďarsko (Československo)
 1953  Zlatá hvězda hrdiny práce (Československo)
 Řád budování socialistické vlasti (Československo)
 Řád bílého lva (Československo)
 Vojenský řád bílého lva Za vítězství (Československo)
 Velitelský řád Jana Žižky z Trocnova (Československo)
 Řád republiky (Československo)
 Řád práce (Československo)
 Vojenský řád Za svobodu (Československo)
 Řád Slovenského národního povstání (Československo)
 Odznak československého partyzána (Československo)
 Medaile Za zásluhy o výstavbu (Československo)
 Medaile Za vynikající práci (Československo)
 Medaile Za statečnost (Československo)
 Medaile Za chrabrost před nepřítelem (Československo)
 Jánošíkova medaile (Československo)
 Vojenská medaile Za zásluhy (Československo)
 Bachmačská pamětní medaile (Československo)
 Sokolovská pamětní medaile (Československo)
 Pamětní medaile československé armády v zahraničí (Československo)
 Řád zásluh o Maďarskou lidovou republiku (Maďarsko)
 1955  Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti (Československo)
 Řád rudé zástavy (Československo)
 Řád rudé hvězdy (Československo)
 Řád rudého praporu práce (Československo)
 Řád rudé hvězdy práce (Československo)
 Medaile Za zásluhy o obranu vlasti (Československo)
 Medaile Za službu vlasti (Československo)
 Medaile Za pracovní věrnost (Československo)
 Medaile Za pracovní obětavost (Československo)
 Řád státního praporu (Severní Korea)
 1956  Královský řád Kambodže (Kambodža)
 Řád hvězdy Rumunské lidové republiky (Rumunsko)
 Řád Karla Marxe (Německá demokratická republika)
 1957  Řád osvobození (Čína)
 Vyznamenání prezidenta Novotného
 1947  Válečný kříž 1939 (Československo)
 Pamětní medaile druhého národního odboje (Československo)
 1949  Řád 25. února 1948 (Československo)
 1954  Řád budování socialistické vlasti (Československo)
 1958  Královský řád Kambodže (Kambodža)
 1959  Řád královny ze Sáby (Etiopie)
 Řád zásluh o Sjednocenou arabskou republiku (Sjednocená arabská republika)
 Zlatá hvězda hrdiny socialistické práce (Československo)
 Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti
 1961  Řád velké hvězdy Indonéské republiky (Indonésie)
 1964  Řád jugoslávské hvězdy (Jugoslávie)
 Zlatá hvězda hrdiny socialistické práce (Československo)
 1965  Pamětní medaile 20. výročí osvobození (Československo)
 1966  Řád Nilu (Egypt)
 1967  Řád Páhlaví (Írán)
 Vyznamenání prezidenta Svobody
 1917  Kříž sv. Jiří (Rusko)
 Kříž sv. Jiří (Rusko)
 1919  Řád Sokola (Československo)
 Válečný kříž 1914-1918 (Československo)
 1920  Válečný kříž 1914-1918 (Československo)
 Revoluční medaile (Československo)
 Medaile vítězství (Československo)
 1941  Válečný kříž 1920 (Polsko)
 1943  Válečný kříž 1939 (Československo)
 Řád Lenina (Československo)
 Řád Suvorova (Sovětský svaz)
 1944  Válečný kříž 1939 (Československo)
 1945  Válečný kříž 939 (Československo)
 Pamětní medaile armády v zahraničí (Československo)
 Medaile Za chrabrost před nepřítelem (Československo)
 Řád Suvorova (Sovětský svaz)
 Řád Slovenského národního povstání (Československo)
 Medaile Za vítězství nad Německem (Sovětský svaz)
 Řád lázně (Velká Británie)
 Řád čestné legie (Francie)
 Válečný kříž 1939-1945 (Francie)
 Pamětní kříž československého dobrovolce 1918-1919 (Československo)
 1946  Vojenský řád bílého lva za vítězství (Československo)
 Legie cti (Spojené státy americké)
 Řád národního hrdiny (Jugoslávie)
 Řád Za zásluhy o národ (Jugoslávie)
 Pamětní kříž československého dobrovolce 1918-1919 (Československo)
 1947  Odznak československého partyzána (Československo)
 Řád vojenské ctnosti (Polsko)
 Válečný kříž 1939 (Polsko)
 Medaile Za Varšavu (Polsko)
 Medaile Za Oru, Nisu a Balt (Polsko)
 Medaile Za vítězství a svobodu (Polsko)
 Pamětní medaile druhého národního odboje (Československo)
 Zborovská pamětní medaile (Československo)
 Pamětní medaile 1. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile 5. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile 4. střeleckého pluku (Československo)
 1948  Bachmačská pamětní medaile (Československo)
 Sokolovská pamětní medaile (Československo)
 Pamětní medaile 6. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile 10. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní kříž československé obce dobrovolecké 1938-1945 (Československo)
 Pamětní medaile strojírenské a dopravní roty (Československo)
 Pamětní medaile 9. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile dělostřelectva na Rusi (Československo)
 Pamětní kříž 1. jezdeckého pluku (Československo)
 Pamětní kříž 2. jezdeckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile 21. střeleckého pluku (Československo)
 Pamětní medaile 30. střeleckého pluku (Československo)
 1949  Řád 25. února (Československo)
 1950  Řád zásluho Maďarsko (Československo)
 1955  Řád rudé hvězdy (Československo)
 Říd republiky (Československo)
 Řád zásluh o Maďarskou lidovou repoubliku (Československo)
 Řád republiky (Československo)
 1959  Řád Klementa Gottwalda (Československo)
 Dukelská pamětní medaile (Československo)
 1950  Řád obrany vlasti (Rumunsko)
 1961  Řád rudé zástavy (Československo)
 1965  Pamětní medaile 20. výročí osvobození (Československo)
 Pamětní medaile 20. výročí vítězství (Československo)
 Zlatá hvězda hrdiny ČSSR (Československo)
 Zlatá hvězda hrdiny SSSR (Sovětský svaz)
 Řád Lenina (Sovětský svaz)
 1968  Pamětní medaile 50 let ozbrojených sil (Sovětský svaz)
 Řád Georgi Dimitrova (Bulharsko)
1969  Řád bílé růže (Finsko)
 Řád obnovení Polska (Polsko)
 1970  Řád Suchbátara (Mongolsko)
 Zlatá hvězda hrdiny ČSSR (Československo)
 Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani (Československo)
 Řád Páhlaví (Írán)
 Pamětní medaile k 2500. výročí vzniku perského státu (Írán)
 Řád skvostného slunce (Afghánístán)
 Řád Klementa Gottwalda - za budování socialistické vlasti (Československo)
 Řád říjnové revoluce (Sovětský svaz)
 1971  Řád praporu Maďarské lidové republiky (Maďarsko)
 1973  Řád “Stara planina” (Bulharsko)
 Řád Vítězného února (Československo)
 Pamětní medaile k 25. výročí Vítězného února (Československo)
 1975  Pamětní medaile k 30. výročí osvobození (Československo)
 Zlatá hvězda hrdiny ČSSR (Československo)
 Vyznamenání prezidenta Husáka
 1945  Válečný kříž 1939 (Československo)
 Řád Slovenského národního povstání (Československo)
 Vojenská medaile za zásluhy (Československo)
 1947  Pamětní medaile druhého národního odboje (Československo)
 Řád obnovení Polska (Polsko)
 1949  Řád 25. února (Československo)
 1964  Medaile 20. výročí Slovenského národního povstání (Československo)
 1968  Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti (Československo)
 1969  Zlatá hvězda hrdiny ČSSR (Československo)
 Řád Lenina (Sovětský svaz)
 1971  Řád Georgi Dimitrova (Bulharsko)
 1972  Řád “Stara planina” (Bulharsko)
 Řád José Martího (Kuba)
 1973  Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti (Československo)
 Řád Lenina (Sovětský svaz)
 Řád Vítězného února (Československo)
 Pamětní medaile k 25. výročí Vítězného února (Československo)
 Řád Süchbátara (Mongolsko)
 Řád státního praporu (Severní Korea)
 1974  Řád květnové revoluce (Argentina)
 1975  Řád Ummajovců (Sýrie)
 1977  Řád Páhlaví (Írán)
 1978  Řád republiky (Československo)
 Řád říjnové revoluce (Sovětský svaz)
 1980  Řád Makaria III. (Kypr)
 1981  Řád revoluce (Libye)
 Řád čestné revoluční hvězdy (Etiopie)
 Řád 14. října (Jižní Jemen)
 1983  Zlatá hvězda hrdiny ČSSR (Československo)
 Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti (Československo)
 Řád Georgi Dimitrova (Bulharsko)
 Řád Playa Girón (Kuba)
 Řád praporu Maďarské lidové republiky (Maďarsko)
 Řád Süchbátara (Mongolsko)
 Řád Karla Marxe (Německá demokratická republika)
 Řád zásluh o Polsko (Polsko)
 Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky (Rumunsko)
 Zlatá hvězda hrdiny SSSR (Sovětský svaz)
 Řád Lenina (Sovětský svaz)
 Řád zlaté hvězdy (Vietnam)
 1984  Řád národních zásluh (Alžírsko)
 1987  Řád bílé růže (Finsko)
 Řád demokracie (Jugoslávie)
 1988  Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti (Československo)
 Řád třinácti stolení Bulharska (Bulharsko)
 Řád státního praporu (Severní Korea)
 Řád Süchbátara (Mongolsko)
 Řád Karla Marxe (Německá demokratická republika)
 Řád zásluh o Polsko (Polsko)
 Řád vítězství socialismu (Rumunsko)
 Řád Lenina (Sovětský svaz)
 Vyznamenání prezidenta Havla
 1989  Řád umění a věd (Francie)
 1990  Řád čestné legie (Francie)
 Národní řád Jižního kříže (Brazílie)
 Řád svobody (Portugalsko)
1993  Řád bílé orlice (Polsko)
 Čestná medaile svobody (Slovinsko)
 1994  Řád bílého lva (Česká republika)
 Řád Tomáše Garrigue Masaryka (Česká republika)
 1995  Řád Isabely Katolické (Španělsko)
 Řád lázně (Velká Británie)
 1996  Řád země Panny Marie (Estonsko)
 Řád Rio Branco (Brazílie)
 Řád osvoboditele Santa Martina (Argentina)
 Řád republiky (Uruguay)
 1997  Řád Al Husajna bin Aliho (Jordánsko)
 1999  Řád tří hvězd (Lotyšsko)
 Řád Vitolda Velikého (Litva)
 2000  Řád zásluh o Spolkovou republiku Německo (Spolková republika Německo)
 Státní vyznamenání (Turecko)
 Další řády Václava Havla budou doplněny, až seženeme příslušné údaje.
 Vyznamenání prezidenta Klause
 Bude doplněno, až se někdo z Hradu ozve.

Nové číslo časopisu Signum - prosinec 2012 (č.20)

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Obsah čísla:

Hrdý, Josef: Zamyšlení nad 100. číslem a vzpomínka na číslo první (997)

Jedlička, Roman: Geneze Československého Řádu Bílého lva (998-1019)

Tusek, Friedrich: Články řetězu Řádu Bílého lva (1019)

Tusek, Friedrich: Dvě medaile Řádu Bílého lva (1020)

Tusek, Friedrich:Jedno bohužel velmi dobré falzum (1020-1023)

Tusek, Friedrich: Zvláštní medaile Řádu Bílého lva (1023 -1025)

Tusek, Friedrich: Spojka miniatur s Řádem Bílého lva (1026)

Tusek, Friedrich – Kilian Felix: Převýšení u Řádu Bílého lva (1026-1028)

Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Vojenská záslužná medaile (Militärverdienstmedaille- Signum Laudis – „Velké“ Signum Laudis -  3/3 (1028-1033)

Lukš, Oldřich: Jubilejní medaili královny Viktorie z r. 1897 (Britské korunovační a jubilejní medaile- 3. část (1034 – 1036)

Riedl, Miloš: Odznak Českého svazu válečníků (1036 -1041)

Growka, Květoslav: K článku Císařský věčný voják (1042)

Staněk, František: Doplnění k článku „Dekrety k Čestnému odznaku CANA“ (1042-1043)

Nejedlo, Pavel: Pamětní medaile na smíření Církevního státu (1044-1045)

Walter, Vilém: Publikace Světský rytířský řád „Černí myslivci pobeskydští“ a jeho dekorace (1045-1047)

Hrdý, Josef: Tématická aukce firmy Spink London k Bitvě o Británii (1047-1048)

Redakce: Člen Klubu faleristů Brno vyznamenán rytířským křížem maďarského Záslužného řádu (1048-1049)

Tusek, Friedrich: Aukce firmy Rauch – září 2012  (1049)

Redakce: 2. konference Slovenské faleristické společnosti – Bratislava 27.10.2012 (1049-1050)

Zusammenfassung (1051)

Odznak Letec-kosmonaut č. 10 ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Díky ochotě spolupracovníků Uměleckoprůmyslového musea v Praze zveřejňujeme snímky dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR. Jedná se o odznak č. 10, který muzeum získalo převodem z Kanceláře prezidenta republiky po roce 1989.


Detail rubové strany odznaku se značkou výrobce a puncovními značkami:

Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Po několika týdnech máme opět možnost zveřejnit snímky originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky, tentokrát dekorace s č. 37 ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze:

2. Mezinárodní konference Slovenskej faleristickej spoločnosti v Bratislavě 27.10.2012

 

Dne 27.10.2012 se v prostorách Slovenského národného múzea – historického múzea uskutečnila 2. Mezinárodní konference pořádaná Slovenskou faleristickou společností. V rámci programu byly předneseny následující příspěvky:

 

Prax vracania Radu svätého Štefana / Rückgabepraxis bei Stephansorden

prof. PhDr. Attila Pandula, PhD. (Maďarská heraldická agenealogická spoločnosť), Budapešť

Diplomový odznak Karola IV. / Diplomiertes Ehrenzeichen von Karl IV.

Felix Kilian (Österreichische Gesellschaft für Ordenskunde), Viedeň

Geneze československého řadu Bíleho lva / Enwicklung des  tschechoslowakischen Orden vom Weißen Löwen

MUDr. Roman Jedlička  (Klub faleristů Brno), Brno

Technické možnosti skúmania materiálov u radov / Technische Möglichkeiten bei Materialuntersuchungen von Orden

Dr. RobertLinke (Österreichische Gesellschaft für Ordenskunde), Viedeň

Medaila za obranu Slovenska v marci 1939 / Medaile für die Verteidigung der Slowakei im März 1939

Mgr. Pavol Marciš (Slovenská faleristická spoločnosť), Šaľa

Falzifikáty vzdravotníckej faleristike / Falsifikate in der Gesundheitsphaleristik

doc. Dr. Vlastimil Kozoň, PhD. (Slovenská faleristická spoločnosť), Viedeň

Prax odovzdávanie rytierskeho kríža v 2. svetovej vojne / Verleihungspraxis bei Ritterkreuzen im II. Weltkrieg

Friedrich Tusek (Österreichische Gesellschaft für Ordenskunde + SFS), Viedeň

Vyznamenání České a Slovenské Federatívní republiky z let 1989-1992 / Auszeichnungen der Tschechischen und Slowakischen FörderativenRepublik 1989-1992

RNDr. Ivan Koláčný (Klub faleristů Brno), Brno

Francúzsky Rad Svätého Ducha a jeho vplyv na podobu vyznamenaní 16.-19. storočia / Französicher Orden des Heiligen Geistes und dessen Einfluß auf die Gestaltung der Auszeichnungen im 16.-19. Jahrhundert

PhDr. Igor Graus, PhD.(Štátny archív), BanskáBystrica

 

V rámci konference byly rovněž uděleny Čestné odznaky Slovenské faleristické společnosti. Bližší informace o konferenci a o činnosti společnosti je možné nalézt na stránkách www.sfs.sk.

 

Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR ze sbírek Muzea Policie České republiky v Praze

Díky vstřícnému přístupu Muzea Policie České republiky nám bylo dne 26.10.2012 umožněno pořízení obrázků originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky č. 43. Jedná se o neudělený exemplář převedený po roce 1989 do muzea Kanceláří prezidenta republiky. Rychlost reakce spolupracovníků muzea byla neuvěřitelná. V den obdržení našeho dopisu se ozvali a další den jsme už mohli přijít na návštěvu. Zajímavý je rovněž snímek originální etuje.


Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR Vladimíra Clementise ze sbírek Slovenského národného múzea

Díky vstřícnému přístupu Slovenského národného múzea v Bratislavě nám bylo v rámci 2. faleristické konference pořádané Slovenskou faleristickou spoločností dne 27.10.2012 umožněno pořízení obrázků originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky č. 3 udělené in memoriam Vladimíru Clementisovi:


Zdánlivě obyčejná medaile - Hrdina práce 1949

Níže uvedené obrázky vypadají jako obyčejné fotky obyčejné medaile. Ve skutečnosti však zachycují jeden ze 7 exemplářů Čs. vyznamenání práce I. stupně – medaili Hrdiny práce – udělených 27. října 1949 v rámci 2. udělování Československého vyznamenání práce. Uděleno ing. memoriam říslušníku čety důlních záchranářů, kteří zahynuli v roce 1949 na dole Doubrava při pokusu zachránit své spolupracovníky po výbuchu.

Nejde o tedy o žádnou medaili “ze zásob”, ale o jeden ze skutečně udělených exemplářů.

Odznak Letec-Kosmonaut ČSSR č. 9 ze sbírek Muzea Policie České republiky

Díky ochotě spolupracovníků Muzea Policie České republiky zveřejňujeme snímky dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR. Jedná se o odznak č. 9, který muzeum získalo převodem z Kanceláře prezidenta republiky po roce 1989.


Odznak Letec-Kosmonaut ČSSR ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Se souhlasem Západočeského muzea v Plzni máme vzácnou možnost zveřejnit snímky exempláře z jejich sbírek. Jedná se o snímek originálu odznaku získaný dne 27. února 1991 od Kanceláře prezidenta republiky. Odznak č. 4 tedy nebyl darován Národnímu muzeu, jak je uvedeno ve zveřejněné matrice Archivu Kanceláře prezidenta republiky (tato informace byla potvrzena i samotným archivem). Kromě snímků samotného odznaku uveřejňujeme i snímek etuje odznaku. Veřejně dostupný snímek odznaku nám doposud nebyl znám:




Nové číslo časopisu Signum - září 2012 (č. 19)

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Z obsahu čísla:

- Rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie z rodiny Barco
- Rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie ve stříbře
- Odznaky senátora a poslance Království Srbska
- Korunovační a jubilejní medaile královny Viktorie
- Vojenská záslužná medaile (Militärverdienstmedaille – Signum Laudis)
- Stříbrná pozlacená záslužná medaile pro uherské bojovníky z Druhé slezské války 1748
- Komandérský kříž Leopoldova řádu navozující otázky
- Pamětní medaile na plukovnía pandurů svobodného pána von Trencka
- Rozpoznané falzum ?
- Miniatury kříže NSG „Za věrné služby 1938“
- Dekrety k čestnému odznaku „CANA“
- Polotovar vojenského záslužného kříže
- Záslužná medaile „Za dobré zásluhy“ („Bene Merenti“)
- Mezinárodní organizace v ČSSSR v područí studené války

Dekret ke Zlaté hvězdě Hrdiny ČSSR - kpt. František Vrána

Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky patří k velmi vzácným dekoracím období 1960-1989 (uděleno pouze 31 dekorací, z toho 14 občanům Sovětského svazu). Udělovací dekret k této hvězdě je stejně vzácný, ne-li vzácnější, protože dekrety se mnoha případech nedochovají.

Je nám proto potěšenín, že můžeme zveřejnit snímek jednoho z těchto dekretů. Jedná se o dekret ke hvězdě udělené v roce 1969 in memoriam kapitánu Františku Vránovi, který padl v říjnu 1944 v bojích o Dukelský průsmyk:

Řád Klementa Gottwalda udělený Národnímu divadlu v roce 1983

V matrice Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti zveřejněné Archivem Kanceláře prezidenta republiky je pod č. 124 uveden řád udělený v roce 1983 Národnímu divadlu v Praze. Dotazem u Národního divadla jsme se pokusili zjistit o udělení a osudu řádu bližší údaje a obdrželi jsme následující informace a podklady:

Řád byl Národnímu divadlu udělen v souvislosti s oslavami 100. výročí Národního divadla a znovuotevření jeho historické budovy.  Dekorace byla zástupcům Národního divadla předána 11. listopadu 1983.

V archivu Národního divadla se dochovaly fotografie ze slavnostního předání řádu. Na první fotografii je zachyceno předání řádu tehdejším prezidentem a generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustavem Husákem. Na fotografii jsou dále zachyceni (zleva): Antonín Švorc (operní pěvec), ředitel ND prof. Jiří Pauer, Vasil Bilak, Lubomír  Štrougal, Alois Indra, Antonín Kapek a s. Havlín;

 

Na dalším snímku (po předání řádu) jsou zachyceni (zleva): Antonín Kapek, prof. Josef Švoboda (šéf Lidových milicí Národního divadla, dir. Zdeněk Košler (šéf opery),  Lubomír Štrougal, herečka Jiřina Švorcová, Jaroslav Fixa (šéf činohry), Jiří Němeček (šéf baletu), p. Hamous, ředitel divadla prof. Jiří Pauer, Antonín Švorc, Gustav Husák, Alois Indra, Vasil Bilak, Josef Korčák a Antonín Kempný.

Dle obdržených informací byl řád až do roku 1989 umístěn v historické ředitelně Národního divadla. Po roce 1989 byl přemístěn, jeho další osudy nejsou známy. Dochovala se alespoň fotografie originální dekorace (č. 124), kterou rádi zveřejňujeme.

Archiv Kanceláře prezidenta republiky zveřejnil nové matriky řádů a vyznamenání

Nově zde bylo v PDF publikováno šest dalších seznamů (Čestný titul Hrdina ČSSR s právem nosit zlatou hvězdu Hrdiny ČSSR, Řád Vítězného února, Československé vyznamenání práce I. stupně – zlatá medaile Hrdina práce, Československé vyznamenání práce II. stupně – stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu, Československé vyznamenání práce II. stupně – čestný putovní praporec Bojovníkům práce a Vyznamenání Za statečnost). Tyto soubory jsou mnohem lépe zpracovány (doplnění o příslušné normy a stanovy, uvádění charakteru povolání u některých vyznamenaných apod.).

Archiv předpokládá, že do konce roku zde bude zveřejněna kompletní databáze nositelů Československého řádu Bílého lva 1923-1990 a Československé medaile Bílého lva 1923-1956, na jejímž dokončení se v současné době pracuje, a seznamy nositelů dalších vyznamenání z let 1945-1989 (Čestný odznak Za zásluhy o výstavbu státu, Čestný odznak Za pracovní obětavost, Veřejné uznání podle dekretu prezidenta republiky č. 89/1945 Sb., Čestný titul Hrdina socialistické práce s právem nosit zlatou hvězdu Hrdiny socialistické práce, Řád práce, Čs. vyznamenání práce III. stupně – bronzová medaile Za pracovní obětavost, Čs. vyznamenání práce III. stupně – čestný putovní praporec Úderníkům práce aj.)

 Kromě toho by měly být do konce roku v sekci Archivní fondy a sbírky publikovány archivní pomůcky ke Sbírce vyznamenání, Sbírce odňatých a vrácených vyznamenání a také soupis Evidenčních knih k udělování vyznamenání z fondu KPR (zejména matrik nositelů), který je již zpracován, chybí pouze vypracovat úvod.

Matriky naleznete na adrese

http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/index.cfm?event=clanky&path=22.

 

Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR č. 35

V těchto dnech jsme od Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě získali snímky dekorace Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky č. 35 ze sbírek jejich muzea. Děkujeme za jejich zaslání a možnost jejich zveřejnění.

Jedná se o originální neudělený exemplář převedený ze fondů Kanceláře prezidenta republiky po roce 1989 do tohoto muzea:


Vladimír Clementis a jeho Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR

Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky je jedním z nejvzácnějších vyznamenání ČSSR. Dle údajů matriky Archivu Kanceláře prezidenta republiky bylo v letech 1960 – 1989 uděleno pouze 31 těchto titulů. Hvězda s číslem 32 byla po listopadu 1989 darována Národnímu muzeu v Praze.

V minulosti jsme na našich stránkách již publikovali fotografie zlaté hvězdy udělené sovětskému maršálu Moskalenkovi. V těchto dnech se nám podařilo získat snímek další z těchto extrémně vzácných vyznamenání a sice zlaté hvězdy udělené bývalému ministru zahraničí Vladimíru Clementisovi.

JUDr. Vladimír Clementis, slovenskýkomunistický politik, publicista a diplomat se narodil 20.září 1902 v obci Tisovec, okres Rimavská Sobota.

 Vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od počátku studií  se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisti. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ).

V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění.

V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků (Milan Hodža, Štefan Osuský, Jan Pauliny-Tóth) o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v londýnském rozhlasovém vysílání pro Československo jako žurnalista a hlasatel pod jménem Peter Hron.

V roce 1945 byl opět přijat do KSČ a stal se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Od smrti Jana Masaryka v březnu 1948 do března 1950 byl ministrem tohoto rezortu. Na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen za člena Ústředního výboru (ÚV) strany. Zůstal jím do roku 1951. V té době řídil „repatriace“ maďarského obyvatelstva ze Slovenska.

V lednu 1951 byl na základě vykonstruovaného obvinění z pokusu o protistátní spiknutí zatčen. Roce 1952 byl v rámci tzv.  Procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. V roce 1963 byl rehabilitován.

Dne 29. dubna 1968 mu byl in memoriam udělen titul Hrdina Československé socialistické republiky. V matrice Archivu Kanceláře prezidenta republiky je zapsán pod č. 3.

Na níže uvedeném snímku je zachycena Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky č. 3 udělená 29. dubna 1968 in memoriam Vladimíru Clementisovi. Hvězda se nachází ve sbírkách Slovenského národného múzea – historického múzea v Bratislavě, které nám během naší návštěvy umožnilo pořídit její fotografie. Původní etuji nemá muzeum k dispozici.


Ve sbírkách SNM – historického múzea se nacházejí i další vyznamenání Vladimíra Clementise a sice Československý válečný kříž 1939 a Československá vojenská medaile za zásluhy.

Nové číslo časopisu Signum (č. 17) - březen 2012

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Z obsahu čísla:

- Řád rytířů sv. Kateřiny hory Sinaje
- Československé letecké odznaky britské výroby
- Řády knížete Václava Liechtensteina (aukce Dorotheum listopad 2011)
- Rakouská pamětní medaile na tažení proti Dánsku z roku 1864
- Zdobné rýhování u zlatých starorakouských dekorací
- Odznak služby “Varování před vzdušnými útoky”
- O dekoracích národních gard v tisku Svazu brannosti
- Ad dekorace 4. pluku Deutschmeisterů
- Nechtěná medaile Svazu československo-sovětského přátelství
- K článku “Zlatá praporová medaila Latourových dragunov z roku 1791″
- K článku “Odznak Svazu československých válečných invalidů”

 

 

Nové obrázky revolučních medailí

Na stránce věnované Československé revoluční medaili byly přidány nové obrázky medailí s původními štítky se zdobným písmem:

Udělování titulu Hrdina socialistické práce v roce 1979

Shora uvedený snímek pochází z 30.dubna 1979. Prezident Československé socialistické republiky a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa předává Zlatou hvězdu Hrdiny socialistické práceJánu Janušovi, strojnímu zámečníkovi n.p. Povážské strojírny, závod Klementa Gottwalda, Povážska Bystrica, za dlouholetou obětavou hospodářskou a politickou činnost. Vyznamenaný obdržel zlatou hvězdu v etuji a tubu s velkým dekretem.

Za pozornost stojí rovněž dvě hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky na hrudi Gustáva Husáka. Na třetí titul a třetí zlatou hvězdu si musí Gustáv Husák ještě 4 roky počkat…

Zlatá hvězda hrdiny socialistické práce z roku 1985

Na stránce věnované Čestnému titulu Hrdiny socialistické práce byly umístěny nové fotografie kompletu Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce z roku 1985. Komplet sestává ze Zlaté hvězdy hrdiny hrdiny socialistické práce č. 216, velkého udělovacího dekretu a původní etuje.

Provedení hvězdy odpovídá ostatním dosud popsaným hvězdám:

Provedení etuje se liší od dosud na těchto stránkách publikovaných etují k hvězdám z let 1979 – 1983. Etuje má světlejší barvu (středně červenou) a je (narozdíl od dřívější verze etuje) na přední straně opatřena zavíracím mechanismem. Byla zřejmě používány někdy mezi lety 1984-1987 (v roce 1983 a 1988 je již doloženo použití jiného typu etuje).


Shodou okolností je z jiného zdroje k dispozici publikace “Vysoká společenská uznání nejlepším” z roku 1985, kde jsou vyfotografováni všichni nositelé státních řádů vyznamenaní dne 30. dubna 1985 na Pražském hradě. Je tak k dispozici i dobová fotografie nositele této hvězdy:

Druhé udělování Československého vyznamenání práce 27. října 1949

Československé vyznamenání práce - emise 1949 - 1951

Československá vyznamenání práce byla zřízena vládním nařízením č. 265/1948 Sb. ze dne 3. prosince 1948 o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony.

Autorům těchto stránek se podařilo získat publikaci vydanou Ústřední komisí socialistické soutěže v souvislosti se slavnostním vyhlášením vítězů socialistického soutěžení v překonávání výkonových norem a druhém udělování Československého vyznamenání práce, které se uskutečnilo ve čtvrtek 27. října 1949 ve Španělském sále Pražského hradu.

Zde je kromě jiného zachycen i průběh akce.

Tato měla být zahájena v 10 hodin fanfárami a příchodem prezidenta republiky Klementa Gottwalda. Po hymnách a předehře k opeře Prodaná nevěsta následoval projev předsedy vlády a poté již předávání Československých vyznamenání práce. Poté projev pana prezidenta, poděkování, symfonická báseň “Tábor” od B. Smetana z cyklu Má vlast. Celá akce byla zakončena Písní práce.

V minulých dnech se navíc podařilo získat i snímky všech stupňů Československého vyznamenání práce udělených v tento den, včetně mimořádně vzácných medailí I. a II. stupně.

Zlatá medaile Hrdiny práce byla udělena in memoriam pěti členům čety důlních záchranářů, kteří zahynuli 13. února 1949 při pokusu o záchranu horníků po výbuchu na dole Doubrava předchozí den. Dalšími vyznamenanými  ředitel dolů Ing. Rada, který sfáral se záchrannou skupinou a utrpěl přitom těžké zranění. Posledním vyznamenaným byl Ludvk Rada, předseda závodní rady, vyznamenaný za bezpříkladnou obětavost při druhém výbuchu (podrobnosti bohužel nejsou v publikaci uvedeny).

č. nositelé Československého vyznamenání práce I. stupně – Zlaté medaile Hrdiny práce – vyznamenaní dne 27. října 1949
1 Antonín Fluxa, horník z Ostravy
2 Vilém Holeček, horník z Orlové
3 Ing. A. Kanczucki, ml. báňský inženýr z Ostravy
4 František Kunčický, naddůlní dolu Doubrava
5 Josef Musial, horník z Lazů
6 Ing. Svat. Rada, gen. ředitel čs. dolů n.p.
7 Ludvík Rada, předseda národní rady na dole Doubrava

Snímky Zlaté medaile Hrdiny práce z roku 1949:

Stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu byla udělena Ing. Arturu Kanczuckému za mimořádné zásluhy při technickém vedení záchranných prací. Dalšími vyznamenanými byli členové údernické skupiny svazu mládeže závodu Synthesia v Semtíně, kteří zahynuli při nehodě dne 9. srpna 1949.

č. nositelé Československého vyznamenání práce II. stupně – Stříbrné medaile Za zásluhy o výstavbu – vyznamenaní dne 27. října 1949
1 Ing. Artur Kanczucki, starší báňský inženýr z Ostravy
2 Milan Plecháček, učeň-laborant z Pardubic
3 Otakar Jukl, učeň chemie z Pardubic
4 Josef Babák, technický úředník z Pardubic

Snímky stříbrné medaile Československého vyznamenání práce – Za zásluhy o výstavbu:

Bronzovou medailí byli vyznamenáni nejlepší pracovníci jednotlivých oborů výroby a služeb:

č. nositelé Československého vyznamenání práce III. stupně – bronzové medaile Za pracovní obětavost – vyznamenaní dne 27. října 1949
1 Vilém Hajn, horník na dole Žofie, Ostrava
2 Karel Kyzlink, brusič, Zbrojovka, Brno
3 Arnošt Folvarcny, horník na dole president Gottwald, Horní Suchá
4 Robert Janda, horník na dole Dukla, Sokolov
5 Jan Morký, havíř na dol Zdeněk Nejedlý, Slaný
6 Antonín Novák, havíř na dole Partyzán Slánský II, Severočeský revír Most
7 Josef Ludvík, horník na dole Slelepý důl, Svatoňovie
8 František Paseka, horník na dole Ludvík, Ostrava
9 Ján Rejdovián, baník, Železorudné bane, n.p., závod Spišské Mlýnky
10 Josef Rybář, havíř na dole Quido, Most I-III
11 Karel Šebesta, horník na dole Hlubina, Ostrava
12 Josef Važan, baník, Uhoĺnébane, n.p., Handlová
13 Ján Vozár, baník, Železnorudé bane, n.p., Dobšin
14 Karol Balco, robotník, Švermove železiarne, n.p., závod Podbrezová
15 Františka Bezděková, jádrařka, Gottwaldovy závodyy, n.p., závod Brno
16 Josef Binhack, revolverář, TOS n.p., závod Čelákovice
17 Ján Bohunský, nástrojár, Považské strojárne, n.p., závod Považská Bystrica
18 Jan Brzobohatý, vrtač,Zbrojovka Brno, n.p., závod Brno
19 Marie Dítětová, dělnice, Drátovny a šroubárny, n.p., závod Jihlava
20 Jan Doležal, soustružník, Škodové závody, n.p., Plzeň
21 Miroslav Doležal, brusič, Zbrojovka Brno, n.p., závod Vsetín
22 Jiří Fialka, frézař, TOS, n.p., závod Kuřim
23 Julius Gottlieb, slievač, Švermove železiarne, n.p., závod Hronec
24 Emil Grygar, řidič, Železárny Kl. Gottwalda, n.p., závod Ostrava
25 František Hamr, dílovedoucí, Zbrojovka Brno, n.p., závod Brno
26 Josef Hnilica, slevač, MEZ, n.p., závod Židenice
27 Silvestr Hrabec, svařeč, Třineckék železárny, n.p.
28 Josef Hubáček, klempíř, Tatra, n.p., závod Kopřivnice
29 Gustav Jaško, klempíř, Tatra n.p., závod Kopřivnice
30 Josef Jedenáctík, slevač, Moravia, n.p., závod Hlubočky
31 Marie Jeřábková, lisařka, Elektro-Praha, n.p., závod Stráž n. Nis.
32 Václav Jílek, kovář, Škodovy závody, n.p., Plzeň
33 Karel Kacovský, soustružník, LET, n.p., závod Jinonice
34 Ladislav Karban, slevač, Agrostroj, n.p., závod Jičín
35 Jan Kmeč, soustružník, závod Jana Švermy, Brno
36 Josef Kopecký, soustružník, ČKD, n.p., závod Sokolovo
37 Marie Koryntová, soustružnice, Chotěbořské kovozávody, n.p., závod MEVA, Chotěboř
38 Ladislav Krejčí, vrtač, Gottwaldovy závody, n.p., závod 01, Brno
39 Jan Kubala, vrtač, Agrostroj, n.p., závod Prostějov
40 Jaromír Kudlička, dílovedoucí, TOS, n.p., závod Kuřim
41 Maria Lazíková, robotníčka, Kovosmalt, n.p., závod Trnava
42 Antonín Lejček, soustružník, Škodovy závody, n.p., závod Smíchov
43 Josef Malík, dělník, Václovny trub, n.p., závod G. Kliemnta, Chomutov
44 Ladislav Matula, soustružník, Škodovy závody, n.p., závod Hradec Králové
45 Václav Moutelík, brusič, Česká Zbrojovka, n.p., závod Rokycany
46 Josef Mrázek, soustružník, Gottwaldovy závoy, n.p., závod Brno
47 Jan Mudra, slevač, závod Buzuluk, zvod Komárov u Hořovic
48 Antonín Němec, instruktor, Svit, n.p., závod Gottwaldov
49 František Niešporek, slevač, Bohumínské železárny, n.p., závod Gustava Klimenta
50 Věra Novotná, naviječka, MEZ., n.p., závod Mohelnice
51 Antonín Otáhal, mistr hutního zednictví, Vítkovické železárny, n.p., závod Gottwaldov
52 Bohumil Pinc, zámečník TOS, n.p., závod Čelákovice
53 Marie Polívková, navijařka, Škodovy závody, n.p., závod Doudlevec
54 Karel Pospíchal, soustružník, Zbrojovka Brno, n.p., závod Líšeň
55 Václav Říha, soustružník, Spojené ocelárny, n.p., závod Koněv, Kladno
56 Josef Sládek, brusič, TOS, n.p., závod Klášterec n. Ohří
57 Růžena Smolíková, robotnička, Povážské strojárně, n.p., závod Myjava
58 František Strejček, svářeč, ČKD, n.p., závod Blansko
59 František Šáš, kovář, Sigma-Pumpy, n.p., závod Lutín
60 Růžena Šindelářová, revolverářka, Škodovy závody, n.p., závod Plzeň
61 Antonín Těžký, kotlář, Škodovy závody, n.p., závod Plzeň
62 Josef Tichý, horizontář, Škodovy závody, n.p., závod Brno
63 Karolina Toflová, řezačka šroubů, Vítkovické železárny, n.p., závod Klementa Gottwalda, Ostrava
64 Jindřich Toncar, slevač, Alba, n.p., závod Buzuluk, Komárov u Hořovic
65 Jozef Zatlkaj, robotník, Kovosmalt, n.p., závod Trnava
66 Miloslav Zezula, soustružník, Vítkovické železárny, n.p., závod Klementa Gottwalda, odd. válcovna trub
67 Raimund Žáček, slevač, Vítkovické železárny n.p., závod Klementa Gottwalda, odděl. Stará Ocelárna
68 Jan Žaža, soustružník, Válcovny trub, n.p., závod Gustava Klimenta, Chomutov
69 Zoltán Fürjež, strojník, Spojené papierne, n.p., Gemerská Horka
70 Josef Kaštovský, lisař, Ostravské chemické závody, n.p., závod Rütgers
71 Matěj Petrovič, strojník, Slavošovská papiereň, n.p., Slavošovice
72 Eduard Vyskočil, bednář, Chemický závod, n.p. Hrušov
73 Štefan Žiak, šofér, Hramanecké papierne, n.p., závod Harmanec
74 Josef Dušík, robotník u fy. Drevoindustria, n.p., Lučenec
75 Jaroslav Kloud, dělník u fy Delta, n.p., závod Děčín II
76 Josef Vrba, leštič, Spojené ÚP závody, n.p., závod Bučovice
77 Anna Benáková, šička, Odeva, n.p., závod V. Širokého, Trenčnín
78 Marie Brokešová, tkadlena, UTEX, n.p., závod 03, Kerhartice n. Orl.
79 Marta Čistecká, tkadlena, Mileta, n.p., závod 03, Miletín
80 Lydia Gumelová, pradiarka, Slov. bavlnárske závody, n.p., závod V.I.Lenina, Rybárpole
81 Josefa Halouzková, tkadlena, Mosilana, n.p., závod 102, Brno
82 František Haška, tkadlec, Textilana,n.p., závod Dolní Hanychov
83 Marie Herajtová, tkadlena, Cotona, n.p., závod Beroun
84 Marta Herbstová, tkadlena, Mileta, n.p., závod Hořice v Podkrkonoší
85 František Holman, tkadlec, vlnařské závody, n.p., závod Strakonice
86 Katarina Križanová, tkáčka, Polana, n.p., závod Opatová pri Lučenci
87 Josef Fučík, sekáč vrchovej manipulácie, Závody 29. augusta, n.p., Nové Zámky
88 FrantišekOlša, sekář patníků, Svit, n.p., Gottwaldov
89 Eulalia Paňková,pradiárka, Taztra-Svit, n.p., Svit
90 Růžena Pavlíková, pradiárka, Danubia n.p., závod Cvernovka, Bratislava
91 Aloisie Pižlová, tkadlena, Mostex, závod 01, Mostek
92 Marie Rauchová, tkadlena, Velveta, n.p., závod 107, Varnsdorf
93 Marie Remeňová, Svit, Gottwaldov
94 Margita Slúčiková, tkáčka, Slovena, n.p., závod Žilina
95 Emilie Šulcová, přadlena, Veba, n.p., bavln. záv., závod Zd. Nejedlý, Broumov, Velká Ves
96 Alois Uchytil, prošivač podešví, Sázavan, n.p., Zruč nad Sázavou
97 Anna Vacková, tkadlena, Veba, n.p., Broumov
98 Stanislava Vejnarová, závod Kl. Gottwalda, č. 101, Náchod
99 František Záležák, sekáč vrchov, závody 29. augusta, n.p., Partizánské
100 Božena Zámková, řetízkovačka, závod G. Klimenta, Třebíč, Borovina
101 Vratislav Kabát, formař šamotu a dinasu, Západočeské kaolinky, n.p., závod Chlumčany u Plzně
102 Jaroslav Kavalier, foukač skla, Sklárna Kavalier, n.p., Sázava
103 Jan Vašák, kameník, závod KE-26-V/I, lom Pavlov
104 Jaroslav Dejmek, Čs. stavební závody, n.p., Plzeň
105 Ľudovít Gajdoš, stavebný robotník, Čs. stavebné závody, n.p., Košice
106 Ladislav Hajný, zedník, Čs. stavební závody, České Budějovice
107 Štefan Kysela, robotník, Čs. stavebné závody, n.p., Košice
108 Štefan Latečka, robotník, Čs. stavebné závody, n.p., závod pre priemyselné stavby, Bratislava
109 Stanislav Luňák, zedník, Čs. stavební závody, n.p., závod 351, Kuřim
110 Václav Štěpánek, železář, Čs. stavební závody, n.p., stavební správa II., Pardubice
111 Anton Tencer, murár, Čs. stavebné závody, n.p., expozitura Považska Bystrica
112 Jan Prkno, železář, Čs. stavební závody, n.p., závod 550, Ostrava
113 František Zeman, zedník, ČS. stavební závody, n.p., závod Armabeton, Praha
114 Václav Jungr, soustružník ČSD, n.p., výtopna Nymburk
115 Ľudovít Křižan, autoelektrikár, dielne ČSAD, n.p., Bratislava
116 Jan Novohradský, dělník ČSD, výpravna Choceň
117 Karel Faltys, traktorista, Státní strojní stanice, Horňátky
118 Antonie Hošková, krmička vepřů, státní hospodářství v Dobřenicích, statek Chlumec n.Cidl.

Snímky bronzové medaile Československého vyznamenání práce – Za pracovní obětavost:

U každého z vyznamenaných je uvedeno povolání a pracoviště a dále stručný profil s odůvodněním, čím si vyznamenaný svou poctu zasloužil.

 

V roce 1949 byla Ministerstvem informací a osvěty vydána ještě poublikace “Vítězové na poli práce v prvém poli pětiletky” obsahující seznam a zásluhy vyznamenaných Čs. vyznamenáním práce a čestným odznakem Průkopníků práce v roce 1949.

Ukázka z publikace je zde – u každého z vyznamenaných je ze uvedena i jeho fotografie.:

Níže přinášíme i snímky vzácného dekretu z tohoto dne. Dekrety jsou u těchto medailí ještě vzácnější než samotné medaile. V publikaci Kounovský J. – Heinc Z., Československá vyznamenání za pracovní úspěchy 1945-1949, vydané Česko numismatickou společností – pobočka v Hradci Králové 2001, je vyobrazen tento exemplář:

Dekrety nebyly předávány v tubách, jak tomu bylo v pozdějších letech, ale ve velkých červených deskách formátu A3 s vytlačeným státním znakem a nápisem “ČESKOSLOVENSKÉ VYZNAMENÁNÍ PRÁCE”, zasunutých do kartonového pouzdra:

Součástí akce byla i slavnostní recepce v Obecním domě. Menu můžete posoudit sami :-)

 

Nové číslo časopisu Signum

Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Z obsahu čísla:

- Poslední Rožmberk a jeho Řád lebky,

- Dekorace 4. pluku Deutschmeistrů

- Velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie s brilianty v nabídce internetu

- Řád Karla IV. – mezityp

- K odznaku “Za budování brannosti”

 

 

Řád republiky č. 833 a dekret z roku 1987

Na stránce věnované Řádu republiky byly zveřejněny nové snímky Řádu republiky č. 833 uděleného v roce 1987 včetně vzácného dekretu.

Řád republiky č. 833 udělený v roce 1987:
Řád republiky č. 833 aversŘád republiky č. 833 revers
Řád republiky č. 833 avers

Řád rudé zástavy ČSR

Na stránkách věnovaných   Řádu rudé zástavy byly zveřejněny nové obrázky velmi vzácného Řádu rudé zástavy – prvního modelu “ČSR”. Na stránku je možné přejít kliknutím zde.

Řád rudé zástavy Řád rudé zástavy

Odznak za pracovní obětavost

Odznak byl zřízeni spolu s dalšími vyznamenáními dekretem prezidenta republiky č. 89/1945 Sb., ze dne 12. října 1945 o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony

V katalogu V. Měřičky je odznak popsán následovně (převzato z publikace Měřička V., Československá vyznamenání, IV. část, 1945-1975, ČNS – pobočka Hradec Králové, 1976):

Odznak je celostříbrný, v rozměru 40×35 mm a je tvořen ozubeným kolem, na jeho ž dolní části je nápis: ZA OBĚTAVOST V PRÁCI. Uvnitř kola je na sníženém podkladě př i dolním okraji skřížená lipová ratolest a dva klasy. Do horní poloviny středu kola a přes jeho horní okraj přesahuje lev státního znaku. Rubní strana je hladká a je opatřena kolmou připínají jehlicí. V trojúhelníku je umístěna číslice 3 a značka ryzosti “900″.”

Publikace obsahuje rovněž níže uvedené vyobrazení odznaku opatřeného svislou zapichovací jehlicí:

 

Publikace autorů Josefa Kounovského a Zděnka Heince Československá vyznamenání za pracovní úspěchy 1945-1949 vydaná Českou numismatickou společností v Hradci Králové v roce 2001 uvádí, že odznak je vyroben ze stříbra 900,. Odznak je uveden s upínáním na svislou jehlici, přičemž hmotnost odznaku má být 18,03 g s tím, že v roce 1947 byla zahájena výroba odlehčené verze odznaku o hmotnosti 12,76 g. Dále se uvádí, že odznak není opatřen značkou výrobce.

 

Obrázek této lehčí verze odznaku na jehlici poskytl jeden ze slovenských sběratelů. Hmotnost odznaku je 12,92 g, je vyroben ze stříbra ryzosti 900, je opatřen značkou ryzosti 900 a stříbrným puncem (číslice “3″ v trojúhelníčku). Odznak je na jehle označen značkou výrobce “FA”:

Autori této stránky zaznamenal i odchylné provedení – vyrobeno ze stříbra ryzosti 800. Na lícové straně se nachází punc stříbra (v trojúhelníku číslice 5) a označení ryzosti “800″. Na rubové straně není svislá jehlice ale vodorovná zapínací jehla se zapínacím mechanismem.

 

Zapínací jehla je opatřena stříbrným puncem (v trojúhelníku číslice 5) a označením výrobce “F A” (dle V. Měřičky se jedná o firmu Franta Anýž). V. Měřička uvádí tyto značky pouze u Odznaku za zásluhy o výstavbu státu (VM 26.1 – viz. shora uvedená publikace, str. 6), avšak zjevně byly používány i u Odznaku z obětavost v práci. Hmotnost vyobrazeného odznaku je 18,1 g.

Shodné provedení odznaku bylo v minulosti draženo na aukci Aurea Praha, aukce 12/2007 (obrázek převzat z katalogu této aukce) jako položka 311:

I zde je odznak opatřen upínáním na vodorovnou jehlici a dle podpisu v aukčním katalogu je opatřen puncovními značkami 800 a “5″.

 

Nové číslo časopisu Signum

V těchto dnech vyšlo nové číslo časopisu Signum:

Titulní strana nového čísla časopisu Signum

Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz

Francouzský Řád bílého lva

Řád bílého lva byl jedním ze symbolů československé státnosti. Dekorace byla vyráběna firmou Karnet & Kyselý a po znárodnění po roce 1948 pak v rámci Závodů umělecké kovovýroby (ZUKOV). Řády bílého lva patří mezi vzácné a (zejména vyšší třídy) také velmi drahé dekorace.

Zcela vyjímečně se pak vyskytují exempláře vyrobené ve Francii, pravděpodobně v letech 1938-1940. Jeden z těchto exemplářů byl dražen na aukci společnosti Aurea v prosinci 2010. Bližší informace a popis dekorace budou zveřejněny v jednom z letošních čísel časopisu Signum – zpravodaji Klubu faleristů v Brně (vydává MUDr. Roman Jedlička).  Zatím alespoň dvě fotografie:

Řád bílého lva - vzácná varianta z francouzské produkceŘád bílého lva - vzácná varianta z francouzské produkce

Československé vyznamenání práce

 

 

Československé vyznamenání práce - emise 1949 - 1951

Československá vyznamenání práce byla zřízena vládním nařízením č. 265/1948 Sb. ze dne 3. prosince 1948 o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony. Vyznamenání byla zřízena, aby se ocenilo budovatelské úsilí, nadšení pracujícího lidu a výsledky pracovního socialistického soutěžení, zakládá se Československé vyznamenání práce pro jednotlivé osoby a pro pracovní soubory o třech stupních. Nařízením byl nahrazen původní systém Vyznamenání za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony z roku 1945.

Za zásluhy o hospodářskou výstavbu státu v duchu socialistickém a za vynikající pracovní výkony, zvláště vítězů pracovních soutěží, mohlo být propůjčeno Československé vyznamenání práce, a to:

a) jednotlivým osobám zlatá medaile “Hrdina práce” spojená s čestným titulem “hrdina práce” jako I. stupeň, stříbrná medaile “Za zásluhy o výstavbu” jako II. stupeň a bronzová medaile “Za pracovní obětavost” jako III. stupeň,

b) pracovním souborům čestný putovní prapor “Hrdinům práce” jako I. stupeň, čestný putovní praporec “Bojovníkům práce” jako II. stupeň a čestný putovní praporec “Úderníkům práce” jako III. stupeň.

Za tytéž zásluhy mohlo být jednotlivým osobám nebo pracovním souborům projeveno uznání.

Československé vyznamenání práce propůjčované jednotlivcům mělo tři stupně, a to:

a) I. stupeň, kterým byla zlatá medaile “Hrdina práce” spojená s čestným titulem “hrdina práce”. I. stupeň mohl být propůjčen osobám, které si získaly mimořádné zásluhy o hospodářskou výstavbu státu vynikající průkopnickou činností, která přispěla k rozvoji tak širokého hospodářského úseku, že to svými důsledky zasahuje život celého státu.

b) II. stupeň, kterým byla stříbrná medaile “Za zásluhy o výstavbu”. II. stupeň mohl být propůjčen osobám, které si získaly mimořádné zásluhy o hospodářskou výstavbu státu.

c) III. stupeň, kterým byla bronzová medaile “Za pracovní obětavost”. III. stupeň mohl být propůjčen osobám, které se staly vysokou pracovní výkonností a obětavou prací vynikajícími vzory v plnění pracovních úkolů, získaly k následování i další pracovníky a tak se zasloužily o hospodářskou výstavbu státu.

Existovaly 2 emise medailí:

a) emise Československého vyznamenání práce 1948, a

b) emise Československého vyznamenání práce 1949-1951.

Československé vyznamenání práce 1948 ( 1. emise):

1.) Zlatá medaile Hrdina práce

Kruhová medaile o průměru 36 mm a síle 2 mm ražená ze stříbra a pozlacená.

Na líci medaile je znázorněna postava muže vpravo hledícího, držícího pravou rukou kladivo, opřené násadou o koleno pravé nohy, spočívající na stupni. Levou rukou drží rukojeť pluhu. V pozadí jest znázorněna těžní věž, huť a dva stožáry elektrického vedení. V horní části medaile je rovnoběžně s okrajem nápis “HRDIMŮM PRÁCE”.

Na rubu se ve středu nachází plasticky zvýrazněný čtvercový štít státního znaku. Při heraldicky pravé straně mezi okrajem a štítem sedí sova na zavřené knize a pod ní umístěna Merkurova hůl. Při levém okraji jsou nahoře dvě zřízená hornická kladiva, pod nimi srp s obilnými klasy. Pod štítem je umístěno ozubené kolo. Zcela nahoře pod štítem je ve dvou řádcích text VDĚČNOST NÁRODA. Na dolní straně je vyražen text POZLACENO, puncovní značka stříbra a ryzost 987/1000 (popis v tomto odstavci je převzat z publikace Kounovský J. – Heinc Z., Československá vyznamenání za pracovní úspěchy 1945-1949, Česká numismatická společnost – pobočka v Hradci Králové 2001).

Medaile se nosila na světle červené hedvábné průvlečné stuze široké 36 mm.

FOTO NENÍ K DISPOZICI

2. Stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu

Medaile je identická se shora uvedenou medailí, avšak je stříbrná bez zlacení. Rubová strana je rovněž shodná. Na hraně medaile je vyražena pouze puncovní značka stříbra a ryzost 987/1000.

FOTO NENÍ K DISPOZICI

3. Bronzová medaile Za pracovní obětavost

Medaile je vzhledově shodná, je však ražena z bronzu. Hrana medaile je prázdná.

Československé vyznamenání práce 1949 – 1951 (2. emise):

V roce 1949 bylo rozhodnuto o změně grafické podoby vyznamenání. Lícová strana medaile je totožná, avšak namísto textu “HRDINŮM PRÁCE” se v horní části medaile nachází slova “PRÁCI ČEST”. Rubové strany jsou u jednotlivých medailí odlišné:

1. Zlatá medaile Hrdina práce

Na rubu medaile je vyobrazení lva z malého státního znaku republiky Československé. I. stupeň medaile ze stříbra, pozlacený a má na rubu pod vyobrazením lva nápis “Hrdina práce”. Pod nápisem je lipová ratolest.

2. Stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu

II. stupeň medaile je stříbrný, na rubu mezi vyobrazením lva a lipovou ratolestí je nápis “ZA ZÁSLUHY O VÝSTAVBU”.

3. Bronzová medaile Za pracovní obětavost

III. stupeň medaile je bronzový, na rubu mezi vyobrazením lva alipovou ratolestí je nápis “ZA PRACOVNÍ OBĚTAVOST”.

Československé vyznamenání práce III. stupně 1949-1951 – bronzová medaile Za pracovní obětavost (udělená 27. října 1949):


 

Československé vyznamenání práce propůjčované pracovním souborům mělo tři stupně, a to:

a) I. stupeň, kterým byl čestný putovní prapor “Hrdinům práce”. I. stupeň mohl být propůjčen pracovním souborům, které vysokou výkonností předstihly ostatní pracovní soubory v oboru zvláštního hospodářského významu a přispěly tak mimořádně k budovatelskému úsilí o hospodářskou výstavbu státu.

Čestný putovní prapor “Hrdinům práce” je obdélníkového tvaru rozměru 100 cm x 80 cm. Je zhotoven z přírodního hedvábí rudé barvy. Okraj praporu je 8 cm široký, bílé barvy, se střídavými červenými a modrými proužky. Na lícní straně praporu je vzpřímený stříbrný dvouocasý lev vpravo hledící. Jazyk, drápy a čelenka lva jsou barvy zlaté. Lev nese na prsou červený štítek s třemi modrými vrchy. Na prostředním vyšším vrchu je vztyčen stříbrný patriarší kříž. Pod tímto vyobrazením lva je nápis “Hrdinům práce” ve zlaté barvě. Na rubu praporu je symbolické znázornění práce, skládající se z ozubeného kola v kolmé poloze, srpu, kladiva a kružidla, dvě lipové ratolesti a nápis “Práci čest” ve zlaté barvě. Prapor je připevněn na dřevěné žerdi, dlouhé 220 cm a ukončené kovovou zlacenou hlavicí.

b) II. stupeň, kterým byl čestný putovní praporec “Bojovníkům práce”. II. stupeň byl propůjčován pracovním souborům, které si získaly mimořádnou zásluhu o výstavbu státu tím, že svou vysokou výrobností předstihly ostatní pracovní soubory v širším významném hospodářském oboru nebo které výsledky své práce dosáhly mimořádného úspěchu dalekosáhlého veřejného významu.

Čestný putovní praporec “Bojovníkům práce” je obdélníkového tvaru rozměru 80 cm x 64 cm. Je zhotoven z vlněné tkaniny rudé barvy. Okraj praporce je 7 cm široký, bílé barvy, se střídavými červenými a modrými proužky. Na lícní straně praporce je vzpřímený stříbrný dvouocasý lev vpravo hledící. Jazyk, drápy a čelenka lva jsou barvy žluté. Lev nese na prsou červený štítek s třemi modrými vrchy. Na prostředním vyšším vrchu je vztyčen stříbrný patriarší kříž. Pod tímto vyobrazením lva je ve žluté barvě nápis “Bojovníkům práce”. Na rubu praporce je symbolické znázornění práce, skládající se z ozubeného kola v kolmé poloze, srpu, kladiva a kružidla. Pod tímto obrazcem je ve žluté barvě nápis “Práci čest”. Praporec je připevněn na žerdi, dlouhé 200 cm a zakončené kovovou postříbřenou hlavicí.

c) III. stupeň, kterým byl čestný putovní praporec “Úderníkům práce”. III. stupeň byl propůjčován pracovním souborům, které se svou vysokou výrobností nebo vynikajícími úspěchy ve vědecké, výzkumné, správní nebo kulturní činnosti staly vzory pracovním souborům téhož druhu v plnění pracovních úkolů a tak se zasloužily o hospodářskou výstavbu státu.

Čestný putovní praporec “Úderníkům práce” je obdélníkového tvaru rozměru 80 cm x 64 cm. Je zhotoven z bavlněné tkaniny rudé barvy. Okraj praporce je 7 cm široký, bílé barvy, se střídavými červenými a modrými proužky. Na lícní straně praporce je vzpřímený bílý dvouocasý lev vpravo hledící. Jazyk, drápy a čelenka lva jsou barvy žluté. Lev nese na prsou červený štítek s třemi modrými vrchy. Na prostředním vyšším vrchu je vztyčen bílý patriarší kříž. Pod tímto vyobrazením lva je ve žluté barvě nápis “Úderníkům práce”. Na rubu praporce je symbolické znázornění práce, skládající se z ozubeného kola v kolmé poloze, srpu, kladiva a kružidla. Pod tímto obrazcem je ve žluté barvě nápis “Práci čest”. Praporec je připevněn na žerdi, dlouhé 200 cm a zakončené kovovou hlavicí.

Vyobrazení jsou převzata z publikace “Vítězové na poli práce v prvém roce pětiletky”, vydané Ministerstvem informací a osvěty ke II. všeodborovému sjezdu ROH.

Československé vyznamenání práce propůjčoval prezident na návrh vlády. Uznání za zásluhy projevoval prezident republiky, vláda nebo příslušný člen vlády.

Za vynikající výkony veřejného významu v hospodářské nebo správní činnosti, ve vědě, v technice nebo na poli kulturním bylo možné jednotlivcům nebo pracovním souborům projevit uznání za zásluhy.

Zároveň s vyznamenáním se odevzdával vyznamenané osobě nebo vyznamenanému souboru diplom o tom, že vyznamenání bylo uděleno.

Ukázka dekretu k Československému vyznamenání práce III. stupně – Bronzové medaili Za pracovní obětavost udělené v roce 1949:

Desky k dekretu:

Zemřela-li vyznamenaná osoba, ponechávalo se vyznamenání i diplom jejím dědicům na památku. Nesměli však vyznamenání nosit.

Máme zájem o koupi zlaté či stříbrné medaile vyznamenání práce 1. emise (s textem “Hrdinům práce”) . Kontaktuje nás prostřednictvím níže uvedeného formuláře:

Vaše jméno

Váš Email

Předmět zprávy

Vaše zpráva

Nově uveřejněné matriky řádů a vyznamenání

Archiv Kanceláře prezidenta republiky uveřejnil na svých internetových stránkách nové přepisy matrik řádů a vyznamenání. Jedná se o:

a) jmenný rejstřík nositelů Řádu bílého lva z let1922 – 1947 (rozsah rejstříku je 181 stran !!!!),

b) přepis matriky Čestného titulu Letec – kosmonaut ČSSR,

c) přepis matriky Čestné standarty bojovníkům práce, a

d) přepis matriky Čestné standarty hrdinům práce.

 

Soubory je možné stáhnout na stránkách archivu.

Kolana Řádu Bílého lva aneb hlavy států v řetězech

Řád bílého lva ČSR - kolana řádu

Kolana Řádu Bílého lva je nejkrásnější a bezporu nejmajestátnější československé vyznamenání. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat . Současně patří, s ohledem na počet udělení a okruh příjemcům k nejvzácnějším dekoracím vůbec.

Přiznejme si, přátelé, většina z nás kolanu viděla pouze v knížkách, za sklem ve Vojenském historickém muzeu nebo na výstavách (Výstava řádů prezidentů republiky, Krása evropské faleristiky, Výstava Řádů a vyznamenání v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu). Kolik z nás mělo možnost se jí dotknout či si snad prohlédnout zblízka provedení jednotlivých článků či dokonce značku výrobce na jejím rubu? Odpověď zní – „velmi málo“.

Doplnění Řádu Bílého lva o řetěz proběhlo dodatečně v roce 1924. Řetěz jako součást I. třídy mohl být udělen buď současně s ostatními znaky I. třídy nebo později zvláště a to především hlavám cizích států a v mimořádně pozoruhodných případech i jiným příslušníkům cizích států. Udělením řetězu byla zdůrazněna zvláštní pocta při udělení řádu vyhrazená hlavám a představitelům států.

Řetěz sestával z dvaceti článků spojených navzájem na obvodě řetězu vždy dvěma řetízky. Ve středu byl článek závěsový, tvořící monogram z iniciálek “ČSR”, po obou jeho stranách se střídaly články, na nichž je lev ze státního znaku, s články z iniciálek “ČSR”. Článků se lvem je deset, článků s monogramem “ČSR” spolu s článkem závěsovým taktéž deset.

Článek závěsový určený k zavěšování řádového odznaku má celkem tvar pravidelného lichoběžníku. Je vyplněn monogramem “ČSR” v bílém smaltu se zlatou facetovou obrubou, podloženým vzdušnou ratolestí vavřínu, smaragdově zeleně smaltovanou. Okraje a zadní strana článku jsou zlaté, leštěné. Síla článku je 2 mm. Článek je na zadní straně opatřen záponkou k zavěšení řádového odznaku.

Článek se lvem má podobu čtverce o základně 24 mm dlouhé. Ve středu je připevněn na červeně smaltované desce, vroubené zlatým kruhem o průměru 18 mm, stříbrný lev ze státního znaku. Kolem desky je vyřezávaný zlatý nápis “Pravda vítězí”, dělený dvěma lípovými listy a zevně vroubený zlatým kruhem o průměru 24 mm. Rohy článku jsou vyplněny vzdušnou lípovou ozdobou, rovněž zlatou. Okraje a zadní strana článků jsou zlaté, leštěné; síla článku je 2 mm.

Článek s iniciálkami “ČSR” má tvar pravidelného lichoběžníku, jehož základna tvoří část zevního obvodu řetězu. Utvořen je zlatým plastickým monogramem “ČSR” s lesklou facetou, podloženým vzdušnou zlatou vavřínovou ratolestí. Okraje a zadní strana hladká, zlatá. Síla článku 2 mm.

Spojovací řetízky jsou zlaté a skládají se ze tří čtyřhranných článků s otupenými rohy, na přední straně plastických, lesklých, na zadní straně plochých. Články jsou navzájem spojeny oválovými zdobenými kroužky a s články řetězu zdobenými kroužky připájenými na tyto články.

V souvislosti se změnou názvu státu v roce 1961 došlo i u řetězu k drobným úpravám, kdy iniciálky„ČSR“ byly nahrazeny „ČSSR“, a použit byl nový lev ze státního znaku (bez koruny na hlavě a s pavézou na prsou namísto původního štítku se slovenským dvojkřížem).

Kolany byly udělovány (alespoň po r. 1961) v šestihranných rudých etujích bez státního znaku (narozdíl od etují k ostatním řádovým odznakům). Zajímavé je, že jednotlivé kolany měly rozdílné průměry, takže i vybrání v etujích byly přizpůsobovány jednotlivým řetězům, t.j. vyráběny kus od kusu.

Snímky kolany (model do roku 1960) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:

Řád bílého lva ČSR - kolana řáduŘád bílého lva ČSR - detail kolany

Snímky kolany (model po roce 1961) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:

Řád bílého lva ČSSR - kolana řáduŘád bílého lva ČSSR - detail kolany

Snímky kolany (model po r. 1961) z výstavy Československé řády a vyznamenání v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu (2009-2010):

Řád bílého lva ČSSR - kolana řádu
Řád bílého lva ČSSR - detail kolany

Řetězy k československým Řádům Bílého lva jsou prostě nádherné. Současný model Řádu Bílého lva České republiky už není to pravé “řetězové”, i když může to být samozřejmě věc názoru. Inu, posuďte sami:

Snímky kolany (model po roce 1993) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:

Řád bílého lva ČR - kolana řáduŘád bílého lva ČR - detail kolany

Díky ochotě spolupracovníků Archivu Kanceláře prezidenta Republiky a zejména díky laskavé spolupráci vedoucího archivu pana PhDr. Pavla Zemana, kterému autor touto cestou ještě jednou srdečně děkuje, je možné zpřístupnit seznam nositelů řetězů Řádu Bílého lva od r. 1924 do současnosti:

č. nositel kolany Řádu Bílého lva uděleno
1 jugoslávský král Alexander I. Karadordevic 1925
2 italský král Viktor Emanuel III. 1925
3 rumunský král Ferdinand I. (Ferdinand Viktor Albert Maria Gennaro di Savoio) 1925
4 belgický král Albert I. (Albert Leopold Clément Marie Meinrad) 1925
5 japonský císař Hirohito 1928
6 rumunský král Carol II. 1935
7 Christian X. (Christian Carl Frederik Albert Alexander Vilhelm), král dánský a islandský 1933
8 polský prezident Stanislav Wojciechowski 1926
9 rakouský prezident Michael Hainisch 1926
10 egyptský král Fuad I. 1928
11 nizozemská královna Vilemína (Wilhemina Helena Pauline Maria van Oranje-Nassau) 1929
12 litevský prezident Antanas Smetona 1931
13 finský prezident Pehr Evind Svinhufvud af Qvalstad 1932
14 estonský prezident Konstantin Päts 1934
15 lotyšský prezident Alberts Kviesis 1932
16 portugalský prezident António Óscar de Fragoso Carmona 1933
17 belgický král Leopold III. (Léopold Philippe Charles Albert Meinrad Hubertus Marie Miguel) 1935
18 španělský prezident Niceto Alcalá Zamora y Torres 1925
19 iránský šah Rezá Šáh Pahlaví 1935
20 Pavel Karadordevic, první člen regentské rady království Jugoslávie 1936
21 uruguayský prezident Dr. Gabriel Terra Leivas 1937
22 mexický prezident Lázaro Cárdenas del Río 1937
23 lotyšský prezident Dr. Kāris Ulmanis 1937
24 norský král Haakon VII. (Christian Frederik Carl Georg Valdemar Axel 1937
25 švédský král Gustav V. (Oscar Gustav Adolf) 1937
26 egyptský a súdánský král Faruk I. 1937
27 jugoslávský král Petr II. Karadordevic 1937
28 iránský šáh Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr 1943
29 Josif Visarionovič Stalin, generální tajemník ÚV KSSS 1945
30 čínský prezident Čankajšek 1946
31 Norodom Sihanuk, hlava státu (místo titulu krále) Království Kambodža 1960
32 prezident Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck 1960
33 indonéský prezident Dr. Achmed Sukárno (Kusno Sosrodihardjo) 1956
34 etiopský císař Haile Seassie I. 1959
35 Ahmed Sékou Touré 1959
36 ghanský prezident Kwame Nkrumah 1961
37 kubánský prezident Osvaldo Dorticós Torrado 1961
38 prezident republiky Mali, Modibo Keita 1962
39 Nikita Sergejevič Chruščov, generální tajemník ÚV KSSS a předseda rady ministrů SSSR 1964
40 alžírský prezident Mohamed Ahmed ben Bella (Muhammad Ahmad Bin Balla) 1964
41 jugoslávský prezident Josip Broz Tito 1964
42 egyptský prezident Gamál Abd an-Násir 1966
43 íránský šáh Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr 1967
44 předseda Státní rady Německé demokratické republiky Walter Ulbricht 1968
45 finský prezident Urho Kaleva Kekkonen 1969
46 předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolaj Viktorovič Podgornyj 1970
47 předseda Rady ministrů SSSR Alexej Nikolajevič Kosygin 1970
48 afghánský král Muhammad Záhir Šáh 1970
49 Todor Živkov, generální tajemník Bulharské komunistické strany a předseda Státní rady Bulharské republiky 1972
50 Fidel Castro, předseda kubánské vlády 1972
51 Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník Ústředního výboru KSSS 1973
52 předseda vlády Mongolské lidové republiky Jumdžágín Cedenbal 1973
53 prezident Korejské lidově demokratické republiky Kim Ir Sen 1973
54 předseda Státní rady Polské lidové republiky Henryk Jabłoński 1973
55 syrský prezident Háfiz al-Asád 1975
56 íránský šáh Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr 1977
57 íránská císařovka Farah Páhlaví 1977
58 Muammar Kaddáfí, generální tajemník Všeobecného lidového kongresu Libye 1978
59 kyperský prezident Spyros Kyprianu 1980
60 alžírský prezident Benžedid Šadlí 1984
61 finský prezident Mauno Henrik Koivisto 1987
62 etiopský prezident Mauno Haile Mariam 1987
63 Erich Honecker, generální tajemník Jednotné socialistické strany Německa a předseda Státní rady Německé demokratické republiky 1987
64 Nicolae Andruță Ceauşescu, generální tajemník Komunistické strany Rumunska a rumunský prezident 1987
65 Raif Dizdarevič, předseda Prezidia Socialistické federativní republiky Jugoslávie 1989
66 Jásir Arafat (Mohammed Yaser Abdel Rahman Raouf Arafat al-Qudwa al-Husseini), předseda Organizace pro osvobození Palestiny 1989
67 francouzský prezident Francois Mitterand 1990
68 dar Národnímu muzeu 1995
69 španělský král Juan Carlos I. (Juan Carlos Alfonso Victor María de Borbón-Dos Sicilias) 1995
70 anglická královna Alžběta II. 1996
71 izraelský prezident Ezer Weizman 1996
72 francouzský prezident Jacques Chirac 1997
73 americký prezident William „Bill“ Jefferson Clinton 1998
74 německý prezident Johannes Rau 2000
75 český prezident Václav Havel 2003
76 polský prezident Aleksander Kwasniewsky 2004
77 rakouský prezident Heinz Fischer 2009
78 polský prezident Lech Aleksander Kaczyński 2010

Seznam je do značné míry odrazem politického vývoje státu a jeho zahraničně-politické orientace. Množství diktátorů, zločinců a teroristů (Jásir Arafat v r. 1989) je zarážející.

Přehled zahrnuje jak období Československa tak i samostatné České republiky. Z přehledu vyplývá, že v letech 1925 – 1960 bylo uděleno 35 řetězů, v letech 1961-1990 celkem 33 řetězů a 34. byl darován Národnímu muzeu. Zde již má autor těchto stránek předběžně přislíbenu ) možnost pořízení fotodokumentace kolany. S ohledem na plánovanou rekonstrukci a stěhování v muzeu se však tato možnost naskytne až počátkem příštího roku.

Počty udělení a okruh nositelů (představitelé a hlavy cizích států) činí kolanu Řádu bílého lva pro soukromé subjekty a sběratele prakticky nedostupnou a to jak cenově tak i fakticky. Přesto je autorovi známo, že v České republice by se v soukromých sbírkách mělo nacházet několik málo exemplářů řetězů Řádu bílého lva. Jeden z nich je zachycen na níže uvedeném snímku (model ČSSR). Foto nepřekypuje kvalitou, ale lepší prostě není:

Řád bílého lva ČSSR - kolana řádu

Co je a co není dekret

V těchto dnech proběhla na aukčním portálu www.aukro.cz v sekci faleristika aukce dokumentu označeného jako “Řád Klementa Gottwalda – udělovací dekret”. V rámci podrobnějšího popisu bylo uvedeno “Udělovací dekret řádu Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti- uděleno Revolučnímu odborovému hnutí . Podpis presidenta Antonína Novotného. Velikost 62 x 52 cm. v zaskleném rámu.”

Dokument je zachycen na níže uvedeném obrázku.

Dokument byl vydražen za  neuvěřitelných 5.101,– Kč. Neuvěřitelných proto, že se ve skutečnost vůbec nejedná o originální udělovací dekret k Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti, nýbrž o pouhou reprodukci. V minulých letech se podobný dokument již na aukru nejméně 1x dražil a autor tohoto příspěvku byl tehdy telefonicky kontaktován s dotazem ohledně autenticity dokumentu, kterou musel popřít.

Budiž tedy s konečnou platností napsáno následující:

Revolučnímu odborovému hnutí byl udělen Řád Klementa Gottwalda č. 24.  Zřejmě v rámci řádného propagandistického využití udělení řádu byly vyhotoveny barevné reprodukce dekretu, na kterých je vedle samotného dekretu zachycena i barevná podoba řádu. Tyto reprodukce byly často umísťovány do síní tradic či jednacích místností odborů.

U těchto reproukcí se však v žádném případě o dekret k Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti. ORIGINÁLNÍ DEKRETY ŽÁDNÉ VYOBRAZENÍ ŘÁDU NEOBSAHOVALY. Víc snad není třeba dodávat.

Zlatá hvězda Hrdiny socialistické práce ČSR

Čestný titulu Hrdina práce byl zřízen nařízením vlády č. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951, kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu “Hrdina práce”. Dne 20. května 1959, kterým se upravuje udělování čestného titulu “Hrdina socialistické práce”.  Ústavním zákonem č.  100/1960 Sb. ze dne 11. července 1960 byla přijata nová Ústava Československé socialistické republiky, kterou byl kromě jiného deklarován i nový název státu – Československá socialistická republika.

Matrika Čestného titulu Hrdina socialistické práce uložená v Archivu kanceláře prezidenta republiky čísluje udělené tituly od č. 1 a počíná běžet rokem 1960.

Původní tituly “Hrdina práce” zřejmě nebyly v praxi nikdy udělovány. Katalog  k výstavě vyznamenání prezidentů republiky z roku 2000 v přehledu vyznamenání udělených jednotlivým prezidentů sice zmiňuje čestný titulu”Hrdina práce” u prezidenta Klementa Gottwalda v roce 1951 a prezidenta Antonína Zápotockého v roce 1953. ale z archivních dokumentů uložených v Archivu Kanceláře prezidenta republiky vyplývá, že prezidentům byly tyto dekorace náležely ze zákona a jako takové jim byly předány (v Archivu KPR je např. dochována zpráv o tom, že dne 27. května 1953 byly Antonínu Zápotockému předána státní vyznamenání, včetně Zlaté hvězdy Hrdiny práce).

Z dobových novinových zpráv vyplývá, že v předvečer Svátku práce byly udělovány pouze Řády republiky a Řády práce, nikoliv však (jako od roku 1960) tituly Hrdina socialistické práce. Nasvědčuje tomu i fakt, že v Archivu Kanceláře prezidenta republiky nejsou k dispozici žádné matriky ani jiné dokumenty k případnému udělování.

V minulých dnech obdržel autor tohoto příspěvku od jednoho z tuzemských sběratelů unikátní fotografie jedné z hvězd Hrdiny socialistické práce udělené v roce 1960 včetně udělovacích dokumentů. Z fotografií je jasné, že přinejmenším po zavedení titulu “Hrdina socialistické práce” v roce 1859 namísto “Hrdiny práce” byly vyrobeny nové etuje s novým názvem, avšak stále ještě s původním státním znakem (titul již byl “socialistický”, republika ještě ne).  Hvězdy udělené v roce 1960 tak měly na rubu uvedena jetšě písmena “ČSR”, na horním závěsném rameni měly pouze dvě podélné rýhy.

V pozdějších letech již byly udělovány hvězdy se zkratkou “ČSSR” avšak stále ještě se dvěma podélnými rýhami na závěsu (min. ještě v roce 1973), přinejmenším roce 1975 (zřejmě po vyčerpání zásob) již pak byl udělován poslední typ dekorací.

Se souhlasem majitele kompletu zveřejňuje autor fotografie udělené  Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce z roku 1960 a udělovacích dokumentů. Zajímavý je výskyt malého průkazu (vedle velkého dekretu), který měl podle stanov titulu existovat, autor příspěvku zatím jeho výskyt nezaznamenal:

Velký dekret k titulu Hrdina socialistické práce z roku 1960:

Malý průkaz k titulu Hrdina socialistické práce z roku 1960:


Maršál Kiril Semjonovič Moskalenko a jeho Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR

Maršál Kiril Semjonovič MoskalenkoMaršál Kiril Semjonovič Moskalenko

Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky je jedním z nejvzácnějších vyznamenání ČSSR. Dle údajů matriky Archivu Kanceláře prezidenta republiky bylo v letech 1960 – 1989 uděleno pouze 31 těchto titulů. Hvězda s číslem 32 byla po listopadu 1989 darována Národnímu muzeu v Praze (autoru těchto stránek byla již předběžně přislíbena možnost pořízení a zveřejnění jejích fotografií, jen co bude mít čas, fotografie se tu objeví).

Originální dekorace byla vyrobena ze zlata o ryzosti 986 (s výjimkou upínací jehly, která je o ryzosti 750) a je prakticky nedostupná. Dle informací autora se originál hvězdy doposud nikdy neobjevil na veřejném trhu a jeho skutečnou cenu lze tak jen pouze odhadovat.

Důvodem je zejména nízký počet udělení a dále skutečnost, že z celkových 31 exemplářů jich bylo 14 uděleno do Sovětského svazu (3 hvězdy generálnímu tajemníkovi UV KSSS Leonidu Iljiči Brežněvovi, 8 hvězd maršálům Sovětského svazu a 3 hvězdy sovětským kosmonautům, příslušníkům posádek kosmického letu Vladimíra Remka). Tento fakt činí tuto dekoraci ještě vzácnější, neboť téměř polovina hvězd byla udělena do zahraničí a šance na jejich objevení či dokonce návrat do vlasti jsou takřka minimální.

Autoru těchto stránek se však přesto naskytla zcela mimořádná příležitost pořídit fotodokumentaci jedné z těchto “ztracených” hvězd a sice hvězdy č. 10, udělené v roce 1969 maršálu Sovětského svazu Kirilu Semjonoviči Moskalenkovi.

Kiril Semjonovič Moskalensko se narodil 28. dubna (11. května) 1902 ve vsi Grišino na Ukrajině. V Rudé armádě sloužil od r. 1920 jako velitel dělostřeleckých jednotek. V letech Velké vlastenecké války od dubna do srpna 1941 jako velitel 1. dělostřelecké motorizované protitankové brigády, jako velitel střeleckého sboru (srpen - září 1941, jako velitel jezdeckého sboru (únor – březen 1942 a jako velitel 38. armády (březen – červenec 1942. V období červenec – srpen 1942 velel (tehdy jako generálmajor) Moskalenko 1. tankové armádě, do října 1942 1. gardové samostatné armádě, do října 1943 40. armádě a poté až do konce války 38. armádě.

Po druhé světové válce byl velitelem Přikarpatského vojenského okruhu, Moskevské vojenské oblasti, byl velitelem raketových vojsk a náměstkem ministra obrany SSSR, hlavním inspektorem ministerstva obrany a poté generálním inspektorem skupiny generálních inspektorů ministerstva obrany SSSR. 16. srpna 1948 mu byla udělena hodnost plukovníka, dne 4. června 1940 generálmajora, 19. června 1943 byl jmenován generálporučíkem,  19. září 194 generálplukovníkem, dne 3. srpna 1953 byl jmenován armádním generálem a konečně 11. března 1955 byl jmenován maršálem Sovětského svazu (tato hodnost byla udělena pouze 41 osobám). 26. června 1953 velel skupině generálů a důstojníků sovětské armády, která na žádost Nikity Chruščova zatkla Lavrentije Pavloviče Beriju, lidového komisaře vnitra, jednoho z hlavních vykonavatelů Stalinových čistek.  Maršál Moskalenko zemřel 17. června 1985 a je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.

Maršál Moskalenko se významnou měrou podílel na osvobození Československa. Jako velitel 38. armády se podílel zejména na velení v Karpatsko-Dukelské operaci a na Ostravské operaci. Pod jeho veleni spadaly i jednotky 1. československého armádního sboru.

Maršál Kiril Semjonovič Moskalenko Maršál Moskalenko byl dvojnásobným držitelem titulu Hrdina Sovětského svazu, které mu byly uděleny  23.10.1943 (hvězda č. 2002) a  21.02.1978 (hvězda č. 105). Kromě toho byl maršál Moskalenko vyznamenán 7 řády Lenina, Řádem říjnové revoluce, 5 Řády rudé zástavy,  2 Řády Suvorova I. stupně, 2 Řády Kutuzova I. stupně, Řádem Bohdana Chmelnického I. stupně, Řádem Velké vlastenecké války I. stupně, Řádem Za službu vlasti v ozbrojených silách SSR III. stupně, 15 medailemi SSSR a 29 řády a medailemi dalších států.  V roce 1968 mu byla předána Čestná zbraň se zlatým vyobrazením státního znaku SSSR, což byla zvláštní šavle udělená příslušníkům nejvyššího a  nejužšího velitelského sboru sovětské armády při příležitosti 50. výročí vzniku Sovětské armády.

Maršál Moskalenko byl nositelem i řady československých vyznamenání – např. velkokříže Řádu bílého lva vojenské skupiny, Řádu bílého lva za vítězství a hvězdy Československého vojenského řádu “Za svobodu”. Ze zveřejněné matriky Řádu přátelství pak lze zjistit, že v roce 1982 byl maršálu Moskalenkovi udělen Řád přátelství č. 18.

Po smrti maršála Moskalenka v roce 1985 byly veškeré jeho sovětské i zahraniční řády ukradeny či ztraceny a dodnes (t.j. po více jak 20 letech) nebyly nalezeny. Výjimkou je jedna jediná dekorace, jejíž osud zůstal znám, a to právě Zlatá hvězda hrdiny Československé socialistické republiky. Pro českou či slovenskou faleristiku to lze označit snad jen za zázrak.

Právě tato zlatá hvězda je zachycena na níže uvedených fotografiích.  Hvězda je zajímavá tím, že má výrazně zkrácenou stuhu, a sice jejím přeložením a přišitím na rubu (dobře patrné na snímku vpravo). Zkrácení stuhy je patrné i na fotografii stuhy v etuji, kde je patrné původní výrbcem připravené vybrání pro hvězdu. Co bylo přesným důvodem této úpravy se již zřejmě nikdy nedozvíme a lze tak pouze spekulovat.

Při pohledu na fotografie maršála Moskalenka je patrné, že Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR opravdu nosil spolu se svými ostatními řády. Maršál Kiril Semjonovič Moskalenko byl kromě jiného i dvojnásobným hrdinou SSSR. Tento titul a jeho nositelné požívali v Sovětském svazu mimořádné, až posvátné, úcty. Lze proto předpokládat, že nebylo vhodné, aby hvězda hrdiny cizího státu byla ve srovnání s hvězdami Hrdiny SSSR příliš veliká a tyto hvězdy svou velikostí zastiňovala. S ohledem na množství řádů a vyznamenání navíc zjevně každý volný centimetr místa na uniformě přišel vhod.

Sešitím (mírně se zužující) stuhy se na jejím líci utvořila uprostřed výrazná prohlubeň, která je patrná i na snímcích, na nichž má maršál Moskalenko připnuty své řády – viz. např. publikace Maršálové Sovětského svazu (v orig.  Маршалы Советского союза) vydaná v roce 1996 Institutem vojenských a vlastenecko-historických problémů a výzkumů v Moskvě (ISBN 5-7656-0012-3) . U této dekorace je tak na první pohled (vedle matričního čísla hvězdy) zřejmé, že  jedná o maršálovi udělenou a jím nošenou dekoraci.

Hmotnost dekorace se stuhou je 39,4 g.  Celá dekokrace s výjimkou závěsné jehly je vyroben ze zlata o ryzosti 986. Na závěsné liště i ráhnu lze nalézt označení ryzosti “986, značku výrobce – Ústředí uměleckých řemesel zlatý punc určený pro větší výrobky. Na závěsné jehle vyrobené z tvrdšího zlata o ryzosti 750 se nachází obdobná kombinace značek “750″, značka výrobce a zlatý punc. Samotná hvězda a závěsné ouško není žádnou značkou opatřeno. Na spodní části závěsného ráhna (těsně nad závěsným ouškem) je ručně vyryto číslo dekorace.

Výstava Československých řádů a vyznamenání v Uherském Brodě prodloužena do 21. března 2010

Výstava Řádů a vyznamenání v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě je prodloužena o další měsíc a to až do 21. března 2010 !!!!

Zveřejnění matriky Řádu přátelství

Na stránkách Archivu Kanceláře prezidenta republky byl v minulých dnech zveřejněn přepis další matriky řádů a vyznamenání z období před rokem 1989 a sice Řádu přátelství.

Z matriky vyplývá, že v letech 1978 – 1989 bylo uděleno pouze 96 exemplářů řádu. Matriku je možné nalézt zde: http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/index.cfm?event=clanek.detail&id=9

Je škoda, že archiv v přepisu uvádí pouze minimum údajů. Zejména u Řádu přátelství by bylo fajn, pokud by bylo uvedeno, kým nebo čím přesně vyznamenaný byl. U většiny vyznamenaných (cizí státní příslušníci) tak badateli pravděpodobně zůstane utajeno,  kým příjemce byla a jakou funkci zastával.

Výstava Československých řádů a vyznamenání v Uherském Brodě prodloužena do 21. února 2010

Z informací zveřejněných na stránkách Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě vyplývá, že výstava řádů a vyznamenání je prodloužena do 21. února 2010. Na stránkách jsou zveřejněny i některé fotografie z výstavy, jež jsou příslibem mimořádného zážitku. Na výstavě tak bude možné vidět zejména kolanu Řádu bílého lva, velkokříže Řádu bílého lva, unikátní Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR, Řád přátelství a další. Osobně se na výstavu chystám.

Stránky muzea naleznete na http://www.mjakub.cz/index.php?idc=647

Výstava československých řádů a vyznamenání v Uherském Brodě

Od listopadu 2009 od ledna 2010 se v Uherském Brodě koná výstava řádů a vyznamenání Československa. Zatím jsem neměl možnost výstavu navštívit, ale bude to určitě zajímavé.

Různá provedení kříže Řádu bílého lva za vítězství fy. Spink

Kříž Řádu bílého lva za vítězství patří k velmi vzácným československým vyznamenáním. Dle názoru autora se jedná o jednu z nejkrásnějších dekorací. Kříže existují ve dvou provedeních, výrobky britské firmy Spink and Son a výroby pražské firmy Karnet a Kyselý, které se liší v některých detailech.

I mezi dekoracemi firmy Spink lze nalézt drobné odlišnosti. Na níže uvedených snímcích je např. patrný rozdíl ve velikosti šupinek v ramenech kříže, kteér jsou u pravé dekorace výrazně jemnější. Při výrobě zřejmě bylo používáno více forem pro kovové části ramen kříže.

Kříž III. stupně avers - výroba SpinkKříž III. stupně avers - výroba Spink
Kříž III. stupně revers - výroba SpinkKříž III. stupně revers - výroba Spink

K vývoji Řádu bílého lva

Původní československý Řád bílého lva byl udělován od roku 1923 do roku 1989. Byl udělován ve typech, první do r. 1961 (na líci se starým státním znakem, na rubu se znaky jednotlivých zemí – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus) a po roce 1961 (na líci již se socialistickým lvíčkem, na rubových ramenech bez zemských znaků).

V prvního typu udělovaného v letech 1923 – 1961 lze vysledovat některé odchylky. Řádové hvězdy obsahovaly na rubovém medailonu označení výrobce “Karnet Kyselý Praha”, po znárodnění podniku již označení “Zukov – Praha XI”.

Hvězda I. stupně revers, výroba KARNET KYSELY PRAHA, detail reversuHvězda I. stupně revers, výroba ZUKOV PRAHA, detail reversu

Kromě různých variant puncovních značek lze u jednotlivých dekorací v průběhu let vysledovat i odchylky v provedení smaltu. U řádů lze nalézt např. prvorepublikové dekorace s tmavě červeným smaltem, případně pozdější dekorace se světle červeným až oranžovým smaltem. Na níže uvedených obrázcích jsou za shodných světelných podmínek dvě dekorace ŘBL druhého stupně, kde je rozdíl v barevném odstínu smaltu více než patrný.

Dekorace II. stupně v etujích, vlevo výroba Karnet Kyselý, vpravo ZUKOV Praha

Dekorace II. stupně v etuji, výroba Karnet KyselýDekorace II. stupně v etuji výroba ZUKOV Praha

Kříž II. stupně, výroba Karnet KyselýKříž II. stupně, výroba ZUKOV Praha