Informujeme tímto o obsahu posledního čísla časopisu Signum. Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz
Signum. Zpravodaj Klubu faleristů v Brně, VII. řada č. 1 (březen 2018)
Nejedlo, Pavel: Církevní řád sv. Cyrila a sv. Metoděje – Kříž sv. Cyrilla a Metoděje (1-5)
Krejčík, Tomáš: Poznámky ke „Šlechtické společnosti lovkyně Diany“ (6-10)
Lukš, Oldřich: Medaile královny Alžběty II. ke zlatému jubileu panování z r. 2002 (Britské korunovační a jubilejní medaile – 22. část) (10-14)
Šejn, R. V. – Naděl, M. I.: Řád rudého praporu Azerbajdžánské SSR (14-17)
Sedlák, Ladislav F. – Jedlička, Roman: Bádenská Čestná medaile pro pracovníky a zaměstnance „Za věrnou práci“ (17-19)
Tusek, Friedrich: Bronzová Vojenská záslužná medaile s věnováním (19-21)
Tusek, Friedrich: Nekompletní klenot ruského Řádu sv.Ondřeje (21)
Tusek, Friedrich: Tři padělky Vojenského řádu Marie Terezie (22-23)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Jubilejní odznak „100 let pevnosti Sveaborg“ (23-24)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Odznak pro civilní piloty Luftwaffe (25)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Medaile na památku německé atlantické expedice „Meteor“ v letech 1925 – 1927 (26-27)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Pozor na falza! (27-34)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Pamětní medaile k otevření střelnice města Bolzano v r. 1912 (34-37)
Jedlička, Roman: Závěsné miniatur dekorací Svazu národních střeleckých gard – doplněk (37)
Jedlička, Roman: Neznámá komunistická medaile (37-38)
Hrdý, Josef: Medaile k 250. výročí narození maršála Radeckého (38-39)
Redakce: Faleristický test 3 (40)
Literatura, zprávy (40-43)
Zusammenfassung (44)
Řád budování socialistické vlasti patří k nejvzácnějším československým vyznamenáním. Kromě návštěvníků výstavy Řády a vyznamenání prezidentů republiky na Pražském hradě v roce 2000 a účastníků 3. mezinárodní faleristické konference Slovenské faleristické společnosti v Brně v říjnu 2013 nebude mnoho těch, kteří měli možnost spatřit tento unikát na vlastní oči, pokud vůbec existují.
Již po poměrně dlouhou dobu připravujeme rozsáhlejší příspěvek, který by se tímto extrémně vzácným řádem zabýval a vyplnil tak snad až nepochopitelnou mezeru ve faleristických pramenech, kde k tomuto řádu a mimořádně zajímavým okolnostem jeho vzniku nelze dohledat zhola nic.
Bohužel časové možnosti jsou omezené a proto si dovoluji podělit se, zejména na základě nedávné návštěvy Národního archivu ČR, alespoň o některé unikátní dokumenty, které se podařilo zatím dohledat.
V červnu letošního roku jsem na základě náhodně nalezeného odkazu na internetu navštívil Národní archiv ČR v Praze, kde se mi podařilo nalézt vskutku neuvěřitelné podklady.
Jedná se zejména o zprávu pro předsedy vlády, kde jsou shrnuty okolnosti vzniku řádu. Z ní vyplývá, že dne 3. ledna 1953 se politický sekretariát ÚVKSČ rozhodl, že má být zřízen nový československý řád, nahrazující dosavadní „Řád socialismu“. Za účelem opatření nových řádových odznaků bylo nutné požádati výtvarné umělce o vhodné návrhy. Na poradě konané dne 6. ledna 1953, které se účastnili předseda Svazu československých výtvarníků s. Pokorný, laureát státní ceny s. Lauda a s. Dr. Fusek z ministerstva vnitra bylo doporučeno, aby s ohledem na krátkou lhůtu byli vyzváni ke společné práci prof. Otakar Španiel a prof. Jaroslav Benda. Oba uvedení umělci byli o úkolu vyrozuměni ve středu dne 7. Ledna 1953 a v pátek dne 9. ledna předložili 3. Návrhy. Z těchto byl vybrán návrh pěticípé hvězdy rudě smaltované se zlatým koutoučem, opatřeným malým státní znakem uprostřed, která se nalézá na zlaté sponě, v níž bude umístěn briliant.
Dle informace má řádový odznak má cenu klenotu, neboť “bude dokonale zlatnicky vypracován a jeho skutečná hodnota včetně briliantu bude činit asi 40.000,- Kč.”
Snímek této zprávy je zde:
Velikým překvapením a objevem však bylo, že v příslušné složce Národního archivu ČR se kromě jiného nacházel i onen výše zmiňovaný nákres prof. Španiela ze dne 23. ledna 1953 zachycující konečnou podobu Řádu budování socialistické vlasti. Je více než pravděpodobné, že tento dokument se na denní světlo dostal po celých desetiletích a proto určitě stojí za to jej na tomto místě zpřístupnit:
Dne 29. Ledna 1953 předložilo ministerstvo vnitra po dohodě s úřadem předsednictva vlády osnovu vládního nařízení, kterým se zakládá „Řád budování socialistické vlast“ a požádalo, aby osnova byla dána na pořad jednání vlády ve schůzi dne 3. února 1953. Jak vyplývá z archiválií týkající se agendy vlády uložených v Archivu bezpečnostních složek, osnova byla dne 3. února 1953 schválena a současně bylo rozhodnuto o udělení Řádu budování socialistické vlasti Zdeňku Nejedlému:
Konečně posledním unikátem, tentokrát pro změnu z fondů Archivu Kanceláře prezidenta republiky, je dopis Úřadu předsednictva vlády ze dne 5. února 1953 adresovaný Kanceláři prezidenta republiky, ve kterém předsednictvo vlády informuje pana prezidenta, že vláda se usnesla na zřízení nového řádu. A protože dle tehdy platného zákona o státních řádech a vyznamenáních příslušely prezidentu republiky insignie všech řádů a vyznamenání, úřad předsednictva vlády sděluje, že předseda vlády předá panu prezidentovi řádový odznak s matričním číslem “1”.
Tuzemské archivy obsahují celou řadu dalších mimořádně zajímavých dokumentů. V Archivu Kanceláře prezidenta republiky je možné nalézt např. řadu informací o udělení jednotlivých řádů, doklady o předání insignií čs. vyznamenání prezidentu Zápotockému po jeho zvolení do funkce a řadu dalších. Ale o tom zase někdy příště.
Vychází nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:
Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz
Obsah čísla – Signum. Zpravodaj Klubu faleristů v Brně, VI. řada č. 7 (září 2014)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Zlatý a stříbrný Civilní čestný kříž z let 1813 – 1814 (200. výročí založení) (313-320)
Growka, Květoslav: Neznámý portrét nositele Stříbrného občanského kříže z let 1813 – 1814 (320-321)
Lukš, Oldřich: Korunovační medaile krále Edwarda VII z roku 1902 (pro starosty a probošty) (Britské korunovační a jubilejní medaile – 9. část) (321-323)
Sedlák, Ladislav F. – Jedlička, Roman: Československá faleristika po roce 1918 (323-325)
Linke, Robert: Péče o sbírku z hlediska konzervace a restaurování (326-335)
Československý vojenský řád “Za svobodu” o třech stupních byl zřízen v roce 1946 vládním nařízením č. 105/1946 Sb. jako vojenské vyznamenání pro československé nebo cizí státní občany, kteří v letech 1939 až 1945 svou činností vojenskou v zahraničí nebo na půdě Československé republiky přispěli k jejímu osvobození.
Podle stanov řádu, které byly součástí shora uvedeného vládního nařízení, se řád neměl udělovat in memoriam.
V minulých dnech jsme však byli konfrontováni s kompletem dekorace udělené v listopadu 1949 in memoriam (č. matriky 225).
V praxi zřejmě toto pravidlo nebylo dodržováno. Nejde o první případ, kdy se faktický postup lišil od formálních pravidel stanovených předpisy.
Aktualizace: Komplet byl nabízen v 58. aukci firmy Aurea konané dne 6.12.2014 jako položka č. 1580
Archiv Kanceláře prezidenta republiky na Pražském hradě uchovává kromě řady písemných archiválií i rozsáhlou sbírku řádů a vyznamenání. Jedná se o sbírku odňatých a vrácených vyznamenání a řádovou sbírku archivu. Součástí sbírek je i několik mimořádně vzácných Řádů přátelství včetně udělovacích dekretů.
Díky ochotě spolupracovníků archivu nám bylo umožněno pořídit a zveřejnit jejich fotografie:
Řád přátelství č. 56 – udělený Petru Mladenovovi, generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Bulharska:
Řád přátelství č. 73 – udělený Nelsonu Mandelovi:
Řád přátelství č. 83 – udělený armádnímu generálovi a ministru vnitra Německé demokratické republiky, Friedrichu Dickelovi:
Archiv Kanceláře prezidenta republiky na Pražském hradě uchovává kromě řady písemných archiválií i rozsáhlou sbírku řádů a vyznamenání. Jedná se o sbírku odňatých a vrácených vyznamenání a řádovou sbírku archivu. Díky ochotě spolupracovníků archivu nám bylo umožněno pořídit a zveřejnit fotografie Řádů Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti. Jedná se o dekoraci č. 26 (model ČSR) udělenou jednotkám Lidových milicí a dekoraci č. 136 (model ČSSR) udělenou v roce 1983 Gustě Fučíkové:
Model ČSR 1955 – 1960 (originál – č. 26)
Snímek dekorace č. 26 udělené jednotkám Lidových milicí v roce 1958. Řád je dnes součástí sbírky Archivu Kanceláře prezidenta republiky:
I zde vykazuje dekorace i etuje mimořádně vysoký stupeň kvality zpracování. Na zadní straně etuje je vytlačeno matriční číslo dekorace.
Model ČSSR 1960 – 1989 (originál – č. 136 propůjčený v roce 1983 Gustě Fučíkové. Dnes součástí sbírek Archivu Kanceláře prezidenta republiky):
Po delší době máme opět možnost zpřístupnit snímky dalšího kompletu k čestnému titulu Zlaté hvězdy Hrdiny socialistické práce , tentokrát z roku 1989, tj. z posledního udělování tohoto čestného titulu. Komplet sestává z dekorace zlaté hvězdy, etuje, udělovacího dekretu a tuby, v níž byl předáván.
Zlatá hvězda svým provedením odpovídá exemplářům z předchozích let:
Zajímavé je provedení etuje, které se liší od etují předávaných o rok dříve, v roce 1989. Na vrchní straně je umístěn státní znak ČSSR ve zlatém provedení. Na přední straně etuje je zapínací mechanismus. Hvězda se pokládala na černý podklad bez jakéhokoliv výřezu. Na spodní straně etuje je umístěn štítek se jménem vyznamenaného:
Komplet je mimořádně zachovalý. Dochován je i štítek na tubusu od udělovacího dekretu se jménem vyznamenaného a pořadovým číslem udělení dekorace v daný den:
Vedle kompletu se dochovala i fotografie dokumentující předání dekorace vyznamenanému:
V rodině vyznamenaného byly uchovávány i exempláře denního tisku z roku 1989, kde byly zveřejněny krátké medailonky všech vyznamenaných:
Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:
Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz
Obsah čísla:
Signum. Zpravodaj Klubu faleristů v Brně, VI. řada č. 4 (prosinec 2013)
Growka,Květoslav: Dekrety čs. státních vyznamenání (1918 – 1989) (161-166)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Armádní holdovací kříž z r. 1908 (167-169)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Odznak Ústavu šlechtičen ve Štýrském Hradci (169-170)
Lukš, Oldřich: Pamětní medaile královny Viktorie z r. 1900 (návštěva Irska)(Britské korunovační a jubilejní medaile – 7. část) (171-172)
Growka, Květoslav: Projev odrakouštění aneb pryč s metály! (172 -173)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Život statečného vojáka 2/2 (Stříbrná pamětní medaile arc. Karla Ludvíka Rakouského k 50. výročí udělení velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie) (174-175)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Čestná medaile za 25letou záslužnou činnost na poli hasičském a záchranářském (176-179)
Growka, Květoslav: Císařské medaile dolnolipovským hasičům (179-181)
Jedlička, Roman: Uherská hasičská medaile z r. 1911 (181-184)
Tusek, Friedrich: Srovnání dekorací Řádu bílého lva „Za vítězství“ (184-186)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Pamětní kříže pro vysloužilé vojáky- veterány
(187-190)
Riedl, Miloš: Pamětní odznak odbojové skupiny „Nejvyšší rada vojáků a pracujícího lidu“ (2. doplněk) (190-194)
Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Námořní medaile křižníku S.M.S. Novara (194-198)
Tusek, Friedrich: Spona s Vojenským řádem Marie Terezie (198)
Díky ochotě spolupracovníků Moravského zemského muzea v Brně zveřejňujeme snímky dalšího originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky ze sbírek tohoto muzea. Jedná se o neudělenou dekoraci s matřičním číslem 40, převedenou do muzea po roce 1989 Kanceláří prezidenta republiky:
Díky ochotě spolupracovníků Moravského zemského muzea v Brně máme příležitost zveřejnit snímek dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR:
Díky ochotě spolupracovníků Slezského zemského muzea v Opavě máme příležitost zveřejnit snímek dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR a originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky (dekorace č. 36).
V těchto dnech je na aukčním portálu www.aukro.cz nabízen dekret k Řádu přátelství udělený v roce 1987 prof. Kurtu Hagerovi. Cena požadovaná prodávajícím (přes 30 tis Kč) je více než přemrštěná a lze předpokládat, že za těchto podmínek se nenajde rozumný zájemce.
V březnu 2012 proběhla tuzemskými sdělovacími prostředky zpráva o ztrátě či odcizení Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti uděleného městu Bánská Bystrica. Udělení tohoto řádu městům bylo v jeho historii velmi vzácné. Z matriky řádu zveřejněné Archivem Kanceláře prezidenta republiky vyplývá, že takto byl Řád Klementa Gottwald kromě Bánské Bystrice (řád č. 141 v roce 1984) již pouze městu Praha a to dokonce dvakrát (řád č. 65 v roce 1965 a řád č. 98 v roce 1975).
Pátráním bylo zjištěno, že obě dekorace včetně udělovacích dekretů by se měly nacházet v Archivu hlavního města Prahy. Díky laskavé ochotě archivu a jeho spolupracovníků, zejména pak pana ředitele PhDr. Ledvinky, máme možnost zpřístupnit jejich snímky sběratelské veřejnosti.
Ze snímků udělovacích dekretů vyplývá (oproti přepisu zveřejněnému archivem KPR), že hlavnímu městu Praha byl udělen pouze druhý řád v roce 1975 a to za “významné politické a hospodářské výsledky”. První řád v roce 1965 nebyl udělen městu Praha, ale pracujícím hlavního města Prahy za hrdinství v boji proti okupantům, hrdinství v boji na barikádách a za zásluhy o vítězství pracujícího lidu nad buržoazií v roce 1948.
Je pozitivní zjištění, že na rozdíl od osudu řádu na Slovensku se řády udělené hlavnímu městu dochovaly.
Řád bílého lva za vítězství patří k vzácným československým vyznamenáním. Dekorace vyrobené firmou Karnet a Kyselý se v tuzemských aukcích objevují relativně často. Dekorace vyrobené firmou Spink and Son se objevují vzácněji, lze narazit na kříž III. stupně či hvězdu II. stupně. Hvězda I. stupně se vyskytuje velmi vzácně. Jeden exemplář byl po několika letech nabízen v listopadové aukci Galerie Nummismatique Lausanne jako položka 283.
V roce 2000 se na Pražském hradě konala výstava Řády a vyznamenání prezidentů republiky, kde byly prezentovány tuzemské i zahraniční řády a vyznamenání náležejícím prezidentům Československé a České republiky. V minulých dnech se nám podařilo na inzerát získat katalog této výstavy, jehož součástí byl i seznam dekorací jednotlivých prezidentů. Protože jiný takto podrobný seznam obdobného druhu nám není znám, dovolujeme si ho touto cestou zpřístupnit sběratelské i širší veřejnosti. Seznam si nečiní nároky na úplnost ani na správnost (pouze doufáme, že nám některá položka nevypadla). Pokud bude seznam někdo citovat, bude více než milé, uvede-li zdroj, protože dalo fakt práci to opsat.
Protože katalog s ohledem na datum svého vydání již poněkud zastaral, měl být níže uvedený seznam doplněn o vyznamenání Václava Havla získaná po roce 2000 a o vyznamenání prezidenta Václava Klause. Bohužel od 08. listopadu 2012, kdy jsme kontaktovali Kancelář prezidenta republiky s žádostí o zaslání aktualizovaných údajů, jsme neobdrželi žádnou reakci, takže do doby, než se někdo ozve, budou u prezidenta Havla uvedeny pouze řády uvedené v katalogu a u prezidenta Klause nebude uvedeno nic.
Vyznamenání prezidenta Masaryka
1898
Jubilejní medaile (Rakousko-Uhersko)
1908
Jubilejní kříž (Rakousko-Uhersko)
1919
Válečný kříž 1914-1918 (Československo)
Revoluční medaile (Československo)
Řád Sokola (Československo)
1920
Řád hvězdy Karaďorděvičů (Jugoslávie)
1921
Řád čestné legie (Franice)
Řád svatého Mořice a Lazara (Itálie)
1922
Medaile Vítězství (Československo)
1923
Řád slávy (Tunisko)
1927
Řád Karla I. (Rumunsko)
Pamětní kříž za válku 1916-1919 (Rumunsko)
Řád svatých Michala a Jiřího (Velká Británie)
Řád Leopolda (Belgie)
1924
Řád Karla III. (Španělsko)
1925
Řád slona (Dánsko)
Řád bílé orlice (Polsko)
1926
Čestný odznak za zásluhy o republiku (Rakousko)
1927
Řád Spasitele (Řecko)
Řád tří hvězd (Lotyšsko)
1928
Řád chryzantémy (Japonsko)
Řád Muhammada Alího (Egypt)
1929
Řád nizozemského lva (Nizozemsko)
Řád Božího hrobu (Vatikán)
1930
Řád Vytisova kříže (Litva)
Řád bílé růže
Vojenský řád svatého Jakuba s mečem (Portugalsko)
1931
Řád orlího kříže (Estonsko)
1935
Řád republiky (Španělsko)
Řád bílého slona (Siam)
1937
Řád Boyacá (Kolumbie)
1947
Zborovská pamětní medaile (Československo)
Pamětní medaile 5. střeleckého pluku Tomáše G. Masaryka (Československo)
1948
Bachmačská pamětní medaile (Československo)
Vyznamenání prezidenta Beneše
1919
Válečný kříž 1914-1918 (Československo)
1920
Medaile Vítězství (Československo)
Řád svatého Sávy (Srbsko)
1921
Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
Řád čestné legie (Francie)
Řád italské koruny (Itálie)
1922
Revoluční medaile (Československo)
Řád čestné legie (Francie)
1923
Řád britského impéria (Velká Británie)
Řád Leopolda (Belgie)
Řád dubové koruny (Lucembursko)
1924
Řád Karla III. (Španělsko)
1925
Řád polského znovuzrození (Polsko)
1926
Čestný odznak za zásluhy o republiku (Rakousko)
1927
Řád tří hvězd (Lotyšsko)
1928
Řád vycházejícího slunce (Japonsko)
Řád Muhammada Alího (Egypt)
1929
Řád bílého orla (Jugoslávie)
Řád knížete Gedymina Velikého (Litva)
1931
Řád orlího kříže (Estonsko)
1932
Vojenský řád Krista (Portugalsko)
1933
Vojenský řád svatého Jakuba s mečem (Portugalsko)
Řád spasitele (Řecko)
Řád Za zásluhy (Rumunsko)
Řád danebrožský (Dánsko)
1934
Řád svatého Karla (Monako)
1935
Řád republiky (Španělsko)
Řád bílého slona (Siam)
Řád aztéckého orla (Mexiko)
1936
Řád hvězdy Karaďorděvičů (Jugoslávie)
Řád Jaspisu (Čína)
Řád zemské obrany (Rumunsko)
Řád bílého lva (Československo)
1937
Řád Boyacá (Kolumbie)
Řád Karla I. (Rumunsko)
Řád Páhlaví (Persie)
1938
Čestný baili (Řád maltézských rytířů)
1945
Válečný kříž 1939 (Československo)
Vojenská medaile Za zásluhy (Československo)
Pamětní medaile československé armády v zahraničí (Československo)
Medaile Za chrabrost před nepřítelem (Československo)
Řád Slovenského národního povstání (Československo)
Díky ochotě spolupracovníků Uměleckoprůmyslového musea v Praze zveřejňujeme snímky dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR. Jedná se o odznak č. 10, který muzeum získalo převodem z Kanceláře prezidenta republiky po roce 1989.
Detail rubové strany odznaku se značkou výrobce a puncovními značkami:
Po několika týdnech máme opět možnost zveřejnit snímky originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky, tentokrát dekorace s č. 37 ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze:
Dne 27.10.2012 se v prostorách Slovenského národného múzea – historického múzea uskutečnila 2. Mezinárodní konference pořádaná Slovenskou faleristickou společností. V rámci programu byly předneseny následující příspěvky:
Prax vracania Radu svätého Štefana / Rückgabepraxis bei Stephansorden
prof. PhDr. Attila Pandula, PhD. (Maďarská heraldická agenealogická spoločnosť), Budapešť
Diplomový odznak Karola IV. / Diplomiertes Ehrenzeichen von Karl IV.
Felix Kilian (Österreichische Gesellschaft für Ordenskunde), Viedeň
Geneze československého řadu Bíleho lva / Enwicklung des tschechoslowakischen Orden vom Weißen Löwen
MUDr. Roman Jedlička (Klub faleristů Brno), Brno
Technické možnosti skúmania materiálov u radov / Technische Möglichkeiten bei Materialuntersuchungen von Orden
Dr. RobertLinke (Österreichische Gesellschaft für Ordenskunde), Viedeň
Medaila za obranu Slovenska v marci 1939 / Medaile für die Verteidigung der Slowakei im März 1939
Mgr. Pavol Marciš (Slovenská faleristická spoločnosť), Šaľa
Falzifikáty vzdravotníckej faleristike / Falsifikate in der Gesundheitsphaleristik
doc. Dr. Vlastimil Kozoň, PhD. (Slovenská faleristická spoločnosť), Viedeň
Prax odovzdávanie rytierskeho kríža v 2. svetovej vojne / Verleihungspraxis bei Ritterkreuzen im II. Weltkrieg
Friedrich Tusek (Österreichische Gesellschaft für Ordenskunde + SFS), Viedeň
Vyznamenání České a Slovenské Federatívní republiky z let 1989-1992 / Auszeichnungen der Tschechischen und Slowakischen FörderativenRepublik 1989-1992
RNDr. Ivan Koláčný (Klub faleristů Brno), Brno
Francúzsky Rad Svätého Ducha a jeho vplyv na podobu vyznamenaní 16.-19. storočia / Französicher Orden des Heiligen Geistes und dessen Einfluß auf die Gestaltung der Auszeichnungen im 16.-19. Jahrhundert
PhDr. Igor Graus, PhD.(Štátny archív), BanskáBystrica
V rámci konference byly rovněž uděleny Čestné odznaky Slovenské faleristické společnosti. Bližší informace o konferenci a o činnosti společnosti je možné nalézt na stránkách www.sfs.sk.
Díky vstřícnému přístupu Muzea Policie České republiky nám bylo dne 26.10.2012 umožněno pořízení obrázků originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky č. 43. Jedná se o neudělený exemplář převedený po roce 1989 do muzea Kanceláří prezidenta republiky. Rychlost reakce spolupracovníků muzea byla neuvěřitelná. V den obdržení našeho dopisu se ozvali a další den jsme už mohli přijít na návštěvu. Zajímavý je rovněž snímek originální etuje.
Díky vstřícnému přístupu Slovenského národného múzea v Bratislavě nám bylo v rámci 2. faleristické konference pořádané Slovenskou faleristickou spoločností dne 27.10.2012 umožněno pořízení obrázků originálu Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky č. 3 udělené in memoriam Vladimíru Clementisovi:
Níže uvedené obrázky vypadají jako obyčejné fotky obyčejné medaile. Ve skutečnosti však zachycují jeden ze 7 exemplářů Čs. vyznamenání práce I. stupně – medaili Hrdiny práce – udělených 27. října 1949 v rámci 2. udělování Československého vyznamenání práce. Uděleno ing. memoriam říslušníku čety důlních záchranářů, kteří zahynuli v roce 1949 na dole Doubrava při pokusu zachránit své spolupracovníky po výbuchu.
Nejde o tedy o žádnou medaili “ze zásob”, ale o jeden ze skutečně udělených exemplářů.
Díky ochotě spolupracovníků Muzea Policie České republiky zveřejňujeme snímky dalšího z 20 originálů Čestného odznaku Letec-Kosmonaut ČSSR. Jedná se o odznak č. 9, který muzeum získalo převodem z Kanceláře prezidenta republiky po roce 1989.
Se souhlasem Západočeského muzea v Plzni máme vzácnou možnost zveřejnit snímky exempláře z jejich sbírek. Jedná se o snímek originálu odznaku získaný dne 27. února 1991 od Kanceláře prezidenta republiky. Odznak č. 4 tedy nebyl darován Národnímu muzeu, jak je uvedeno ve zveřejněné matrice Archivu Kanceláře prezidenta republiky (tato informace byla potvrzena i samotným archivem). Kromě snímků samotného odznaku uveřejňujeme i snímek etuje odznaku. Veřejně dostupný snímek odznaku nám doposud nebyl znám:
Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:
Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz
Z obsahu čísla:
– Rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie z rodiny Barco
– Rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie ve stříbře
– Odznaky senátora a poslance Království Srbska
– Korunovační a jubilejní medaile královny Viktorie
– Vojenská záslužná medaile (Militärverdienstmedaille – Signum Laudis)
– Stříbrná pozlacená záslužná medaile pro uherské bojovníky z Druhé slezské války 1748
– Komandérský kříž Leopoldova řádu navozující otázky
– Pamětní medaile na plukovnía pandurů svobodného pána von Trencka
– Rozpoznané falzum ?
– Miniatury kříže NSG „Za věrné služby 1938“
– Dekrety k čestnému odznaku „CANA“
– Polotovar vojenského záslužného kříže
– Záslužná medaile „Za dobré zásluhy“ („Bene Merenti“)
– Mezinárodní organizace v ČSSSR v područí studené války
Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky patří k velmi vzácným dekoracím období 1960-1989 (uděleno pouze 31 dekorací, z toho 14 občanům Sovětského svazu). Udělovací dekret k této hvězdě je stejně vzácný, ne-li vzácnější, protože dekrety se mnoha případech nedochovají.
Je nám proto potěšenín, že můžeme zveřejnit snímek jednoho z těchto dekretů. Jedná se o dekret ke hvězdě udělené v roce 1969 in memoriam kapitánu Františku Vránovi, který padl v říjnu 1944 v bojích o Dukelský průsmyk:
Řád byl Národnímu divadlu udělen v souvislosti s oslavami 100. výročí Národního divadla a znovuotevření jeho historické budovy. Dekorace byla zástupcům Národního divadla předána 11. listopadu 1983.
V archivu Národního divadla se dochovaly fotografie ze slavnostního předání řádu. Na první fotografii je zachyceno předání řádu tehdejším prezidentem a generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustavem Husákem. Na fotografii jsou dále zachyceni (zleva): Antonín Švorc (operní pěvec), ředitel ND prof. Jiří Pauer, Vasil Bilak, Lubomír Štrougal, Alois Indra, Antonín Kapek a s. Havlín;
Na dalším snímku (po předání řádu) jsou zachyceni (zleva): Antonín Kapek, prof. Josef Švoboda (šéf Lidových milicí Národního divadla, dir. Zdeněk Košler (šéf opery), Lubomír Štrougal, herečka Jiřina Švorcová, Jaroslav Fixa (šéf činohry), Jiří Němeček (šéf baletu), p. Hamous, ředitel divadla prof. Jiří Pauer, Antonín Švorc, Gustav Husák, Alois Indra, Vasil Bilak, Josef Korčák a Antonín Kempný.
Dle obdržených informací byl řád až do roku 1989 umístěn v historické ředitelně Národního divadla. Po roce 1989 byl přemístěn, jeho další osudy nejsou známy. Dochovala se alespoň fotografie originální dekorace (č. 124), kterou rádi zveřejňujeme.
Nově zde bylo v PDF publikováno šest dalších seznamů (Čestný titul Hrdina ČSSR s právem nosit zlatou hvězdu Hrdiny ČSSR, Řád Vítězného února, Československé vyznamenání práce I. stupně – zlatá medaile Hrdina práce, Československé vyznamenání práce II. stupně – stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu, Československé vyznamenání práce II. stupně – čestný putovní praporec Bojovníkům práce a Vyznamenání Za statečnost). Tyto soubory jsou mnohem lépe zpracovány (doplnění o příslušné normy a stanovy, uvádění charakteru povolání u některých vyznamenaných apod.).
Archiv předpokládá, že do konce roku zde bude zveřejněna kompletní databáze nositelů Československého řádu Bílého lva 1923-1990 a Československé medaile Bílého lva 1923-1956, na jejímž dokončení se v současné době pracuje, a seznamy nositelů dalších vyznamenání z let 1945-1989 (Čestný odznak Za zásluhy o výstavbu státu, Čestný odznak Za pracovní obětavost, Veřejné uznání podle dekretu prezidenta republiky č. 89/1945 Sb., Čestný titul Hrdina socialistické práce s právem nosit zlatou hvězdu Hrdiny socialistické práce, Řád práce, Čs. vyznamenání práce III. stupně – bronzová medaile Za pracovní obětavost, Čs. vyznamenání práce III. stupně – čestný putovní praporec Úderníkům práce aj.)
Kromě toho by měly být do konce roku v sekci Archivní fondy a sbírky publikovány archivní pomůcky ke Sbírce vyznamenání, Sbírce odňatých a vrácených vyznamenání a také soupis Evidenčních knih k udělování vyznamenání z fondu KPR (zejména matrik nositelů), který je již zpracován, chybí pouze vypracovat úvod.
V těchto dnech jsme od Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě získali snímky dekorace Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky č. 35 ze sbírek jejich muzea. Děkujeme za jejich zaslání a možnost jejich zveřejnění.
Jedná se o originální neudělený exemplář převedený ze fondů Kanceláře prezidenta republiky po roce 1989 do tohoto muzea:
V minulosti jsme na našich stránkách již publikovali fotografie zlaté hvězdy udělené sovětskému maršálu Moskalenkovi. V těchto dnech se nám podařilo získat snímek další z těchto extrémně vzácných vyznamenání a sice zlaté hvězdy udělené bývalému ministru zahraničí Vladimíru Clementisovi.
JUDr. Vladimír Clementis, slovenskýkomunistický politik, publicista a diplomat se narodil 20.září 1902 v obci Tisovec, okres Rimavská Sobota.
Vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od počátku studií se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisti. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ).
V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění.
V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků (Milan Hodža, Štefan Osuský, Jan Pauliny-Tóth) o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v londýnském rozhlasovém vysílání pro Československo jako žurnalista a hlasatel pod jménem Peter Hron.
V roce 1945 byl opět přijat do KSČ a stal se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Od smrti Jana Masaryka v březnu 1948 do března 1950 byl ministrem tohoto rezortu. Na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen za člena Ústředního výboru (ÚV) strany. Zůstal jím do roku 1951. V té době řídil „repatriace“ maďarského obyvatelstva ze Slovenska.
V lednu 1951 byl na základě vykonstruovaného obvinění z pokusu o protistátní spiknutí zatčen. Roce 1952 byl v rámci tzv. Procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. V roce 1963 byl rehabilitován.
Dne 29. dubna 1968 mu byl in memoriam udělen titul Hrdina Československé socialistické republiky. V matrice Archivu Kanceláře prezidenta republiky je zapsán pod č. 3.
Na níže uvedeném snímku je zachycena Zlatá hvězda Hrdiny Československé socialistické republiky č. 3 udělená 29. dubna 1968 in memoriam Vladimíru Clementisovi. Hvězda se nachází ve sbírkách Slovenského národného múzea – historického múzea v Bratislavě, které nám během naší návštěvy umožnilo pořídit její fotografie. Původní etuji nemá muzeum k dispozici.
Ve sbírkách SNM – historického múzea se nacházejí i další vyznamenání Vladimíra Clementise a sice Československý válečný kříž 1939 a Československá vojenská medaile za zásluhy.
Vyšlo nové číslo časopisu Signum – zpravodaje Klubu faleristů v Brně:
Zájemci o předplatné časopisu mohou kontaktovat vydavatele MUDr. Romana Jedličku prostřednictvím emailové adresy roman.jedlicka@volny.cz
Z obsahu čísla:
– Řád rytířů sv. Kateřiny hory Sinaje
– Československé letecké odznaky britské výroby
– Řády knížete Václava Liechtensteina (aukce Dorotheum listopad 2011)
– Rakouská pamětní medaile na tažení proti Dánsku z roku 1864
– Zdobné rýhování u zlatých starorakouských dekorací
– Odznak služby “Varování před vzdušnými útoky”
– O dekoracích národních gard v tisku Svazu brannosti
– Ad dekorace 4. pluku Deutschmeisterů
– Nechtěná medaile Svazu československo-sovětského přátelství
– K článku “Zlatá praporová medaila Latourových dragunov z roku 1791”
– K článku “Odznak Svazu československých válečných invalidů”
Shora uvedený snímek pochází z 30.dubna 1979. Prezident Československé socialistické republiky a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa předává Zlatou hvězdu Hrdiny socialistické práceJánu Janušovi, strojnímu zámečníkovi n.p. Povážské strojírny, závod Klementa Gottwalda, Povážska Bystrica, za dlouholetou obětavou hospodářskou a politickou činnost. Vyznamenaný obdržel zlatou hvězdu v etuji a tubu s velkým dekretem.
Za pozornost stojí rovněž dvě hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky na hrudi Gustáva Husáka. Na třetí titul a třetí zlatou hvězdu si musí Gustáv Husák ještě 4 roky počkat…
Na stránce věnované Čestnému titulu Hrdiny socialistické práce byly umístěny nové fotografie kompletu Zlaté hvězdy hrdiny socialistické práce z roku 1985. Komplet sestává ze Zlaté hvězdy hrdiny hrdiny socialistické práce č. 216, velkého udělovacího dekretu a původní etuje.
Provedení hvězdy odpovídá ostatním dosud popsaným hvězdám:
Provedení etuje se liší od dosud na těchto stránkách publikovaných etují k hvězdám z let 1979 – 1983. Etuje má světlejší barvu (středně červenou) a je (narozdíl od dřívější verze etuje) na přední straně opatřena zavíracím mechanismem. Byla zřejmě používány někdy mezi lety 1984-1987 (v roce 1983 a 1988 je již doloženo použití jiného typu etuje).
Shodou okolností je z jiného zdroje k dispozici publikace “Vysoká společenská uznání nejlepším” z roku 1985, kde jsou vyfotografováni všichni nositelé státních řádů vyznamenaní dne 30. dubna 1985 na Pražském hradě. Je tak k dispozici i dobová fotografie nositele této hvězdy:
Československá vyznamenání práce byla zřízena vládním nařízením č. 265/1948 Sb. ze dne 3. prosince 1948 o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony.
Autorům těchto stránek se podařilo získat publikaci vydanou Ústřední komisí socialistické soutěže v souvislosti se slavnostním vyhlášením vítězů socialistického soutěžení v překonávání výkonových norem a druhém udělování Československého vyznamenání práce, které se uskutečnilo ve čtvrtek 27. října 1949 ve Španělském sále Pražského hradu.
Zde je kromě jiného zachycen i průběh akce.
Tato měla být zahájena v 10 hodin fanfárami a příchodem prezidenta republiky Klementa Gottwalda. Po hymnách a předehře k opeře Prodaná nevěsta následoval projev předsedy vlády a poté již předávání Československých vyznamenání práce. Poté projev pana prezidenta, poděkování, symfonická báseň “Tábor” od B. Smetana z cyklu Má vlast. Celá akce byla zakončena Písní práce.
V minulých dnech se navíc podařilo získat i snímky všech stupňů Československého vyznamenání práce udělených v tento den, včetně mimořádně vzácných medailí I. a II. stupně.
Zlatá medaile Hrdiny práce byla udělena in memoriam pěti členům čety důlních záchranářů, kteří zahynuli 13. února 1949 při pokusu o záchranu horníků po výbuchu na dole Doubrava předchozí den. Dalšími vyznamenanými ředitel dolů Ing. Rada, který sfáral se záchrannou skupinou a utrpěl přitom těžké zranění. Posledním vyznamenaným byl Ludvk Rada, předseda závodní rady, vyznamenaný za bezpříkladnou obětavost při druhém výbuchu (podrobnosti bohužel nejsou v publikaci uvedeny).
č.
nositelé Československého vyznamenání práce I. stupně – Zlaté medaile Hrdiny práce – vyznamenaní dne 27. října 1949
1
Antonín Fluxa, horník z Ostravy
2
Vilém Holeček, horník z Orlové
3
Ing. A. Kanczucki, ml. báňský inženýr z Ostravy
4
František Kunčický, naddůlní dolu Doubrava
5
Josef Musial, horník z Lazů
6
Ing. Svat. Rada, gen. ředitel čs. dolů n.p.
7
Ludvík Rada, předseda národní rady na dole Doubrava
Snímky Zlaté medaile Hrdiny práce z roku 1949:
Stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu byla udělena Ing. Arturu Kanczuckému za mimořádné zásluhy při technickém vedení záchranných prací. Dalšími vyznamenanými byli členové údernické skupiny svazu mládeže závodu Synthesia v Semtíně, kteří zahynuli při nehodě dne 9. srpna 1949.
č.
nositelé Československého vyznamenání práce II. stupně – Stříbrné medaile Za zásluhy o výstavbu – vyznamenaní dne 27. října 1949
1
Ing. Artur Kanczucki, starší báňský inženýr z Ostravy
2
Milan Plecháček, učeň-laborant z Pardubic
3
Otakar Jukl, učeň chemie z Pardubic
4
Josef Babák, technický úředník z Pardubic
Snímky stříbrné medaile Československého vyznamenání práce – Za zásluhy o výstavbu:
Bronzovou medailí byli vyznamenáni nejlepší pracovníci jednotlivých oborů výroby a služeb:
č.
nositelé Československého vyznamenání práce III. stupně – bronzové medaile Za pracovní obětavost – vyznamenaní dne 27. října 1949
1
Vilém Hajn, horník na dole Žofie, Ostrava
2
Karel Kyzlink, brusič, Zbrojovka, Brno
3
Arnošt Folvarcny, horník na dole president Gottwald, Horní Suchá
4
Robert Janda, horník na dole Dukla, Sokolov
5
Jan Morký, havíř na dol Zdeněk Nejedlý, Slaný
6
Antonín Novák, havíř na dole Partyzán Slánský II, Severočeský revír Most
7
Josef Ludvík, horník na dole Slelepý důl, Svatoňovie
8
František Paseka, horník na dole Ludvík, Ostrava
9
Ján Rejdovián, baník, Železorudné bane, n.p., závod Spišské Mlýnky
10
Josef Rybář, havíř na dole Quido, Most I-III
11
Karel Šebesta, horník na dole Hlubina, Ostrava
12
Josef Važan, baník, Uhoĺnébane, n.p., Handlová
13
Ján Vozár, baník, Železnorudé bane, n.p., Dobšin
14
Karol Balco, robotník, Švermove železiarne, n.p., závod Podbrezová
15
Františka Bezděková, jádrařka, Gottwaldovy závodyy, n.p., závod Brno
16
Josef Binhack, revolverář, TOS n.p., závod Čelákovice
17
Ján Bohunský, nástrojár, Považské strojárne, n.p., závod Považská Bystrica
18
Jan Brzobohatý, vrtač,Zbrojovka Brno, n.p., závod Brno
19
Marie Dítětová, dělnice, Drátovny a šroubárny, n.p., závod Jihlava
20
Jan Doležal, soustružník, Škodové závody, n.p., Plzeň
21
Miroslav Doležal, brusič, Zbrojovka Brno, n.p., závod Vsetín
22
Jiří Fialka, frézař, TOS, n.p., závod Kuřim
23
Julius Gottlieb, slievač, Švermove železiarne, n.p., závod Hronec
24
Emil Grygar, řidič, Železárny Kl. Gottwalda, n.p., závod Ostrava
25
František Hamr, dílovedoucí, Zbrojovka Brno, n.p., závod Brno
Růžena Pavlíková, pradiárka, Danubia n.p., závod Cvernovka, Bratislava
91
Aloisie Pižlová, tkadlena, Mostex, závod 01, Mostek
92
Marie Rauchová, tkadlena, Velveta, n.p., závod 107, Varnsdorf
93
Marie Remeňová, Svit, Gottwaldov
94
Margita Slúčiková, tkáčka, Slovena, n.p., závod Žilina
95
Emilie Šulcová, přadlena, Veba, n.p., bavln. záv., závod Zd. Nejedlý, Broumov, Velká Ves
96
Alois Uchytil, prošivač podešví, Sázavan, n.p., Zruč nad Sázavou
97
Anna Vacková, tkadlena, Veba, n.p., Broumov
98
Stanislava Vejnarová, závod Kl. Gottwalda, č. 101, Náchod
99
František Záležák, sekáč vrchov, závody 29. augusta, n.p., Partizánské
100
Božena Zámková, řetízkovačka, závod G. Klimenta, Třebíč, Borovina
101
Vratislav Kabát, formař šamotu a dinasu, Západočeské kaolinky, n.p., závod Chlumčany u Plzně
102
Jaroslav Kavalier, foukač skla, Sklárna Kavalier, n.p., Sázava
103
Jan Vašák, kameník, závod KE-26-V/I, lom Pavlov
104
Jaroslav Dejmek, Čs. stavební závody, n.p., Plzeň
105
Ľudovít Gajdoš, stavebný robotník, Čs. stavebné závody, n.p., Košice
106
Ladislav Hajný, zedník, Čs. stavební závody, České Budějovice
107
Štefan Kysela, robotník, Čs. stavebné závody, n.p., Košice
108
Štefan Latečka, robotník, Čs. stavebné závody, n.p., závod pre priemyselné stavby, Bratislava
109
Stanislav Luňák, zedník, Čs. stavební závody, n.p., závod 351, Kuřim
110
Václav Štěpánek, železář, Čs. stavební závody, n.p., stavební správa II., Pardubice
111
Anton Tencer, murár, Čs. stavebné závody, n.p., expozitura Považska Bystrica
112
Jan Prkno, železář, Čs. stavební závody, n.p., závod 550, Ostrava
113
František Zeman, zedník, ČS. stavební závody, n.p., závod Armabeton, Praha
114
Václav Jungr, soustružník ČSD, n.p., výtopna Nymburk
115
Ľudovít Křižan, autoelektrikár, dielne ČSAD, n.p., Bratislava
116
Jan Novohradský, dělník ČSD, výpravna Choceň
117
Karel Faltys, traktorista, Státní strojní stanice, Horňátky
118
Antonie Hošková, krmička vepřů, státní hospodářství v Dobřenicích, statek Chlumec n.Cidl.
Snímky bronzové medaile Československého vyznamenání práce – Za pracovní obětavost:
U každého z vyznamenaných je uvedeno povolání a pracoviště a dále stručný profil s odůvodněním, čím si vyznamenaný svou poctu zasloužil.
V roce 1949 byla Ministerstvem informací a osvěty vydána ještě poublikace “Vítězové na poli práce v prvém poli pětiletky” obsahující seznam a zásluhy vyznamenaných Čs. vyznamenáním práce a čestným odznakem Průkopníků práce v roce 1949.
Ukázka z publikace je zde – u každého z vyznamenaných je ze uvedena i jeho fotografie.:
Níže přinášíme i snímky vzácného dekretu z tohoto dne. Dekrety jsou u těchto medailí ještě vzácnější než samotné medaile. V publikaci Kounovský J. – Heinc Z., Československá vyznamenání za pracovní úspěchy 1945-1949, vydané Česko numismatickou společností – pobočka v Hradci Králové 2001, je vyobrazen tento exemplář:
Dekrety nebyly předávány v tubách, jak tomu bylo v pozdějších letech, ale ve velkých červených deskách formátu A3 s vytlačeným státním znakem a nápisem “ČESKOSLOVENSKÉ VYZNAMENÁNÍ PRÁCE”, zasunutých do kartonového pouzdra:
Součástí akce byla i slavnostní recepce v Obecním domě. Menu můžete posoudit sami :-)
Na stránkách věnovaných Řádu rudé zástavy byly zveřejněny nové obrázky velmi vzácného Řádu rudé zástavy – prvního modelu “ČSR”. Na stránku je možné přejít kliknutím zde.
Odznak byl zřízeni spolu s dalšími vyznamenáními dekretem prezidenta republiky č. 89/1945 Sb., ze dne 12. října 1945 o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony
V katalogu V. Měřičky je odznak popsán následovně (převzato z publikace Měřička V., Československá vyznamenání, IV. část, 1945-1975, ČNS – pobočka Hradec Králové, 1976):
Odznak je celostříbrný, v rozměru 40×35 mm a je tvořen ozubeným kolem, na jeho ž dolní části je nápis: ZA OBĚTAVOST V PRÁCI. Uvnitř kola je na sníženém podkladě př i dolním okraji skřížená lipová ratolest a dva klasy. Do horní poloviny středu kola a přes jeho horní okraj přesahuje lev státního znaku. Rubní strana je hladká a je opatřena kolmou připínají jehlicí. V trojúhelníku je umístěna číslice 3 a značka ryzosti “900”.”
Publikace obsahuje rovněž níže uvedené vyobrazení odznaku opatřeného svislou zapichovací jehlicí:
Publikace autorů Josefa Kounovského a Zděnka Heince Československá vyznamenání za pracovní úspěchy 1945-1949 vydaná Českou numismatickou společností v Hradci Králové v roce 2001 uvádí, že odznak je vyroben ze stříbra 900,. Odznak je uveden s upínáním na svislou jehlici, přičemž hmotnost odznaku má být 18,03 g s tím, že v roce 1947 byla zahájena výroba odlehčené verze odznaku o hmotnosti 12,76 g. Dále se uvádí, že odznak není opatřen značkou výrobce.
Obrázek této lehčí verze odznaku na jehlici poskytl jeden ze slovenských sběratelů. Hmotnost odznaku je 12,92 g, je vyroben ze stříbra ryzosti 900, je opatřen značkou ryzosti 900 a stříbrným puncem (číslice “3” v trojúhelníčku). Odznak je na jehle označen značkou výrobce “FA”:
Autori této stránky zaznamenal i odchylné provedení – vyrobeno ze stříbra ryzosti 800. Na lícové straně se nachází punc stříbra (v trojúhelníku číslice 5) a označení ryzosti “800”. Na rubové straně není svislá jehlice ale vodorovná zapínací jehla se zapínacím mechanismem.
Zapínací jehla je opatřena stříbrným puncem (v trojúhelníku číslice 5) a označením výrobce “F A” (dle V. Měřičky se jedná o firmu Franta Anýž). V. Měřička uvádí tyto značky pouze u Odznaku za zásluhy o výstavbu státu (VM 26.1 – viz. shora uvedená publikace, str. 6), avšak zjevně byly používány i u Odznaku z obětavost v práci. Hmotnost vyobrazeného odznaku je 18,1 g.
Shodné provedení odznaku bylo v minulosti draženo na aukci Aurea Praha, aukce 12/2007 (obrázek převzat z katalogu této aukce) jako položka 311:
I zde je odznak opatřen upínáním na vodorovnou jehlici a dle podpisu v aukčním katalogu je opatřen puncovními značkami 800 a “5”.
Řád bílého lva byl jedním ze symbolů československé státnosti. Dekorace byla vyráběna firmou Karnet & Kyselý a po znárodnění po roce 1948 pak v rámci Závodů umělecké kovovýroby (ZUKOV). Řády bílého lva patří mezi vzácné a (zejména vyšší třídy) také velmi drahé dekorace.
Zcela vyjímečně se pak vyskytují exempláře vyrobené ve Francii, pravděpodobně v letech 1938-1940. Jeden z těchto exemplářů byl dražen na aukci společnosti Aurea v prosinci 2010. Bližší informace a popis dekorace budou zveřejněny v jednom z letošních čísel časopisu Signum – zpravodaji Klubu faleristů v Brně (vydává MUDr. Roman Jedlička). Zatím alespoň dvě fotografie:
Československá vyznamenání práce byla zřízena vládním nařízením č. 265/1948 Sb. ze dne 3. prosince 1948 o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony. Vyznamenání byla zřízena, aby se ocenilo budovatelské úsilí, nadšení pracujícího lidu a výsledky pracovního socialistického soutěžení, zakládá se Československé vyznamenání práce pro jednotlivé osoby a pro pracovní soubory o třech stupních. Nařízením byl nahrazen původní systém Vyznamenání za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony z roku 1945.
Za zásluhy o hospodářskou výstavbu státu v duchu socialistickém a za vynikající pracovní výkony, zvláště vítězů pracovních soutěží, mohlo být propůjčeno Československé vyznamenání práce, a to:
a) jednotlivým osobám zlatá medaile “Hrdina práce” spojená s čestným titulem “hrdina práce” jako I. stupeň, stříbrná medaile “Za zásluhy o výstavbu” jako II. stupeň a bronzová medaile “Za pracovní obětavost” jako III. stupeň,
b) pracovním souborům čestný putovní prapor “Hrdinům práce” jako I. stupeň, čestný putovní praporec “Bojovníkům práce” jako II. stupeň a čestný putovní praporec “Úderníkům práce” jako III. stupeň.
Za tytéž zásluhy mohlo být jednotlivým osobám nebo pracovním souborům projeveno uznání.
Československé vyznamenání práce propůjčované jednotlivcům mělo tři stupně, a to:
a) I. stupeň, kterým byla zlatá medaile “Hrdina práce” spojená s čestným titulem “hrdina práce”. I. stupeň mohl být propůjčen osobám, které si získaly mimořádné zásluhy o hospodářskou výstavbu státu vynikající průkopnickou činností, která přispěla k rozvoji tak širokého hospodářského úseku, že to svými důsledky zasahuje život celého státu.
b) II. stupeň, kterým byla stříbrná medaile “Za zásluhy o výstavbu”. II. stupeň mohl být propůjčen osobám, které si získaly mimořádné zásluhy o hospodářskou výstavbu státu.
c) III. stupeň, kterým byla bronzová medaile “Za pracovní obětavost”. III. stupeň mohl být propůjčen osobám, které se staly vysokou pracovní výkonností a obětavou prací vynikajícími vzory v plnění pracovních úkolů, získaly k následování i další pracovníky a tak se zasloužily o hospodářskou výstavbu státu.
Existovaly 2 emise medailí:
a) emise Československého vyznamenání práce 1948, a
b) emise Československého vyznamenání práce 1949-1951.
Československé vyznamenání práce 1948 ( 1. emise):
1.) Zlatá medaile Hrdina práce
Kruhová medaile o průměru 36 mm a síle 2 mm ražená ze stříbra a pozlacená.
Na líci medaile je znázorněna postava muže vpravo hledícího, držícího pravou rukou kladivo, opřené násadou o koleno pravé nohy, spočívající na stupni. Levou rukou drží rukojeť pluhu. V pozadí jest znázorněna těžní věž, huť a dva stožáry elektrického vedení. V horní části medaile je rovnoběžně s okrajem nápis “HRDIMŮM PRÁCE”.
Na rubu se ve středu nachází plasticky zvýrazněný čtvercový štít státního znaku. Při heraldicky pravé straně mezi okrajem a štítem sedí sova na zavřené knize a pod ní umístěna Merkurova hůl. Při levém okraji jsou nahoře dvě zřízená hornická kladiva, pod nimi srp s obilnými klasy. Pod štítem je umístěno ozubené kolo. Zcela nahoře pod štítem je ve dvou řádcích text VDĚČNOST NÁRODA. Na dolní straně je vyražen text POZLACENO, puncovní značka stříbra a ryzost 987/1000 (popis v tomto odstavci je převzat z publikace Kounovský J. – Heinc Z., Československá vyznamenání za pracovní úspěchy 1945-1949, Česká numismatická společnost – pobočka v Hradci Králové 2001).
Medaile se nosila na světle červené hedvábné průvlečné stuze široké 36 mm.
FOTO NENÍ K DISPOZICI
2. Stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu
Medaile je identická se shora uvedenou medailí, avšak je stříbrná bez zlacení. Rubová strana je rovněž shodná. Na hraně medaile je vyražena pouze puncovní značka stříbra a ryzost 987/1000.
FOTO NENÍ K DISPOZICI
3. Bronzová medaile Za pracovní obětavost
Medaile je vzhledově shodná, je však ražena z bronzu. Hrana medaile je prázdná.
Československé vyznamenání práce 1949 – 1951 (2. emise):
V roce 1949 bylo rozhodnuto o změně grafické podoby vyznamenání. Lícová strana medaile je totožná, avšak namísto textu “HRDINŮM PRÁCE” se v horní části medaile nachází slova “PRÁCI ČEST”. Rubové strany jsou u jednotlivých medailí odlišné:
1. Zlatá medaile Hrdina práce
Na rubu medaile je vyobrazení lva z malého státního znaku republiky Československé. I. stupeň medaile ze stříbra, pozlacený a má na rubu pod vyobrazením lva nápis “Hrdina práce”. Pod nápisem je lipová ratolest.
2. Stříbrná medaile Za zásluhy o výstavbu
II. stupeň medaile je stříbrný, na rubu mezi vyobrazením lva a lipovou ratolestí je nápis “ZA ZÁSLUHY O VÝSTAVBU”.
3. Bronzová medaile Za pracovní obětavost
III. stupeň medaile je bronzový, na rubu mezi vyobrazením lva alipovou ratolestí je nápis “ZA PRACOVNÍ OBĚTAVOST”.
Československé vyznamenání práce III. stupně 1949-1951 – bronzová medaile Za pracovní obětavost (udělená 27. října 1949):
Československé vyznamenání práce propůjčované pracovním souborům mělo tři stupně, a to:
a) I. stupeň, kterým byl čestný putovní prapor “Hrdinům práce”. I. stupeň mohl být propůjčen pracovním souborům, které vysokou výkonností předstihly ostatní pracovní soubory v oboru zvláštního hospodářského významu a přispěly tak mimořádně k budovatelskému úsilí o hospodářskou výstavbu státu.
Čestný putovní prapor “Hrdinům práce” je obdélníkového tvaru rozměru 100 cm x 80 cm. Je zhotoven z přírodního hedvábí rudé barvy. Okraj praporu je 8 cm široký, bílé barvy, se střídavými červenými a modrými proužky. Na lícní straně praporu je vzpřímený stříbrný dvouocasý lev vpravo hledící. Jazyk, drápy a čelenka lva jsou barvy zlaté. Lev nese na prsou červený štítek s třemi modrými vrchy. Na prostředním vyšším vrchu je vztyčen stříbrný patriarší kříž. Pod tímto vyobrazením lva je nápis “Hrdinům práce” ve zlaté barvě. Na rubu praporu je symbolické znázornění práce, skládající se z ozubeného kola v kolmé poloze, srpu, kladiva a kružidla, dvě lipové ratolesti a nápis “Práci čest” ve zlaté barvě. Prapor je připevněn na dřevěné žerdi, dlouhé 220 cm a ukončené kovovou zlacenou hlavicí.
b) II. stupeň, kterým byl čestný putovní praporec “Bojovníkům práce”. II. stupeň byl propůjčován pracovním souborům, které si získaly mimořádnou zásluhu o výstavbu státu tím, že svou vysokou výrobností předstihly ostatní pracovní soubory v širším významném hospodářském oboru nebo které výsledky své práce dosáhly mimořádného úspěchu dalekosáhlého veřejného významu.
Čestný putovní praporec “Bojovníkům práce” je obdélníkového tvaru rozměru 80 cm x 64 cm. Je zhotoven z vlněné tkaniny rudé barvy. Okraj praporce je 7 cm široký, bílé barvy, se střídavými červenými a modrými proužky. Na lícní straně praporce je vzpřímený stříbrný dvouocasý lev vpravo hledící. Jazyk, drápy a čelenka lva jsou barvy žluté. Lev nese na prsou červený štítek s třemi modrými vrchy. Na prostředním vyšším vrchu je vztyčen stříbrný patriarší kříž. Pod tímto vyobrazením lva je ve žluté barvě nápis “Bojovníkům práce”. Na rubu praporce je symbolické znázornění práce, skládající se z ozubeného kola v kolmé poloze, srpu, kladiva a kružidla. Pod tímto obrazcem je ve žluté barvě nápis “Práci čest”. Praporec je připevněn na žerdi, dlouhé 200 cm a zakončené kovovou postříbřenou hlavicí.
c) III. stupeň, kterým byl čestný putovní praporec “Úderníkům práce”. III. stupeň byl propůjčován pracovním souborům, které se svou vysokou výrobností nebo vynikajícími úspěchy ve vědecké, výzkumné, správní nebo kulturní činnosti staly vzory pracovním souborům téhož druhu v plnění pracovních úkolů a tak se zasloužily o hospodářskou výstavbu státu.
Čestný putovní praporec “Úderníkům práce” je obdélníkového tvaru rozměru 80 cm x 64 cm. Je zhotoven z bavlněné tkaniny rudé barvy. Okraj praporce je 7 cm široký, bílé barvy, se střídavými červenými a modrými proužky. Na lícní straně praporce je vzpřímený bílý dvouocasý lev vpravo hledící. Jazyk, drápy a čelenka lva jsou barvy žluté. Lev nese na prsou červený štítek s třemi modrými vrchy. Na prostředním vyšším vrchu je vztyčen bílý patriarší kříž. Pod tímto vyobrazením lva je ve žluté barvě nápis “Úderníkům práce”. Na rubu praporce je symbolické znázornění práce, skládající se z ozubeného kola v kolmé poloze, srpu, kladiva a kružidla. Pod tímto obrazcem je ve žluté barvě nápis “Práci čest”. Praporec je připevněn na žerdi, dlouhé 200 cm a zakončené kovovou hlavicí.
Vyobrazení jsou převzata z publikace “Vítězové na poli práce v prvém roce pětiletky”, vydané Ministerstvem informací a osvěty ke II. všeodborovému sjezdu ROH.
Československé vyznamenání práce propůjčoval prezident na návrh vlády. Uznání za zásluhy projevoval prezident republiky, vláda nebo příslušný člen vlády.
Za vynikající výkony veřejného významu v hospodářské nebo správní činnosti, ve vědě, v technice nebo na poli kulturním bylo možné jednotlivcům nebo pracovním souborům projevit uznání za zásluhy.
Zároveň s vyznamenáním se odevzdával vyznamenané osobě nebo vyznamenanému souboru diplom o tom, že vyznamenání bylo uděleno.
Ukázka dekretu k Československému vyznamenání práce III. stupně – Bronzové medaili Za pracovní obětavost udělené v roce 1949:
Desky k dekretu:
Zemřela-li vyznamenaná osoba, ponechávalo se vyznamenání i diplom jejím dědicům na památku. Nesměli však vyznamenání nosit.
Máme zájem o koupi zlaté či stříbrné medaile vyznamenání práce 1. emise (s textem “Hrdinům práce”) . Kontaktuje nás prostřednictvím níže uvedeného formuláře:
<
<
